Encyklopedie

27. května 2014 22:24

Iva Kropáčková

Šalvěj lékařská / Salvia officinalis L.

Všestranná léčivka

Použití:

Jako koření se užívají čerstvé nebo sušené listy barvy zelenošedé až stříbrošedé.

Šalvěje chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Přidává se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská tak často jako petrželka.

Sbírá se i kvetoucí nať v červnu až červenci. Používá se též v léčitelství pro své protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky, zabraňuje průjmům.

Omezuje pocení, zejména je-li nervového původu, jako např. při nočním pocení v klimaktériu nebo v pubertě.

Pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání.

Droga je i osvědčenou přísadou do čajových směsí při léčbě různých druhů rakovin.

Šalvěj může být i součástí vonných směsí a osvěžovačů.

Ve vyšších dávkách (nebo v kombinaci s alkoholem) působí toxicky. Není známo mnoho případů otravy, ale je vhodné zvážit použití jako léčiva, potraviny, nebo především esenciálních olejů z šalvěje, které při vysokých dávkách vyvolávají riziko poškození jater. Při přípravě čaje ovšem pouze relativně malé množství účinných látek přechází do vody a tři až šest šálků šalvějového čaje denně je považováno za netoxickou dávku.

Šalvěj je užitečná i pro ostatní rostliny na záhonech. Chrání hlávkové zelí, kapustu, květák, brokolici i kedlubny před běláskem a jeho žravými housenkami.Šalvějodpuzuje také mšice a mravence.

Šalvěj patří mezi rostliny, které velmi přitahují včely a čmeláky, ale také motýly.

Text: Jindřich Votýpka


Přečtěte si také