Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

BRAMBORY: Jak vypěstovat vlastní a připravit nové brambory na loupačku

Domácí brambory vypěstované na zahradě nebo na balkoně chutnají mnohem lépe než kupované, o tom žádná! Právě je tu krátkodobá sezona raných brambor, tak bychom ji měli stoprocentně využít. Jelikož se jedná o ještě nedozrálé hlízy, bývají nové brambory menší, mají tenkou a světlou slupku, obsahují více vody a bílkovin a mnohem méně škrobu než pozdní, proto jsou šťavnatější, jemnější a lépe stravitelné. Je to zážitek, když si čerstvě vykopané brambory uděláte třeba na loupačku. Jak zdravé a kvalitní brambory pěstovat a jaké dobroty si z nich udělat?
Vydáno: 20.06.2019
Rané brambory jsou nejlepší na loupačku
Autor: istock.com Rané brambory jsou nejlepší na loupačku
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Brambory (Solanum tuberosum) obsahují množství sacharidů, bílkovin a vlákniny, vitaminy A, B a hlavně C – čerstvě vykopané brambory céčka obsahují až třikrát více než skladované! Díky vysokému obsahu draslíku a sodíku pomáhají při odvodňování a detoxikaci. Zinek, vápník, hořčík, železo a fosfor jsou zase důležité pro zdravé kosti, klouby, srdce, kůži, vlasy, nehty a celkovou obranyschopnost. Brambory obsahují kyselinou fenolovou, která působí proti bakteriím a virům. Brambory také posilují cévní systém, pomáhají snižovat krevní tlak a cholesterol, ulevují při problémech se žaludečními vředy a střevní chřipce. Plátky syrových brambor přiložené na čelo zmírňují bolest hlavy a pomohou s oteklýma očima. Teplý obklad z vařených brambor ulevuje při bolesti v krku, kašli, revmatických potížích, poruchách prokrvení, bolestech břicha, křečích a zánětech močového měchýře.

Čerstvě vykopané brambory obsahují až třikrát více vitaminu C než skladované!
Autor: istock.com Čerstvě vykopané brambory obsahují až třikrát více vitaminu C než skladované!

10 pravidel pěstování brambor

  1. Jednou ze zásadních zásad zdravého pěstování brambor je nesázet je každý rok na jednom místě, ale až po 3–4 letech. Jen tak nás nebudou trápit problémy s háďátky, mandelinkami a hnilobami.
  2. Brambory se nemají v lásce s hlavně s rajčaty a okurkami, ale taky s cibulí, červenou řepou a celerem. Zato s fazolemi, kapustou, kedlubnami a špenátem si skvěle rozumí. Keříčkové fazole vyseté mezi brambory odpuzují mandelinku bramborovou. Mezí rostlinné ochránce brambor na zahradě patří také afrikány, lichořeřišnice, heřmánek, kmín a kopr.
  3. Sázíme pouze certifikovanou bramborovou sadbu, která zaručuje odpovídající zdravotní stav deklarované odrůdy a při dodržení základních pěstitelských postupů i výnos kvalitních hlíz.
  4. Brambory nemají zvláštní nároky na půdu, vyrostou i v těžších půdách. Nevhodné jsou jen plevelem zamořené záhony a ve stínu a vlhku pod stromy. Podmínkou dobré úrody je důkladné podzimní rytí. Na jaře před výsadbou půdu ještě nakypříme, aby byla vzdušná.
  5. Sadbové brambory vysazujeme až do prohřáté půdy, zhruba koncem dubna, špatně  neuděláme, když dáme na lidovou pranostiku "Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka". Hlízy sázíme zhruba 10 cm hloubko a 30 cm sebe do řádků, které by měly být od sebe vzdáleny nejméně 70 cm. Při velké sadbě můžou být vzdálenosti větší, při malé menší. Z každé strany si musíme nechat prostor na zahrnutí rostliny zeminou (tzv. nakopčení). Ke každé hlíze se vyplatí přidat lopatku vyzrálého kompostu. Když brambory dáme do řádků, zahrneme je zeminou.
  6. Především na těžších půdách je dobré nastýlání rostoucích brambor posekanou trávou. V brázdách pod trávou zůstane půda vzdušná a kyprá a nebudou na ní tvořit škraloupy. Tráva zabraňuje odpařování vody a udržuje tak potřebnou vlhkost a "pohlídá" i správnou teplotu. Použít se dá i sláma nebo bílá netkaná fólie.
  7. Brambory jsou okopaniny, což znamená, že je v průběhu růstu musíme okopávat. Jen tak kořenům zajistíme dostatek vzduchu a zároveň zničíme plevel. Brambory je dobré nakopčit, aby měly dostatek místa na růst. Přihnojujeme hnojem v množství až 4 kg na m2, vyzrálého kompostu můžeme použít víc.
  8. Pro dobrou úrodu je důležitá také závlaha. Většinou k tomu stačí déšť, ale pokud je sucho, je potřeba rostlinám vodu dodávat zaléváním, na jednu roslinu bychom měli počítat s 1 l vody na jeden den.
  9. Při sklizni brambory chráníme před zbytečným mechanickým poškozením. Zhruba dva týdny před vykopáváním odstraníme nať. Brambory sklízíme za suchého počasí a při teplotách nad 12 °C.
  10. Pěstování brambor v nádobách: Květináč musí být minimálně 50 cm vysoký a 35 cm široký, použít se dají i jutový nebo plastový pytel, v nichž uděláme dole drenážní otvory. Do nádoby nebo pytle nasypeme 20cm vrstvu kvalitního zahradního substrátu, na něj položíme tři sadbové brambory s 2–3 silnými klíčky a zakryjeme 15cm vrstvou zeminy. Až mají výhonky asi 10 cm, přisypeme ještě substrát, aby byl vidět jen vrchní lístek natě. Tento postup opakujeme až po okraj nádoby či pytle. Brambory pravidelně zaléváme, opatrně kypříme a hnojíme organickým hnojivem. 
Brambory se mohou pěstovat v nádobách či pytlích na balkoně
Autor: istock.com Brambory se mohou pěstovat v nádobách či pytlích na balkoně

Co asi děláme špatně, že nám brambory chřadnou

Okousané listy bramborové natě: Okusem okrajů listů, stonků i hlíz likviduje úrodu mandelinka bramborová, obávaný brouk zprvu červený, pak oranžový a před zakuklením žlutý; škodí larvy i dospělí brouci. Přirozeným způsobem ochrany je sběr a mechanická likvidace mandelinky a hlavně důsledné střídání plodin. Vyplatí se také vysít na záhon keříčkové fazole, kopr, tymián či šalvěj, ty mandelinku odradí. Můžeme zkusit rajčatový postřik: listy či celé stonky zalijeme vodou, necháme 1 den odstát, pak scedíme a nastříkáme na brambory s mandelinkou.

Hlízy jsou sice velké, ale bez chuti: Na kvalitu chuťové vlastnosti má velký vliv kromě odrůdy také hnojení. Chuť brambor zkazí nadměrné hnojení dusíkem. Záhon by měl být vždy vyhnojený organickým hnojivem (čerstvým chlévským hnojem) již na podzim!

Mandelinka bramborová likviduje brambory okusem listů, stonků i hlíz
Autor: pixabay.com Mandelinka bramborová likviduje brambory okusem listů, stonků i hlíz

Sklizeň raných brambor

Čas sklizně raných brambor nám prozradí hlavně stav bramborové natě. Signálem je její žloutnutí, sesychání a rozklesávání. U kvetoucích odrůd brambor můžeme první brambůrky sklízet krátce po odkvětu, i když mají listy ještě zelené. Rané brambory se sklízejí v době, kdy slupka ještě není vyzrálá a loupe se, proto bychom s nimi měli zacházet šetrně , abychom je zbytečně nepoškodili. Obsahují hodně vody a málo škrobů, proto nejsou vhodné na skladování. Při pěstování na zahradě je ideální vybírat ze záhonu postupně ty největší hlízy a jenom tolik, kolik bezprostředně po sklizni sníme. Jak na to? Nejprve lehce odhrneme zeminu, abychom zjistili, jestli jsou brambory dostatečně velké. Po vyjmutí potřebného množství zeminu zase nahrneme zpět. Pokud hlízy odebíráme velmi opatrně, mohou ostatní ještě dozrát. Obecně platí, že rané brambory po sklizni máme snít do dvou týdnů! Pak postupně přicházejí o svou typickou plnou chuť a vodnatí.

