Nový život babiččina křesla aneb Jak zrestaurovat staré křeslo?

Retro křesílka - titul Zdroj: Thinkstock

Pryč jsou doby, kdy křesla vyráběli truhláři a čalouníci. Kdysi krásné kusy s masivní dřevěnou kostrou se proto vyplácí od základu renovovat.

Opatřit staré křeslo novým čalouněním se vyplatí zejména u kusů vyvedených v některém z uměleckých slohů. Kromě toho jsou ceněné ušáky. Nábytek ovšem musí být v dobrém stavu, jinak by 30 hodin práce čalouníka potřebných ke kompletní renovaci ušáku vzalo za své. Vidina nově potaženého křesla předpokládá celou soupravu rozebrat, odpárat staré potahy, odstranit popruhy a pera, nově navrstvit tzv. grunt a vložit nový molitan. Laciné nabídky varují k obezřetnosti. Přicházejí s nimi šejdíři, kteří starý kus potáhnou rovnou tak, jak je. Zákazníci se později při čištění podivují, kde se na nových potazích berou tmavé mapy.

Řádná renovace je nákladná už jen kvůli materiálu, který fušeři svým dílem pouze nenávratně zničí. Do finální ceny se promítne zejména látka, jíž v případě kompletní sedací soupravy padne dobrých 16 metrů. Běžný metr kvalitní látky přitom stojí 700 až 3000 korun. Další položky představujenový základ ušitý většinou z juty a africké trávy. Jde o tzv. grunt, který tvoří základní tvar sedáku. Za samotnou práci si čalouník účtuje řádově stokoruny na hodinu. Konečná cena za křeslo tak snadno přesáhne i 10 tisíc korun.

Čalounické práci předchází důkladná kontrola kusu. Není-li dřevěná kostra v pořádku, musí ji napřed opravit truhlář. Jedině odstrojené křeslo lze také brousit a lakovat. Čalouník následně posoudí, zda je na sedáku případně na opěradle potřeba vyměnit molitan či vatelín. V případech, kde sedák/opěradlo tvoří pružina (pero), bývá někdy potřeba je znovu uvázat. Rychlejší a levnější je nahradit pera molitanem nebo PUR pěnou, ovšem nábytek tím ztrácí svoji jedinečnost a styl. Sedák/opěradlo z molitanu na sololitové desce do starožitného křesla jednoduše nepatří.

O poznání složitější vázaný sedák nebo opěradlo má vespod popruhy, na které se přišijí pružiny (pera), která se dále musí vyvázat. Na pera přijde pytlovina (tzv. jemná juta) a čalouník je obšije. Poté na křeslo vrství africkou trávu, druhou pytlovinu, přičemž vrstvy je třeba prošít. Čalouník ovšem celý postup s drobnými obměnami opakuje ještě jednou, čímž odstraní nerovnosti a následně ještě sedák překrývá dalšími tkaninami. Až pak křeslo potáhne vytouženou látkou.

Potahový materiál vyberte podle vlastního vkusu tak, aby pokud možno odpovídal stylu daného kusu nábytku a současně ladil se zařízením interiéru. Kromě domácích výrobců se nabízejí i materiály ze zahraničí, jejichž příklady najdete níže:

Francie – Casamance, Camengo, Casadeco, Pierre Frey, Lelievre, Les Olivades, Edmond Petit

Itálie – Voghi, Simta

Anglie – Designers guild, Prestigious textiles, Marvic Textiles, John Boyd Textiles

Německo – Sahco - Ulf Moritz, Gardissete-JAB

Španělsko – LIZZO

Rakousko – Fine Fabrics, Backhausen

(dh)

Mohlo by vás zajímat: