Elektrické podniky jsou zpět v plné kráse s šestipatrovou halou i páternostery
Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze Holešovicích byla ve své době nejmodernější kancelářskou budovou v Evropě. Zdroj: Česká cena za architekturu
Architektonickou soutěž na tuto stavbu tehdy vyhráli architekti Adolf Benš a Josef Kříž. Zdroj: Česká cena za architekturu
Jde o jednu z nevýznamnějších ukázek československé meziválečné architektury. Zdroj: Česká cena za architekturu
Budova Elektrických podniků hl. města Prahy, později známá též jako budova Dopravních podniků, se nachází na holešovickém předmostí Hlávkova mostu na začátku Bubenské ulice. Zdroj: Česká cena za architekturu
Adolf Benš, křtěný Adolf Bohumil byl český funkcionalistický architekt, urbanista a pedagog. Svým dílem se zařadil mezi významné představitele české i evropské moderní architektury ovlivněné francouzskou meziválečnou tvorbou, zejména dílem Le Corbusiera. Zdroj: Česká cena za architekturu
Tato funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí a krémově bílým obkladem je chráněna jako kulturní památka České republiky. Zdroj: Česká cena za architekturu
Rekonstrukce trvala dva a půl roku a stála 1,3 miliardy korun Zdroj: Česká cena za architekturu
Budova nyní slouží, stejně jako kdysi, coby kancelářská pod novým názvem Bubenská 1. Zdroj: Česká cena za architekturu
Důležitost Elektrických podniků byla dokonce taková, že za druhé světové války byly natřeny na černo, aby je přehlédli piloti bombardérů. Zdroj: Česká cena za architekturu
„Cílem rekonstrukce bylo navrátit budově její velkorysost a noblesu a navázat tak na někdejší slávu moderní prvorepublikové stavby. Současně ale připravit budovu na další desítky let provozu a doplnit jí o nejmodernější technické vybavení, které bylo třeba citlivě a smysluplně propojit s původními prvky,“ řekl Marek Tichý z ateliéru TaK, který stojí za návrhem rekonstrukce. Zdroj: Česká cena za architekturu
Předmětem obnovy a nového využití jsou ale i navazující prostory, velký sál, někdejší výstavní galerie – elektrárenská dvorana, impozantní prostory prvorepublikové lístkárny, polikliniky, obchodní jednotky na prstenci přízemí s přímou vazbou na exterier a samozřejmě také přilehlé plochy, kterým bude navrácen tradiční vzhled doplněný moderním detailem parteru. Zdroj: Česká cena za architekturu
Elektrické podniky jsou jednou z 29 staveb, které se dostaly do finále letošního ročníku soutěže Česká cena za architekturu. Zdroj: Česká cena za architekturu
Autoři rekonstrukce na jedné straně respektovali původní podobu budovy, ale zároveň ji trochu přizpůsobili současným požadavkům - ve vyšších patrech například spojili původně malé kanceláře ve větší a více prosklené prostory. Zdroj: Česká cena za architekturu
Elektrické podniky jsou dílem začínajících architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže - podle jejich plánů zde vyrostla rozlehlá funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí. Zdroj: Česká cena za architekturu
A s typickým keramickým obkladem v krémově bílé barvě, stala se tak jednou z pražských "kachlíkáren". Zdroj: Česká cena za architekturu
Stojí v blízkosti stanice metra Vltavská, Strossmayerova náměstí a Bubenského nádraží Zdroj: Česká cena za architekturu
Památkově chráněna stavba začala v roce 1930. Budova má hlavní půdorys do písmene T, její ústřední částí je monumentální, padesáti metrová hlavní loď obklopená galeriemi pnoucími se do výše šesti podlaží. Zdroj: Česká cena za architekturu
Budova byla postavena v letech 1927 až 1935 podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže na pozemcích bývalé továrny na klobouky bratří Böhmů. Zdroj: Česká cena za architekturu
Necitlivými rekonstrukcemi budova prošla v 80. a 90. letech. Ty změnily vnitřní uspořádání a částečně narušily původní architektonický výraz. Zdroj: Česká cena za architekturu
