Komunisté zbourali starý Žižkov, místo něj stavěli paneláky. Naštěstí to nestihli
Pamatujete ještě na starý pražský Žižkov před tím, než komunisté rozhodli o jeho asanaci? Jeho činžáky se skrytými dvorky a pavlačemi nahradily v 80. letech minulého století nové panelové domy, a čtvrť tak v některých místech úplně ztratila svůj typický ráz.
S asanací Žižkova se počítalo už od meziválečné doby, ale reálně se začala plánovat v 60. letech minulého století, ve velkém se rozběhla v 80. letech. Touto poněkud tragickou etapou moderních dějin pražské čtvrti se zabývá unikátní širokoúhlý film Asanace, který je až do 20. února možné vidět v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Film představuje neznámý pohled na postupný zánik jedné čtvrti, kdy tradiční domy, činžáky a ulice ve velkém ustupovaly typizovaným stavbám. Dodnes viditelnými výsledky komunisty nařízené asanace Žižkova tak jsou bloky panelových domů v centru historické čtvrti. Žižkov se měl podle představ minulého režimu změnit mnohem více – v plánu bylo velké sídliště, ale stopku vystavila revoluce v roce 1989. Mimochodem, půlka bytů, které měly zmizet, měla jen jeden pokoj a desetina neměla vodovod.
Z pavlačí na Jižák
„Ne, nebude jich škoda, ubohých činžáků z periferie, dřevěných pavlačí. Dnes už překáží v moderním velkoměstě," hlásal propagandistický film z konce sedmdesátých let, který záměry komunistických plánovačů přibližoval – podle nich měl starý Žižkov zmizet na celém území mezi stadionem Viktorie Žižkov a kopcem Parukářka. Jelikož je Žižkov poněkud kopcovitý, slibovali tehdejší architekti, že zde vznikne sídliště, které bude místy dost strmý terén respektovat.
Komunisté nicméně ze svých velikášských plánů časem sami ubrali – například přestali slibovat občanskou vybavenost, která dělá město městem, a zaměřili se jen na nové domy. Těch starých nicméně nakonec neplánovali strhnout tolik, některé chtěli jen modernizovat.
Bourat se začalo roku 1977, kdy se sedm tisíc lidí z okolí Olšanského náměstí muselo přestěhovat na sídliště Jižní město.
Grafik Petr Toman pořídil v první polovině 80. let minulého století stovky diapozitivů, na kterých pro vlastní potřebu dokumentoval mizející Žižkov, který znal od dětství. Před několika lety objevil fotografie v jeho soukromém archivu režisér a producent Radim Procházka. Rozhodl se z nich vytvořit film nazvaný prostě Asanace.
„V CAMPu se většinou zaměřujeme na budoucí proměny Prahy. Tentokrát ale návštěvníky vtáhneme do minulosti a ukážeme jim část Žižkova, která už neexistuje,“ komentuje vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl
Procházka společně se střihačem Janem Daňhelem a skladatelem Michalem Ratajem z fotografií vytvořili filmovou koláž, která působí nejen na emoce, ale některé záběry mají na diváky až fyzický účinek.
Autor článku
Radka Wallerová
Radka Wallerová byla šéfredaktorkou webu Prima Living. Její specialitou byla architektura a výlety.
