BRAMBORY: Jak vypěstovat vlastní a připravit nové brambory na loupačku

Brambory (Solanum tuberosum) obsahují množství sacharidů, bílkovin a vlákniny, vitaminy A, B a hlavně C – čerstvě vykopané brambory céčkaobsahují až třikrát více než skladované! Díkyvysokému obsahu draslíku a sodíku pomáhajípři odvodňování a detoxikaci. Zinek, vápník, hořčík, železo a fosfor jsou zasedůležitépro zdravé kosti, klouby, srdce, kůži, vlasy, nehty a celkovou imunitu.

Bramborypůsobí protibakteriím a virům, posilují cévní systém,pomáhajísnižovat krevní tlak a cholesterol, ulevují při problémech se žaludečními vředy a střevní chřipce. Plátky syrových brambor přiložené na čelo zmírňují bolest hlavy a pomohou soteklýma očima. Teplý obklad z vařených brambor ulevuje přibolesti v krku, kašli, revmatických potížích,bolestech břicha, křečích a zánětech močového měchýře.

10pravidel pěstování brambor

1. Jednou z podstatných zásad zdravého pěstování brambor je nesázet je každý rok na jednom místě, ale až po 3–4 letech. Jen tak nás nebudou trápit problémy s háďátky, mandelinkami a hnilobami.
2. Brambory se nemají v lásce s hlavně s rajčaty a okurkami, ale taky s cibulí, červenou řepou a celerem. Zato s fazolemi, kapustou, kedlubnami a špenátem si skvěle rozumí, keříčkové fazole vyseté mezi brambory odpuzují mandelinku bramborovou. Mezí rostlinné ochránce brambor na zahradě patří také afrikány, lichořeřišnice, heřmánek, kmín a kopr.
3. Sázíme pouze certifikovanou bramborovou sadbu, která zaručuje odpovídající zdravotní stav deklarované odrůdy a při dodržení základních pěstitelských postupů i výnos kvalitních hlíz.
4. Brambory nemají zvláštní nároky na půdu, vyrostou i vtěžších půdách. Nevhodné jsou jen plevelem zamořené záhony a ve stínu a vlhku pod stromy. Podmínkou dobré úrody je důkladné podzimní rytí. Na jaře před výsadbou půdu ještě nakypříme, aby byla vzdušná.
5. Sadbové brambory vysazujemeaž do prohřáté půdy, zhruba koncem dubna, špatně neuděláme, když dáme na lidovou pranostiku Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
6. Hlízy sázíme zhruba 10 cm hloubko a 30 cm sebe do řádků, které by měly být od sebe vzdáleny nejméně 70 cm. Při velké sadbě můžou být vzdálenosti větší, při malé menší. Z každé strany si musíme nechat prostor na zahrnutí rostliny zeminou (tzv. nakopčení). Ke každé hlíze se vyplatí přidat lopatku vyzrálého kompostu. Když brambory dáme do řádků, zahrneme je zeminou.
7. Především na těžších půdách je dobré nastýlání rostoucích brambor posekanou trávou. V brázdách pod trávou zůstane půda vzdušná a kyprá a nebudou na ní tvořit škraloupy. Tráva zabraňuje odpařování vody a udržuje tak potřebnou vlhkost a pohlídá i správnou teplotu. Použít se dá i sláma nebo bílá netkaná fólie.
8. Brambory jsou okopaniny, což znamená, že je v průběhu růstu musíme okopávat. Jen tak kořenům zajistíme dostatek vzduchu a zároveň zničíme plevel. Brambory je dobré nakopčit, aby měly dostatek místa na růst. Přihnojujeme hnojem vmnožství až 4 kg na m2, vyzrálého kompostu můžeme použít víc.
9. Pro dobrou úrodu je důležitá také závlaha. Většinou k tomu stačí déšť, ale pokud je sucho, je potřeba rostlinám vodu dodávat zaléváním, na jednu rostlinu bychom měli počítat s 1 l vody na jeden den.
10. Při sklizni brambory chráníme před zbytečným mechanickým poškozením. Zhruba dva týdny před vykopáváním odstraníme nať. Brambory sklízíme za suchého počasí a při teplotách nad 12 °C.

Pěstování brambor v nádobách

• Květináč musí být minimálně 50 cm vysoký a 35 cm široký, použít se dají i jutový nebo plastový pytel, v nichž uděláme dole drenážní otvory.
• Do nádoby nebo pytle nasypeme 20cm vrstvu kvalitního zahradního substrátu, na něj položíme tři sadbové brambory s 2–3 silnými klíčky a zakryjeme 15cm vrstvou zeminy.
• Až mají výhonky asi 10 cm, přisypeme ještě substrát, aby byl vidět jen vrchní lístek natě.
• Tento postup opakujeme až po okraj nádoby či pytle.
• Brambory pravidelně zaléváme, opatrně kypříme a hnojíme organickým hnojivem.

Co asi děláme špatně, že námbrambory chřadnou

Okousané listy bramborové natě

Okusem okrajů listů, stonků i hlíz likviduje úrodu mandelinka bramborová, obávaný brouk zprvu červený, pak oranžový a před zakuklením žlutý; škodí larvy i dospělí brouci. Přirozeným způsobem ochrany je sběr a mechanická likvidace mandelinky a hlavně důsledné střídání plodin. Vyplatí se také vysít na záhon keříčkové fazole, kopr, tymián či šalvěj, ty mandelinku odradí. Můžeme zkusit rajčatový postřik: listy či celé stonky zalijeme vodou, necháme 1 den odstát, pak scedíme a nastříkáme na brambory s mandelinkou.

