Kysané zelí a zelná šťáva vás ve zdraví provedou podzimem i zimou
Kysané zelí je vitaminová bomba a ideální potravina pro podzimní a zimní období. Prozradíme, jak pomůže s imunitou a trávením a jak ho zařadit do jídelníčku.
Co je kysané zelí
Kysané zelí vzniká přirozeným mléčným kvašením ze strouhaného hlávkového zelí bez vnitřního košťálu s přidáním soli. Uchovávání celých hlávek nasolením znali už staří Řekové a Římané, kteří ho používali k léčení trávicích potíží. Kysané zelí, jak ho známe dnes, údajně převzali ve středověku Slované od Tatarů, kteří ho konzumovali jako prevenci před kurdějemi – avitaminózou. A to se hodilo během dlouhých zimních měsíců i v našich krajích.
Kysané zelí má v české, moravské a slezské kuchyni pevné místo. Jeho kouzlo ale není jen v chuti. Kysané zelí, a zvláště zelná šťáva, vyniká mnoha léčivými benefity.
Proč jíst kysané zelí?
Kysané zelí je ideální potravina pro podzimní a zimní období, kdy na každém rohu útočí viry a bacily a je potřeba posílit přirozenou imunitu. Také nám spraví pokažený žaludek nebo pomůže s hubnutím. Kysané zelí navíc pomáhá zlepšovat náladu, jeví se proto jako ideální potravina pro dlouhé zimní dny, kdy trpíme nedostatkem světla. Tahle pochoutka našich praprababiček zažívá velký comeback.
Mohlo by vás zajímat: Dobrali jste antibiotika? Tak se doléčte kysaným zelím.
Co kysané zelí obsahuje
Syrové kysané zelí obsahuje množství bioaktivních látek. Podle bylinkáře Martina Kolára je zejména nevyčerpatelnou zásobárnou vitaminů skupiny B a C a probiotik. Čerstvé ani vařené či sterilované zelí tyto látky neobsahuje, ty vznikají až během procesu kvašení.
Vitaminy
Vitamin B9 (kyselina listová) podporuje krvetvorbu, imunitu, psychickou pohodu, přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání, je nezbytný pro budoucí maminky a lidi, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu.
Vitamin B12 se účastní tvorby červených krvinek a buněčných membrán, zlepšuje funkci nervového systému.
Vitamin B6 je důležitý pro imunitu, zmírňuje únavu, urychluje regeneraci organismu, působí pozitivně na psychiku při tělesné zátěži i depresivních stavech.
Během kysání se v zelí přirozeně vytváří kyselina mléčná, která násobí obsah vitaminu C. Zhruba 200 g kysaného zelí pokryje celou denní potřebu céčka.
Minerální látky a probiotika
Ani s obsahem minerálních látek nezůstává kysané zelí za vitaminy nijak pozadu – poskytuje draslík, vápník, fosfor, železo, zinek a hořčík. „Nachází se v něm i síra, která má dezinfekční, protiplísňové a antibakteriální účinky,“ uvádí M. Kolár.
Díky mléčnému kvašení obsahuje živé probiotické kultury, které bojují ve střevech proti rozmnožení škodlivých mikroorganismů a přirozeně posilují obranyschopnost, zlepšují zažívání a zrychlují metabolismus.
Inspirujte se: Kysané zelí je vitaminová bomba. Má blahodárný vliv na zdraví a skvěle chutná.
Jak často jíst syrové kysané zelí pro zdraví?
Kysané zelí můžete jíst každý den. „Ale pamatujte, že nic se nesmí přehánět, a tak doporučuji dopřát si maximálně 5 lžic denně, což je zhruba jedna malá miska zelí. Ve větším množství může způsobit nadýmání, křeče nebo průjem,“ radí bylinkář.
Šťáva z kysaného zelí: účinky
Spoustu pozitivních účinků na naše zdraví má i šťáva z kysaného zelí. „Výjimečný je její účinek protisklerotický a detoxikační,“ uvádí bylinkář. Zelná šťáva čistí krev při kožních chorobách, alkalizuje překyselené žaludeční šťávy. Pomáhá taky při ranních nevolnostech v těhotenství i při léčbě hemoroidů a zánětů v trávicím ústrojí, zejména v žaludku. Šťáva z kysaného zelí je výtečný prostředek k čištění těla a důležitá součást redukčních diet.
„Doporučuji ale vypít maximálně 100–150 ml denně před jídlem, protože ve větším množství má šťáva silný projímavý efekt,“ radí Martin Kolár.
Zelná šťáva Zdroj: iStock
Co s kysaným zelím?
Kysané zelí je krásně šťavnaté i křupavé a pokrmy z něj skvěle chutnají. Ze syrového kysaného zelí se připravují velmi zdravé a osvěžující saláty. Pokud zelí tepelně upravíte, zahubíte v něm všechny živé bakterie. Ale i tak je to pochoutka!
Hutné zimní polévky z kysaného zelí (a brambor) jsou oblíbené hlavně ve střední Evropě: v Německu se jim říká Krautsuppe, v Rusku je znají jako šči a na Ukrajině je to kapusňak, na Slovensku kapustnica, v Čechách zelňačka, na Moravě kyselica.
Bez kysaného zelí by nebylo klasické vepřo-knedlo-zelo, segedínský guláš, halušky se zelím nebo třeba slaný štrúdl, nebo zelňáky a další dobroty.
Připravte si poctivou domácí zelňačku podle názorného videoreceptu:
Zdroje: cs.wikipedia.org, ordinace.cz, bylinkář Martin Kolár
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