Při pěstování raných brambory na zahradě je ideální vybírat ze záhonu postupně ty největší hlízy a jenom tolik, kolik bezprostředně po sklizni sníme
Autor: istock.com Při pěstování raných brambory na zahradě je ideální vybírat ze záhonu postupně ty největší hlízy a jenom tolik, kolik bezprostředně po sklizni sníme

Rané brambory jsou nejlepší na loupačku

Rané brambory mají velice tenkou slupku, která se nemusí loupat – během mytí či vaření se odlupuje se sama. Když slupka na bramborách zůstane, je to fajn, protože právě těsně pod ní se ukrývá největší množství vitaminů a minerálů. Rané brambory dáváme až do vroucí vody, jen tak si uchovají svou typickou chuť. Vývar z nich také nemusíte vylévat, můžete ho použít třeba jako základ zeleninové polévky. Rané brambory jsou šťavnaté, plné vody, bílkovin a mají nižší obsah škrobu než pozdní. Jsou jsou měkké, mírně nasládlé a díky své jemné chuti je jejich nejlepší úprava tzv. na loupačku, tedy uvařené ve slupce podáváme s máslem, tvarohem, špetkou soli a třeba pažitkou. Rané brambory jsou perfektní přílohou k steaku či pečenému masu, hodí se jako základ letních bramborových salátů, na pečení či grilování. Nehodí se ale pro přípravu bramborových pokrmů, na které potřebujeme vlastnosti pozdních brambor, tedy menší šťavnatost a vyšší obsah škrobu. Z raných brambor proto jen těžko uděláme bramborové knedlíky nebo bramboráky.

Rané brambory  mají velice tenkou slupku, která se nemusí loupat – během mytí či  vaření se odlupuje se sama
Autor: istock.com Rané brambory mají velice tenkou slupku, která se nemusí loupat – během mytí či vaření se odlupuje se sama

Brambory v kuchyni

Brambory máme rádi, protože se z nich dá připravit skoro všechno, na co si vzpomeneme. Můžeme je vařit, péct, zapékat, dusit, grilovat, restovat, udělat z nich kaši, knedlíky, omelety či placky i sladké pečivo, jsou oblíbenou součástí salátů a polévek atd. A kdo by neznal šišky s mákem, brambory na loupačku či halušky s brynzou! Brambory vaříme nebo jinak tepelně upravujeme vždy co nejkratší možnou dobu. S každou minutou varu z nich totiž uniká draslík a vitamin C. Lepší je vařit je ve slupce a teprve uvařené je oloupat. Ještě před úpravou se vždy ujistíme, především u skladovaných brambor, že nejsou zelené a nejsou na nich klíčky. To značí přítomnost solaninu, látky, která je jedovatá. Do salátů a na loupačku se hodí typ A, který i po uvaření dobře drží tvar a je lojovitý. Jako příloha je ideální typ B, který se při vaření částečně rozpadá. Na kaše či těsta se hodí typ C, který je moučný a při vaření se snadno rozpadá.

Brambory jsou univerzální potravina, výborně chutnají ve všech úpravách
Autor: pixabay.com Brambory jsou univerzální potravina, výborně chutnají ve všech úpravách

Doporučené odrůdy pro pěstování brambor

Impala

Léty prověřená velmi raná odrůda nabízí hlízy velké, oválné se žlutou dužinou. Po uvaření netmavnou. Má vysokou odolnost k mechanickému poškození a strupovitosti. Varný typ B.

BRAMBORY: velmi raná odrůda IMPALA
Autor: Archiv Marty Pawlicové BRAMBORY: velmi raná odrůda IMPALA

Rosara

Velmi raná odrůda s červenou slupku, ale dužina je klasicky tmavě žlutá. Je odolná vůči virovým nemocem i strupovitosti.

BRAMBORY: velmi raná odrůda ROSARA
Autor: Archiv Marty Pawlicové BRAMBORY: velmi raná odrůda ROSARA

Karin

Raná konzumní salátová odrůda. varný typ BA. Hlízy jsou oválné, vyrovnané tvarem i velikosti, slupka žlutá, dužina sytě žlutá. Odolná k rakovině brambor.

BRAMBORY: raná odrůda KARIN
Autor: Archiv Marty Pawlicové BRAMBORY: raná odrůda KARIN

Keřkovské rohlíčky

Poloraná odrůda brambor je díky lojovité konzistenci výborná do bramborových salátů. Jde o varný typ A–A/B. Brambory mají žlutou barvu, jsou odolné proti strupovitosti a mechanickému poškození. Jedna z nejoblíbenějších odrůd u nás.

BRAMBORY: poloraná odrůda KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY
Autor: Archiv Marty Pawlicové BRAMBORY: poloraná odrůda KEŘKOVSKÉ ROHLÍČKY
Článek je zařazen v: brambory , Brambory (Solanum tuberosum) , brambory pěstování , brambory v kuchyni , odrůdy brambor , brambory a zdraví , mandelinka bramborová , pěstování brambor v nádobách , rané brambory sklizeň
Reklama