Hlízy jsou sice velké, ale bez chuti

Na kvalitu chuťové vlastnosti má velký vliv kromě odrůdy také hnojení. Chuť brambor zkazí nadměrné hnojení dusíkem. Záhon by měl být vždyvyhnojený organickým hnojivem (čerstvým chlévským hnojem) již na podzim!

Čas raných brambor

Čas sklizně raných brambor nám prozradí hlavně stav bramborové natě. Signálem je její žloutnutí, sesychání a rozklesávání. U kvetoucích odrůd brambor můžeme první brambůrky sklízet krátce po odkvětu, i když mají listy ještě zelené. Rané brambory se sklízejí v době, kdy slupka ještě není vyzrálá a loupe se, proto bychom s nimi měli zacházet šetrně, abychom je zbytečně nepoškodili. Obsahují hodně vody a málo škrobů, proto nejsou vhodné na skladování. Obecně platí, že rané brambory po sklizni máme sníst do dvou týdnů! Pak postupně přicházejí o svou typickou plnou chuť a vodnatí.

Jak sklízet rané brambory

Při pěstování na zahradě je ideální vybírat ze záhonu postupně ty největší hlízy a jenom tolik, kolik bezprostředně po sklizni sníme. Jak na to? Nejprve lehce odhrneme zeminu, abychom zjistili, jestli jsou brambory dostatečně velké. Po vyjmutí potřebného množství zeminu zase nahrneme zpět. Pokud hlízy odebíráme velmi opatrně, mohou ostatní ještě dozrát.

Rané brambory jsou nejlepší na loupačku

Rané brambory mají velice tenkou slupku, která se nemusí loupat – během mytí či vaření se odlupuje se sama. Když slupka na bramborách zůstane, je to fajn, protože právě těsně pod ní se ukrývá největší množství vitaminů a minerálů. Rané brambory dáváme aždo vroucí vody, jen tak si uchovají svou typickou chuť. Vývar z nich také nemusíte vylévat, můžete ho použít třeba jako základ zeleninové polévky.Nehodí se ale pro přípravu bramborových pokrmů, na které potřebujeme vlastnosti pozdních brambor, tedy menší šťavnatost a vyšší obsah škrobu. Zraných brambor proto jen těžko uděláme bramborové knedlíky nebo bramboráky.

Bydlení

Brambory jsou zázrak: Štáva z nich uzdraví žaludek, vyléčí paradentózu a pomáhá při rakovině

Rané brambory jsoušťavnaté, plné vody, bílkovin a majínižší obsah škrobu než pozdní.Jsou měkké, mírně nasládlé a díky své jemné chuti je jejich nejlepší úprava tzv. na loupačku, tedy uvařené ve slupce podáváme s máslem, tvarohem, špetkou soli a třeba pažitkou. Rané brambory jsou perfektní přílohou ke steaku či pečenému masu, hodí se jako základ letních bramborovýchsalátů, na pečení či grilování.

Brambory v kuchyni

Brambory máme rádi, protože se z nich dá připravit skoro všechno, na co si vzpomeneme. Můžeme je vařit, péct, zapékat, dusit, grilovat, restovat, udělat z nich kaši, knedlíky, omelety či placky i sladké pečivo, jsou oblíbenou součástí salátů a polévek atd. A kdo by neznal šišky s mákem, brambory na loupačkuči halušky s brynzou! Brambory vaříme nebo jinak tepelně upravujeme vždy co nejkratší možnou dobu. S každou minutou varu z nich totiž uniká draslík a vitamin C. Lepší je vařit je ve slupce s kmínem a teprve uvařené je oloupat. Ještě před úpravou se vždy ujistíme, především u skladovaných brambor, že nejsou zelené a nejsou na nich klíčky. To značí přítomnost solaninu, látky, která je jedovatá.

Varné typy brambor

Do salátů a na loupačku se hodí typ A, který i po uvaření dobře drží tvar a je lojovitý. Jako příloha je ideální typ B, který se při vaření částečně rozpadá. Na kaše či těsta se hodí typ C, který je moučný a při vaření se snadno rozpadá.

Doporučené odrůdy pro pěstování brambor

Impala

Léty prověřená velmi ranáodrůda nabízí hlízy velké, oválné se žlutou dužinou. Po uvaření netmavnou. Má vysokou odolnost k mechanickému poškození a strupovitosti. Varný typ B.

Rosara

Velmi raná odrůda s červenou slupku, ale dužina je klasicky tmavě žlutá. Je odolná vůči virovým nemocem i strupovitosti.

Karin

Raná konzumní salátová odrůda, varný typ BA. Hlízy jsou oválné, vyrovnané tvarem i velikosti, slupka žlutá, dužina sytě žlutá. Odolná krakovině brambor.

Keřkovské rohlíčky

Poloraná odrůda brambor je díky lojovité konzistenci výborná do bramborových salátů. Jde o varný typ A–A/B. Brambory mají žlutou barvu, jsou odolné proti strupovitosti a mechanickému poškození. Jedna znejoblíbenějších odrůd u nás.

Mohlo by vás taky zajímat: