reklama

Komunisté zbourali starý Žižkov, místo něj stavěli paneláky. Naštěstí to nestihli

Radka Wallerová
17. února 2022
Pamatujete ještě na starý pražský Žižkov před tím, než komunisté rozhodli o jeho asanaci? Jeho činžáky se skrytými dvorky a pavlačemi nahradily v 80. letech minulého století nové panelové domy, a čtvrť tak v některých místech úplně ztratila svůj typický ráz.
reklama

S asanací Žižkova se počítalo už od meziválečné doby, ale reálně se začala plánovat v 60. letech minulého století, ve velkém se rozběhla v 80. letech. Touto poněkud tragickou etapou moderních dějin pražské čtvrti se zabývá unikátní širokoúhlý film Asanace, který je až do 20. února možné vidět v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Film představuje neznámý pohled na postupný zánik jedné čtvrti, kdy tradiční domy, činžáky a ulice ve velkém ustupovaly typizovaným stavbám. Dodnes viditelnými výsledky komunisty nařízené asanace Žižkova tak jsou bloky panelových domů v centru historické čtvrti. Žižkov se měl podle představ minulého režimu změnit mnohem více – v plánu bylo velké sídliště, ale stopku vystavila revoluce v roce 1989. Mimochodem, půlka bytů, které měly zmizet, měla jen jeden pokoj a desetina neměla vodovod.

Z pavlačí na Jižák

„Ne, nebude jich škoda, ubohých činžáků z periferie, dřevěných pavlačí. Dnes už překáží v moderním velkoměstě," hlásal propagandistický film z konce sedmdesátých let, který záměry komunistických plánovačů přibližoval – podle nich měl starý Žižkov zmizet na celém území mezi stadionem Viktorie Žižkov a kopcem Parukářka. Jelikož je Žižkov poněkud kopcovitý, slibovali tehdejší architekti, že zde vznikne sídliště, které bude místy dost strmý terén respektovat.

Komunisté nicméně ze svých velikášských plánů časem sami ubrali – například přestali slibovat občanskou vybavenost, která dělá město městem, a zaměřili se jen na nové domy. Těch starých nicméně nakonec neplánovali strhnout tolik, některé chtěli jen modernizovat.

Bourat se začalo roku 1977, kdy se sedm tisíc lidí z okolí Olšanského náměstí muselo přestěhovat na sídliště Jižní město.

Grafik Petr Toman pořídil v první polovině 80. let minulého století stovky diapozitivů, na kterých pro vlastní potřebu dokumentoval mizející Žižkov, který znal od dětství. Před několika lety objevil fotografie v jeho soukromém archivu režisér a producent Radim Procházka. Rozhodl se z nich vytvořit film nazvaný prostě Asanace.

„V CAMPu se většinou zaměřujeme na budoucí proměny Prahy. Tentokrát ale návštěvníky vtáhneme do minulosti a ukážeme jim část Žižkova, která už neexistuje,“ komentuje vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl

Procházka společně se střihačem Janem Daňhelem a skladatelem Michalem Ratajem z fotografií vytvořili filmovou koláž, která působí nejen na emoce, ale některé záběry mají na diváky až fyzický účinek.

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
Štítky: filmkomunismusCAMPŽižkovJan Švankmajerpanelový důmMezinárodní filmový festival Karlovy VaryKarel VachekAsanaceRadim ProcházkaMichal Ratajnájemní důmPetr TomanFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění
reklama