Angela Merkelová opouští berlínskou pračku. V sídle kancléřů nikdy nebydlela

Nejmocnější žena světa končí 26. září 2021 ve svém úřadu. Už nebude využívat obrovský kancelářský komplex v centru Berlína. Kancléřství, kterému se začalo přezdívat pračka, má 64 tisíc metrů čtverečních a je tu i kancléřský byt, který ale Merkelová nevyužívá.

Vždy dávala přednost bydlení vsoukromém bytě, na rozdíl od svého předchůdce vúřadu Gerharda Shrödera, který dvousetmetrový byt využíval.

Kancléřství, které se nachází vtěsné blízkosti parlamentu,hlavního nádraží a tzv. berlínské kostky, údajně nejmodernější budovy v Evropě,se může pochlubit titulem největšího vládního sídla světa. Je dokonce osmkrát větší než Bílý dům. Budova sdvěma administrativními křídly má devět pater, mnoho sálů a impozantní schodiště. Dostat se dovnitř je možné jen po důkladné kontrole, všichni, kdo do budovy vstupují, musí být registrováni.

Berlínská pračka

Nápad na výstavbu nového kancléřství se objevil počátkem devadesátých let, kdy se hlavní město spojeného Německa stěhovalo zBonnu do Berlína. Byla vypsána architektonická soutěž, zníž vzešel vítězný návrh berlínské kanceláře architektů Axela Schultese a Charlotte Frankové. Stavělo se mezi lety 1997 a 2001.

Ačkoli se zkancléřství stala jedna zdominant německé metropole, stavba si vysloužila úsměvnou přezdívku. Centrální budovu zdobí osmnáctimetrový oblouk, který vyprovokoval lidovou tvořivost. Berlíňané začali stavbě říkat „pračka“ pro její nápadnou podobnost sbubnem pračky.

Umělecká díla vbudově kancléřství

Právě pračka je nejreprezentativnější částí kancléřství. U vstupu najdeme skulpturu Berlín od španělského sochaře Eduarda Chillidy. Tenhle významný umělec je autorem i tzv. Hřebenu větru vseverošpanělském San Sebastiánu, kde skrz skulptury přichází knávštěvníkům silný atlantický vítr. Socha Berlín je Hřebenu větru i dalším Chillidovým skulpturám velice podobná.

Zajímavé také je, že vkanceláři Angely Merkelové visí portrét prvního poválečného kancléře Konrada Adenauera od významného rakouského malíře Oskara Kokoschky.

Jak vypadalo kancléřství dřív?

Sídlo německého kancléře se vminulosti několikrát měnilo. Zprvu se jako kancelář kancléře používal bývalý šlechtický palác. Ten během Hitlerovy vlády přestal stačit. Vůdce si u svého dvorního architekta Alberta Speera objednal dostavbu, která velikostně původní budovu několikrát předčila. Vzniklo tak luxusní reprezentativní sídlo obložené mramorem a sobrovskou zahradou. Původní historické kancléřství zůstalo zachováno, ale vporovnání sdostavbou působilo nicotně.

Když končila válka, kancléřství zničily bomby. Pod ním se nacházel i bunkr, kde Hitler spáchal sebevraždu. Kancléřství na tomto místě už obnoveno nebylo, dnes tu stojí bytové domy. Srozdělením Německa se sídlo kancléře stěhovalo do provizorních podmínek vBonnu. Po spojení Německa přišla příležitost postavit nové kancléřství a Němci se do toho pustili svervou. Výsledkem je dnešní stavba, jejíž výška přesahuje 30 metrů. A komplex kancléřství by měl do budoucna ještě růst.

Rozšíření kancléřství

Ačkoli je kancléřství největší vládním sídlem světa, potřebuje dostavbu. Počet úředníků se více než zdvojnásobil, a tak se vroce 2019 veřejnosti ukázal návrh na přístavbu, která začne růst vroce 2023 za řekou Sprévou. Spůvodním kancléřstvím budou nové budovy propojené mostem pro pěší.

Sdílejte článek

Přečtěte si také