Jak funguje hibernace a proč sysel spí víc než jezevec?

Nejlepší variantou, jak přečkat zimu, je pro mnohá volně žijící zvířata zimní spánek. K nejznámějším spáčům zvířecí říše patří medvědi a jezevci. Kdo jsou ale největší ospalci?

K zimnímu spánku bychom se mnohdy rádi uložili i my, lidé, ale tuhle možnost mají bohužel jen některá zvířata. A zdaleka k zimním spáčům nepatří jen medvědi, i když se to o nich nejvíce traduje.

Vyplatí se vědět: Pečivo do krmelců nenoste, lesním zvířatům ublíží. Krmení srnek přenechte lesníkům.

Co je zimní spánek?

Zimním spánkem neboli hibernací (někdy hybernací) se označuje omezení fyziologických procesů a aktivity u některých živočichů. Spící zvíře sníží svou tělesnou teplotu na minimum, klesne mu krevní tlak a také jeho srdce pracuje pomaleji. Současně se zpomaluje dýchání a trávicí a vylučovací soustava téměř nepracuje.

Tenhle stav zvířatům umožňuje přežít nepříznivé přírodní podmínky, které jsou v zimních měsících realitou. Udržet si tělesnou teplotu je v mrazech náročné, a navíc příroda poskytuje jen málo potravy nutné pro získání energie. A tak to nejnáročnější období roku prostě zaspí.

Sysli prospí i půl roku

Jedněmi z největších spáčů naší přírody jsou určitě sysli. Sysel obecný se během léta pořádně vykrmí a nabere tukové zásoby. Ale i tak si ještě připraví plnou spíž, kdyby ho probudila obleva nebo naopak příliš tuhý mráz.

Někteří syslíci se ve svých podzemních norách ukládají ke spánku už na konci července nebo v srpnu a probouzejí se dokonce až v dubnu nebo květnu.

Sysli prospí půl života Zdroj: iStock

Plcha jen málokdo překoná

Ještě větším spáčem než sysel je plch velký. Tento noční hlodavec běžně spí od října do května. Ovšem v nepříznivých letech s nedostatkem potravy dokáže spát klidně i jedenáct měsíců. Je zajímavé, že i když plch může spát tak dlouho, nechystá si na zimu žádné zásoby jídla.

Mohlo by vás zajímat: Jak se v zimě starat o psa: Co dělat, aby přežil mráz ve zdraví?

Nikdy nebuďte ježky ze zimního spánku!

Tímto druhem zimního spánku spí také ježci, i když zdaleka ne po tak dlouhou dobu jako syslové. Ani ježci si žádné zásoby jídla na zimu nepřipravují, navzdory tomu, jak nám ježky vykreslují autoři pohádek. Samečci se ukládají k zimnímu spánku dříve než samičky, ale na jaře zase naopak první vstávají. Tvrdým spánkem tráví ježci většinu času a jejich tělesná teplota klesne až na pouhých 5 °C. Vzhledem k tomu, že si ježci opravdu nechystají zimní zásoby, je pro ně nebezpečné zimní probuzení vlivem přechodně stoupajících teplot nebo vyrušení.

Proto nikdy v zimě nerozebírejte hromady větví nebo listí, ve kterých by mohli ježci zimovat. Co jste na zahradě neuklidili na podzim, nechte v klidu až do jara.

Jak v zimě spí medvědi?

Medvěd hnědý zdaleka tolik nespí jako drobní hlodavci. Ponoří se do tzv. nepravého zimního spánku. Na zimu se vykrmí, tělo obalí tukem a v chráněném doupěti se uloží ke spánku a neprojevuje žádnou zvláštní aktivitu. Jejich tělesná teplota se sice sníží, ale jen o pár stupňů. Dech i tep zůstávají stále stejné. Spící medvěd vnímá zvuky kolem sebe. Kdykoliv během zimy se může probudit. Odskočí si ven na toaletu nebo se jen tak protáhne a najde si nějakou potravu. Pak se zase vrátí do brlohu a usne. Za mírných zim ale nemusí usínat vůbec.

Podobně se v zimě chovají u nás jezevci. Kvůli tomu se před zimou dokážou obalit i několikacentimetrovou vrstvou tuku.

Jezevce můžete potkat i uprostřed zimy Zdroj: iStock

Veverka prospí nejmrazivější dny

Protože metabolismus veverek není tak zpomalený jako u pravých zimních spáčů, potřebují potravu i v zimě. Jelikož však v zimě příliš potravy k nalezení není, vytvářejí si zásoby na zimu již během roku. Jejich zásoby tvoří semena a ořechy jako vynikající zdroj energie, dále houby a nejrůznější plody.

Zdroje: cs.wikipedia.org; nasregion.cz; epochaplus.cz