Na podzim 2018 začala rozsáhlá rekonstrukce této budovy na základě projektu kanceláře TaK Architects v čele s architektem Markem Tichým. Investorem byla společnost CPI Group, generálním dodavatelem Metrostav a.s. Zdroj: Česká cena za architekturu
Kvůli havarijnímu stavu pláště došlo k odstrojení budovy až na skelet, bylo také nutné mikropilotáží sanovat základy z hlinitanového betonu. Zdroj: Česká cena za architekturu
Rekonstrukce budovy získala jeden z deseti titulů Stavba roku 2021, a dále cenu veřejnosti Památky děkují v osmém ročníku cen Patrimonium pro futuro, vyhlašovaném Národním památkovým ústavem. Zdroj: Česká cena za architekturu
Funkcionalistický palác Elektrických podniků se dočkal citlivé a do detailu dotažené rekonstrukce Zdroj: Česká cena za architekturu
Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze Holešovicích byla ve své době nejmodernější kancelářskou budovou v Evropě. Zdroj: Česká cena za architekturu
Architektonickou soutěž na tuto stavbu tehdy vyhráli architekti Adolf Benš a Josef Kříž. Zdroj: Česká cena za architekturu
Jde o jednu z nevýznamnějších ukázek československé meziválečné architektury. Zdroj: Česká cena za architekturu
Budova Elektrických podniků hl. města Prahy, později známá též jako budova Dopravních podniků, se nachází na holešovickém předmostí Hlávkova mostu na začátku Bubenské ulice. Zdroj: Česká cena za architekturu
Adolf Benš, křtěný Adolf Bohumil byl český funkcionalistický architekt, urbanista a pedagog. Svým dílem se zařadil mezi významné představitele české i evropské moderní architektury ovlivněné francouzskou meziválečnou tvorbou, zejména dílem Le Corbusiera. Zdroj: Česká cena za architekturu
Tato funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí a krémově bílým obkladem je chráněna jako kulturní památka České republiky. Zdroj: Česká cena za architekturu
Budova nyní slouží, stejně jako kdysi, coby kancelářská pod novým názvem Bubenská 1. Zdroj: Česká cena za architekturu
Důležitost Elektrických podniků byla dokonce taková, že za druhé světové války byly natřeny na černo, aby je přehlédli piloti bombardérů. Zdroj: Česká cena za architekturu
„Cílem rekonstrukce bylo navrátit budově její velkorysost a noblesu a navázat tak na někdejší slávu moderní prvorepublikové stavby. Současně ale připravit budovu na další desítky let provozu a doplnit jí o nejmodernější technické vybavení, které bylo třeba citlivě a smysluplně propojit s původními prvky,“ řekl Marek Tichý z ateliéru TaK, který stojí za návrhem rekonstrukce. Zdroj: Česká cena za architekturu
Předmětem obnovy a nového využití jsou ale i navazující prostory, velký sál, někdejší výstavní galerie – elektrárenská dvorana, impozantní prostory prvorepublikové lístkárny, polikliniky, obchodní jednotky na prstenci přízemí s přímou vazbou na exterier a samozřejmě také přilehlé plochy, kterým bude navrácen tradiční vzhled doplněný moderním detailem parteru. Zdroj: Česká cena za architekturu
Elektrické podniky jsou jednou z 29 staveb, které se dostaly do finále letošního ročníku soutěže Česká cena za architekturu. Zdroj: Česká cena za architekturu
Autoři rekonstrukce na jedné straně respektovali původní podobu budovy, ale zároveň ji trochu přizpůsobili současným požadavkům - ve vyšších patrech například spojili původně malé kanceláře ve větší a více prosklené prostory. Zdroj: Česká cena za architekturu
Elektrické podniky jsou dílem začínajících architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže - podle jejich plánů zde vyrostla rozlehlá funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí. Zdroj: Česká cena za architekturu
A s typickým keramickým obkladem v krémově bílé barvě, stala se tak jednou z pražských "kachlíkáren". Zdroj: Česká cena za architekturu
Stojí v blízkosti stanice metra Vltavská, Strossmayerova náměstí a Bubenského nádraží Zdroj: Česká cena za architekturu
