Jak se správně starat o růže, aby celé léto krásně a bohatě kvetly

Rod růže (Rosa) obsahuje tisíce druhů, kultivarů a hybridů. Jsou to většinou keře nebo popínavé, někdy též plazivé rostliny, které při správné péči dokážou kvést nepřetržitě od června až do prvních mrazů. Růže jsou docela tolerantní rostliny, ale chtějí své, aby dobře prospívaly, bez pravidelné a správné péče neobejdou.

Růže vyžaduje dobré světlo

Růže coby královny květin mají na zahradě výsadní postavení, a proto jsou velmi vybíravé na správné místo pro pěstování. Na to musíme myslet už při jejich vysazování.

Růže potřebují alespoň šest hodin dobrého světla a slunce denně, výborný je jihovýchod nebo jihozápad zahrady, protože celodenní úpal urychluje odkvétání. Dobře prospívají i v mírném polostínu. Sadové růže snesou plné slunce, velkokvěté ocení místo přes poledne lehce přistíněné. V úplném stínu se růžím vůbec nedaří, bývají neduživé a jsou snadným cílem mšic, padlí, černé skvrnitost listů a dalších škůdců a chorob.

• Růžím svědčí před větrem chráněné polohy, ale mají rády mírné proudění vzduchu.
• Nejlépe se růže cítí při teplotě od 16 do 23 °C, při teplotách nad 26 °C příliš rychle odkvétají a barvy květů blednou.
• Růžím vyhovuje kvalitní lehká, dobře propustná hlinitopísčitá až hlinitá půda s dostatkem humusu, ve studených, jílovitých, trvale zamokřených a kyselých půdách se jim nelíbí.

Růže potřebuje prostor

Růže potřebují okolo sebe hodně prostoru, dařit se jim nebude pod stromy a keři, které jim budou jednak stínit, jednak brát živiny a vláhu. Kombinace například s kakosty, levandulí, šalvějí nebo třapatovkami a okrasnými travinami se jim naopak bude líbit. Dobře zvolené trvalky chrání půdu okolo růží před zbytečným vysycháním.

Hnojení růží

Staré dobré pravidlo výživy růží praví, že základní hnojení se spojuje se zazimováním, tedy zahrnováním růží kvalitním vyzrálým kompostem. Na jaře pak kompost rozhrneme a máme pohnojeno. Jen pozor na čerstvý chlévský hnůj, ten růžím neprospívá. Když růže začnou nasazovat poupata, přihnojíme je tekutým hnojivem a opakujeme jednou za dva týdny zhruba do konce července. Pak už nehnojíme. Při pozdějším hnojení by nové výhony již dobře nevyzrály a růže by byly náchylnější k vymrzání.

Zalévání růží

Růže zaléváme podle aktuálního počasí. Nemá význam růže zalévat každý den trochu, ale mnohem lepší je zalít je důkladně jednou, dvakrát za týden alespoň pěti konvemi odstáté dešťové vody na metr čtvereční, aby se voda vsákla do hloubky minimálně 30 cm.

Ideální je mulčování borkou nebo posekanou trávou, hlavně tam, kde není možné pravidelná zálivka. Napadení houbovými chorobami (hlavně černé skvrnitosti, padlí a rzi) zabráníte správnou technikou zálivky – zalévejte růže ke kořenům, vyvarujte se kropení listů, zejména vpodvečer. Růže starší dvou let mají již hluboký kořen a velmi dobře snášejí období sucha. Během léta půdu okolo růží pravidelně kypříme a odplevelujeme.

Co s odkvetlými květy růží

• U velkokvětých růží počítáme s tím, že květy s dlouhými stonky budeme řezat do vázy. Ale opatrně, nestříháme zbytečně dlouhé stonky. Aby se keř neoslabil, měli bychom zhruba polovinu květů nechat odkvést na keři.
• Odkvetlé květy odstraňujeme ihned po odkvětu s asi dvěma nejbližšími listy, nebo nad prvním listem, který se skládá ze všech pěti plátků.
• U mnohokvětých růží průběžně vyštipujme odkvetlé květy pod kalichem, celá květenství po dokvětu odřízneme nad prvním listem pod ním. Z očka u posledního listy vyraší brzy nový výhon.
• Podobně odlamujeme zvadlé květy i na pnoucích a sadových růžích, protože ty berou rostlině sílu a brání v růstu nových.
• Plané výhony z kořenů, tzv. vlky, odřízneme hned, jakmile se objeví. Poznají se snadno podle malých a světlých lístků. Ponechání vlků způsobuje zplanění růže.

Zdroje: cs.wikipedia.org, almanac.com, Moderní zahrada (Vladimír Mölzer)