Hlaváček amurský: První potrava pro předčasně probuzené včely
Mezi asi 30 druhy hlaváčků je nejznámější hlaváček jarní, ale jeho příbuzný, hlaváček amurský by se s klidem mohl jmenovat hlaváček zimní. Vykvétá totiž o něco dříve, klidně i uprostřed zimy, v únoru, pokud je dostatek slunečných dní.
Hlaváčky jsou vytrvalé byliny z čeledi pryskyřníkovitých. Všechny patří mezi silně jedovaté rostliny a jsou doma od Evropy až po severovýchod Asie. Dorůstají jen do výšky 5–30 cm a rozkvétají od předjaří do časného léta. Jako první předvádí své zářivě žluté květy hlaváček amurský.
Hlaváček amurský (Adonis amurensis)
Pro své velmi časné kvetení se pěstuje i na našich zahradách, většinou jako skalnička, ale doma je v Asii, v Číně, Japonsku, Koreji a na Dálném východě.
Hlaváček amurský je drobná trvalka, která dorůstá do výšky pouhých 5–15 cm, jen po odkvětu se její plodenství na lodyze vyšplhá až ke 30 cm. Lodyha hlaváčku amurského je lysá, nevětvená. Jako první se na rostlině objevují zářivě žluté květy, velké asi 3-3,5 cm, a to od konce února do března, v závislosti na počasí. Listy se objevují často až po odkvětu.
Jako všechny druhy hlaváčků, i hlaváček amurský je důležitý především pro včely, které se někdy za teplejších předjarních dnů předčasně probouzejí a hledají první potravu.
Hlaváček jarní (Adonis vernalis)
Nejznámější mezi hlaváčky je hlaváček jarní, který vykvétá zářivě žlutými květy na jaře, od dubna do května, i v naší přírodě, nejčastěji v Polabí a na jižní Moravě. Má rád sušší a slunečná místa a často je vysazován i do zahrad. Jedná se o výbornou pylodárnou rostlinu pro včely a další hmyz.
Hlaváček letní (Adonis aestivalis)
Oranžově červené až cihlové květy hlaváčku letního rozkvétají od května do července. Někdy se téhle rostlince říká i hlaváčkovec nebo ohníček. U nás rostl dříve jako běžný polní plevel, dnes ho však najdeme jen výjimečně a je řazen k silně ohroženým druhům.
Právě hlaváček letní dal podle řecké mytologie název celému rodu. Hlaváčky prý vyrostly v místě, kde bohyně Afrodita oplakávala smrt svého milého Adonise a její slzy skrápěly zem. Proto se někdy hlaváčků říká také slzy smutné bohyně.