reklama

Paláce Kateřiny Veliké: Jeden postavila pro milence, další jako chatu pro 2 000 lidí

Matouš Hartman
17. listopadu 2021
Nejslavnější ruská panovnice po sobě zanechala přepychové paláce, položila základy obrovskému výtvarnému muzeu a vybudovala i zámek, který sloužil jako zastávka na daleké cestě mezi Moskvou a Petrohradem. Podívejte se, jak si žila Kateřina Veliká, od jejíž smrti uběhlo 225 let.
reklama

Do Ruska přišla jako ambiciózní šlechtična z bezvýznamného německého státu. Přestoupila na pravoslaví a plánovala splnit jediný úkol, který se od ní vyžadoval: dát Rusku následníka trůnu. Jenže se to nedařilo. S manželem Petrem III. si nerozuměla a početí bránily i kralevicovy zdravotní potíže. Hrozilo, že Kateřina nebude pro Rusko užitečná. Naštěstí nebyla jediná, kdo s Petrem nevycházel. Během puče na podzim roku 1762 se dostala k moci, zatímco její manžel zemřel ve vězení.

Pustila se do práce a budovala pověst osvícené panovnice, ačkoli život běžných Rusů se během její vlády nijak výrazně nezlepšil. O to víc s realitou východoevropské mocnosti kontrastují přepychové paláce v Petrohradě i na jiných místech. Podívejte se, které Kateřina Veliká postavila a které nechala upravit.

Mramorový palác

Oproti pompézním zámkům carské rodiny působí Mramorový palác skromně. Stojí na nábřeží řeky Něvy v Petrohradě a začal se stavět jen pár let po tom, co Kateřina Veliká nastoupila na trůn. Neobývala ho ona, nechala ho vybudovat pro svého milence hraběte Grigorije Orlova jako dárek. Vyjádřila mu tak vděk za pomoc v prvních letech vlády. Na stavbu paláce bylo použito 32 různých odstínů mramoru. Za sovětských dob sloužila stavba státním účelům a nyní se zde vystavuje moderní umění.

Tverský palác

Cesty mezi Moskvou a Petrohradem byly dlouhé a vyčerpávající. Kateřina Veliká si proto nechala postavit mezi dvěma metropolemi jedenáct zastávek. Zatímco většina z nich byly patrové domy, které se v době nepřítomnosti carevny využívaly jako pošty, jedna stavba dodnes vyniká honosností. V městě Tver si Kateřina nechala postavit palác, který mohl hostit plesy a do kterého se vešly až dva tisíce členů carevnina doprovodu. Tver nebyl vybrán náhodně. Brzy po nástupu Kateřiny na trůn lehl popelem a bylo potřeba vybudovat město znovu. Součástí projektu, který na březích řeky Volhy vytvořil menší kopii Petrohradu, byla i výstavba klasicistního paláce.

Ermitáž

Součástí jednoho z největších muzeí světa, jehož sbírka má tři miliony exponátů, je i slavný Zimní palác. Původně se jednalo o dřevěný dům, který se rozrostl na megalomanský palác, jenž vládci Ruska neustále upravovali. Když nastoupila Kateřina na trůn, zrovna probíhala přestavba, kterou si objednala carevnina předchůdkyně Alžběta Petrovna. Kateřina se překvapivě rozhodla původní plány neměnit a nechala palác dostavět. Zatímco na fasádě stavby její stopa nezůstala, to se nedá říct o tom, co ukrývají interiéry. Když Kateřina zakoupila sbírku zhruba dvou stovek obrazů, položila základy budoucí Ermitáži.

Kateřinský palác

Obrovský palácový komplex nedaleko Petrohradu byl ruskou odpovědí na francouzské Versailles. Jeho název lehce klame, zámek totiž nenechala postavit Kateřina Veliká, ale carevna Kateřina I. Ruská, která vládla o čtyřicet let dříve. Byla pořádně marnivá, protože exteriéry rokokové stavby zdobily pozlacené prvky, na které se spotřeboval metrák cenného kovu. Kateřina Veliká si stylu své předchůdkyně moc nevážila a z Anglie si pozvala architekta Charlese Camerona, který se pustila do výrazné přestavby paláce. Proměnil interiéry a vdechl jim klasicistního ducha. Největším jeho dílem byla ale volně stojící promenáda. Nejprve dům sloužil jako lázně, později přibyla i terasa, po níž se carevna s oblibou procházela. Stavba dodnes nese architektovo jméno: Cameronova promenáda.

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama