Nebuďte ježky ze zimního spánku! Jak hibernace funguje a kdo spí nejvíc?
Někdo se těší na sáňkování, někdo se chystá na pletení ponožek a další celou zimu prospí. K nejznámějším spáčům zvířecí říše patří medvědi a jezevci. Ale věděli jste, že daleko větší ospalci jsou například sysli?
K zimnímu spánku neboli k hibernaci, bychom se někdy rádi uložili i my, lidé, ale tuhle možnost mají bohužel jenom některá zvířata. A zdaleka k zimním spáčům nepatří jen medvědi, i když se to o nich nejvíce traduje.
Co je hibernace?
Slovem hibernace se označuje omezení fyziologických procesů a aktivity u některých živočichů. Tzv. zimní spánek zvířatům umožňuje přežít i za nepříznivých přírodních podmínek, které přicházejí se zimním obdobím. Udržet si tělesnou teplotu je v mrazech náročné a navíc příroda poskytuje jen málo potravy nutné pro získání energie. Některá teplokrevná zvířata proto v zimě hibernují. To nejnáročnější období roku prostě zaspí.
Sysli prospí i půl roku
Jedněmi z největších spáčů naší přírody jsou určitě sysli. Během léta se pořádně vykrmí, naberou tukové zásoby, ale i tak si ještě připraví plné spižírny, kdyby je probudila obleva nebo naopak příliš tuhý mráz.
Někteří syslíci se ve svých podzemních norách ukládají ke spánku už na konci července nebo v srpnu a probouzejí se dokonce až v dubnu nebo květnu.
Plcha jen málokdo překoná
Ještě větším spáčem než sysel je plch velký. Tento noční hlodavec běžně spí od října do května, ale v nepříznivých letech s nedostatkem potravy dokáže spát klidně i jedenáct měsíců. Je zajímavé, že i když plch může spát tak dlouho, nechystá si na zimu žádné zásoby jídla.
Pan Ježek jde spát dříve než paní Ježková
Ani ježci si žádné zásoby jídla na zimu nepřipravují, navzdory tomu, jak nám ježky vykreslují autoři dětských pohádek. Samečci se ukládají k zimnímu spánku dříve než samičky, ale na jaře zase naopak první vstávají. Tvrdým spánkem tráví ježci většinu času a jejich tělesná teplota klesne až na pouhých 5 °C. Vzhledem k tomu, že si ježci opravdu nechystají zimní zásoby, je pro ně nebezpečné zimní probuzení, vlivem přechodně stoupajících teplot nebo vyrušení. Proto nikdy v zimě nerozebírejte hromady větví nebo listí, ve kterých by mohli ježci zimovat. Co jste na zahradě neuklidili na podzim, nechte v klidu až do jara.
Jezevec a medvěd zdaleka tolik nespí
Jezevci a medvědi se na zimu vykrmí, tělo obalí tukem a v chráněném doupěti se uloží ke spánku. Jejich tělesná teplota se sice sníží, ale jen o pár stupňů. Dech i tep zůstává stále stejný. Kdykoliv během zimy se mohou probudit, třeba za oblevy, najít si nějakou potravu a zase se vrátit ke spánku. Za mírných zim ale nemusí usínat vůbec.