Památkově chráněna stavba začala v roce 1930. Budova má hlavní půdorys do písmene T, její ústřední částí je monumentální, padesáti metrová hlavní loď obklopená galeriemi pnoucími se do výše šesti podlaží. Zdroj: Česká cena za architekturu
Budova byla postavena v letech 1927 až 1935 podle návrhu Adolfa Benše a Josefa Kříže na pozemcích bývalé továrny na klobouky bratří Böhmů. Zdroj: Česká cena za architekturu
Necitlivými rekonstrukcemi budova prošla v 80. a 90. letech. Ty změnily vnitřní uspořádání a částečně narušily původní architektonický výraz. Zdroj: Česká cena za architekturu
Na podzim 2018 začala rozsáhlá rekonstrukce této budovy na základě projektu kanceláře TaK Architects v čele s architektem Markem Tichým. Investorem byla společnost CPI Group, generálním dodavatelem Metrostav a.s. Zdroj: Česká cena za architekturu
Kvůli havarijnímu stavu pláště došlo k odstrojení budovy až na skelet, bylo také nutné mikropilotáží sanovat základy z hlinitanového betonu. Zdroj: Česká cena za architekturu
Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze Holešovicích byla ve své době nejmodernější kancelářskou budovou v Evropě. Architektonickou soutěž na tuto stavbu tehdy vyhráli architekti Adolf Benš a Josef Kříž. Po téměř sto letech se zanedbaná budova dočkala do detailu dotažené rekonstrukce.
Budovu na Vltavské jsme se naučili trochu nevnímat. Roky byla nepříliš udržovaná, využívala se jen menší část, okolí bylo zanedbané. Přitom jde o jednu z nevýznamnějších ukázek československé meziválečné architektury.
Teď má za sebou rekonstrukci podle projektu kanceláře TaK Architects - trvala dva a půl roku a stála 1,3 miliardy korun. Budova nyní slouží, stejně jako kdysi, coby kancelářská pod novým názvem Bubenská 1.
Elektrické podniky jsou jednou z 29 staveb, které se dostaly do finále letošního ročníku soutěže Česká cena za architekturu. Autoři rekonstrukce na jedné straně respektovali původní podobu budovy, ale zároveň ji trochu přizpůsobili současným požadavkům - ve vyšších patrech například spojili původně malé kanceláře ve větší a více prosklené prostory.
Elektrické podniky jsou dílem začínajících architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže - podle jejich plánů zde vyrostla rozlehlá funkcionalistická stavba s železobetonovou konstrukcí. A s typickým keramickým obkladem v krémově bílé barvě, stala se tak jednou z pražských "kachlíkáren".
„Tento dům byl největší propagací elektřiny v celém Československu, proto ta jeho velkorysá architektura a světlá barva, která evokuje čistotu. Bohužel se stavěl dlouho, takže ikonou českého funkcionalismu se mezitím stal Všeobecný penzijní ústav na Žižkově, dnes zvaný Radost. Ale kdyby byla budova Elektrických podniků dokončena třeba o tři roky dřív, nepochybně by jí byla právě ona," uvedla teoretička a historička architektury Radomíra Sedláková pro rozhlasovou stanici Vltava.
Unikátní výtah pro auta
Památkově chráněna stavba začala v roce 1930. Budova má hlavní půdorys do písmene T, její ústřední částí je monumentální, padesáti metrová hlavní loď obklopená galeriemi pnoucími se do výše šesti podlaží. Sloužit začala v roce 1935 a to s řadou unikátních technických řešení. Mezi ně patří i dva původní páternostery na okrajích hlavního schodiště. Podlaží spojuje také nákladní výtah s nosností 15 tun, určený pro nákladní automobily, který tehdy neměl obdoby. Ve své době byla výjimečná také klimatizace značky Carrier. Zaměstnancům sloužila velkokapacitní jídelna amerického stylu, jedna z prvních v zemi.
Důležitost Elektrických podniků byla dokonce taková, že za druhé světové války byly natřeny na černo, aby je přehlédli piloti bombardérů. Právě obklady se během opravy ukázaly jako problematické - byly v havarijním stavu, a proto bylo nutné odstrojení budovy až na skelet. Původní vnější kachlový obklad značky RAKO nahradila kopie v trochu jiném tónu.
Zdroj: podklady soutěže Česká cena a architekturu; https://tak2002.cz/project/elektricke-podniky/
Autor článku