Mluvíte doma se zvířaty? Prozrazuje to na vás jednu zajímavou věc
Když spustíte žvatlavým tónem na svého psa, tak trochu doufáte, že vám opravdu rozumí. Někdo mluví se zvířaty kdekoli, někdo si hlubokomyslné konverzace o rozkousaných bačkorách nechává na doma. Co ale lze z mluvení se zvířaty vyčíst?
Podle Nicholase Epleyho z University of Chicago komunikace se zvířaty naznačuje naši inteligenci. Vědec se věnuje antropomorfismu, fenoménu, se kterým jsme se setkali všichni. Jedná se o přisuzování lidských vlastností nebo podoby věcem či stvořením, které lidmi nejsou.
Lidé jsou jediní, kdo něco takového dokáže. Zatímco váš pes si vás jako psa představovat nebude, vy si ho jako svého kamaráda představit dokážete. Tím se odlišujeme od ostatních druhů a dokazuje to naši inteligenci. Pokud tedy mluvíme se zvířaty, využíváme schopnost, kterou jiní tvorové nemají.
Eply navíc připomíná, že hovoření se zvířaty bylo po staletí vnímáno jako něco dětinského a dokazovalo to omezené duševní schopnosti. Dnes se ale pohled na tuto problematiku mění. Takže se zvířaty klidně mluvte, jim to vadit nebude. Rozhodně se za to nemusíte stydět.