Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Čeští architekti postavili domy, které chrání UNESCO: Najdete je v Japonsku i Mexiku

Palác pro bohaté bankéře v Bruselu, sídlo mexické vlády nebo průmyslový palác v japonské Hirošimě stavěli čeští architekti. Dnes tyto budovy chrání UNESCO jako významné památky. Podívejte se, jak honosné domy vypadaly v minulosti i dnes.
Vydáno: 15.07.2019
Dnes je palác sídlem mexické vlády
Autor: istock.com Dnes je palác sídlem mexické vlády
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Palác Stoclet v Bruselu

Jednu z nejkrásnějších ukázek vídeňské secese nenajdete v Rakousku, ale na okraji belgické metropole. Bruselská residence rodiny Stocletů vyrostla mezi lety 1905 a 1911 a před deseti roky se dočkala zapsání na seznam UNESCO. Projektoval ji původem český architekt Josef Hoffmann.

Rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann
Autor: volné dílo/Wikipedie Rakouský architekt českého původu Josef Hoffmann

Narodil se v Brtnici u Jihlavy v roce 1870, jeho život je ale spojený s Vídní, hlavním městem tehdejší Habsburské monarchie. Ve dvaadvaceti letech se Josef Hofmman dostal  na Vídeňskou akademii výtvarných umění a později patřil k prvním významným osobnostem secese, nového uměleckého směru, který rozvíjel zejména design a architekturu. Hoffmann byl také jedním ze zakladatelů dílen Weiner Werkstätte, kde zkušení řemeslníci zpracovávali návrhy umělců. Vznikaly tu šperky stejně jako nábytek.

Pár staveb Hoffmann postavil i na území pozdějšího Československa. Jednalo se o několik rodinných vil a dům pro hosty kladenské firmy Poldi. Upravil i interiéry svého rodného domu v Brtnici, kde je dnes jeho muzeum.

Podívejte se do galerie, kde najdete i vzácný snímek interiéru:

Palác Stoclet bohužel nelze navštívit, protože je soukromým majetkem dědiců rodiny Stocletových. Z toho důvodu jsou k dispozici jen fotky exteriérů a několik snímků interiéru z doby po dokončení paláce. Jak to dnes vypadá uvnitř stavby, ví jen málokdo. Když si Stocletovi dům nechávali stavět, jednalo se o bohaté inženýry a bankéře, kteří si mohli dovolit opravdový luxus. „Vnější plášť budovy je kompletně pokryt bílým mramorem zdobeným pozlacenými lištami – jediný svého druhu v Bruselu,“ píše ve své knize Jak jsem potkala Brusel česká novinářka Kateřina Farná, která dlouhou dobu v belgickém hlavním městě žila a pracovala.

Národní palác v městě Mexiku

Barokní palác na hlavním mexickém náměstí, kterému se říká Zócalo, dnes slouží jako sídlo mexické vlády. Dříve v něm bydleli španělští místokrálové, kteří dohlíželi na život v kolonii, a ještě před nimi dobyvatel Mexika Hernán Cortés.

V roce 1692 propukl v Mexiku hladomor a následné nepokoje přivedly rozzuřené davy před okna místokrálovského paláce. Neprozíravý místokrál Gaspar de la Cerda y Mendoza nechal do lidí střílet. Dav se rozlítil a honosná stavba skončila v plamenech. To byla ale příležitost po českého jezuitu Šimona Boruhradského.

Ten se do Mexika dostal jako misionář. Získal nové jméno Simón de Castro, protože české příjmení bylo pro Španěly a Mexičany prakticky nevyslovitelné. Rodák z Polné u Jihlavy předložil místokráli nejméně dva návrhy na výstavbu nového paláce. Dochoval se ovšem jen jeden. Boruhradský byl šikovným stavitelem, takže nejprve dohlížel na demolici zbytků původního paláce a následně se podílel na stavbě nové rezidence, kupříkladu vymyslel rozvržení interiéru. Jeho návrh fasády ovšem přijat nebyl.

Národní palác v Mexiku je společně s historickým centrem na seznamu UNESCO:

Šimon Boruhradský byl jedním ze stavitelů, kteří do Mexika přinesli barokní architekturu. Inspiraci hledal hlavně u italského mistra Guarina Guariniho, který ovlivnil i Jana Blažeje Santini-Aichela. Boruhradský byl i schopným inženýrem a v Mexiku postavil protipovodňový systém, který město chránil před častými záplavami.

Po dostavbě paláce se Boruhradský rozhodl pokračovat dál ve své misijní činnosti. Vybral si Mariany, sopečné souostroví v západním Pacifiku, které tehdy spadalo pod vládu Španělska (dnes se jedná o závislá území Spojených států nesoucí jména Guam a Severní Mariany). Když Boruhradský získal nezbytné povolení koloniálních úřadů, vyplul roku 1697 z mexického přístavu Acapulco směrem k Asii. Štěstí ho ale při cestě nepotkalo. Podlehl moru, který se na palubě lodi rozšířil, a jeho mrtvola byla pohřbena do vln oceánu.

Památník míru v Hirošimě

6. srpna 1945 v 8:15 vybuchla nad japonskou Hirošimou atomová bomba Little Boy. Město se proměnilo v hromadu sutin, zůstala stát jen jediná stavba. Byl to hirošimský průmyslový palác, který v roce 1915 postavil český architekt Jan Letzel.

Železobetonová konstrukce paláce odolala tlakové vlně o rychlosti 440 metrů za sekundu, ale interiéry zničil požár, který budovu téměř okamžitě pohltil. Zemřeli všichni lidé, kteří se osudné srpnové ráno v budově nacházeli.

Dnes zříceninu paláce chrání UNESCO, říká se jí Atomový dóm nebo Památník míru a stala se hlavním cílem turistů přijíždějících do města.

Architekt Jan Letzel
Autor: volné dílo/Wikipedie Architekt Jan Letzel

Jan Letzel se narodil v severočeském Náchodě, ale jeho práce jsou spojeny zejména s Egyptem a Japonskem. V Česku nám zanechal menší lázeňský pavilon v Mšeném, podílel se také na rekonstrukci hotelu Šroubek (dnes Evropa) na Václavském náměstí.

Pavilon Dvorana od Jana Letzela
Autor: Wikipedie/Packa-CC BY-SA 3.0 Pavilon Dvorana od Jana Letzela

Český architekt byl obdivovatelem Japonska, kde dlouhodobě žil. Když se pak vrátil do Československa, byl zemí spíše zklamán a odjel opět do Asie. Jeho tvorba nezapře inspiraci orientální architekturou ani v případě pavilonu v Mšeném. Jan Letzel se dožil pouhých pětačtyřiceti let. Zemřel v roce 1925 v léčebně pro duševně choré v Praze.

V galerii najdete, jak vypadal palác před výbuchem bomby:

Další články o českých architektech:

Rezidence primátora

Rezidence primátora hlavního města Prahy: Najdete tu zimní zahradu i pozlacený strop

Pohled na Winternitzovu vilu z ulice

Winternitzova vila: Navštivte unikátní stavbu od Adolfa Loose, mladší sestru Müllerovy vily

Článek je zařazen v: UNESCO , česká architektura , architektura , Mexiko , Belgie , Japonsko , Hirošima
Speciály: 100 let českého bydlení
Reklama