návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

Na kterých českých stavbách najdeme stopu Napoleona Bonaparta?

Markéta Kašková , Aktualizováno: 05.05.2021
Empír v Čechách
Autor: istock.com/stickpng Empír v Čechách
Klasicismus je uměleckým návratem ke starému Řecku, jednoduchosti, čistým hladkým liniím, střídmosti a vyznačuje se omezenou barevnou škálou. Tento umělecký sloh silně ovlivnil období vlády Napoleona Bonaparteho a během slavných napoleonských válek se rozšířil do celé Evropy. Empír, jak se této klasicistní době říká právě za vlády francouzského vojevůdce, najdeme i u nás. O jaké stavby se jedná?

reklama

Ke vzniku klasicismu a jeho rychlé popularitě výrazně přispěly první archeologické nálezy chrámů z dob starého Řecka. Na umělce 18. a 19. století měla vliv i lávou zalitá architektura bohatého města Pompeje, které bylo vykopáno roku 1748. V lávě zakonzervovaný svět čekal na své objevení dlouhých sedmnáct stovek let. Umělci byli již unaveni baculatě zdobným barokem, cítili potřebu změny a odlišení se od všeho, co bylo v té době vrcholem módy a vkusu. Tak vznikají první klasicistní stavby.

Objev Pompejí výrazně ovlivnil klasicismus.
Autor: istock.com Objev Pompejí výrazně ovlivnil klasicismus.

Na začátku 19. století se výrazně mění i společnost, která díky kapitalismu bohatne. Lidé se stěhují do měst za prací, je potřeba dalších domů, rozšíření měst a vznik nových pracovních příležitostí. Díky železnicím je doprava do nově vznikajících čtvrtí snazší.

Empír se velmi podobá strořeckému slohu.
Autor: istock.com Empír se velmi podobá strořeckému slohu.

Návrat k jednoduchosti a čistým liniím

Klasicismus bychom mohli popsat jako sloh na jednu stranu monumentální, ale na tu druhou velmi přímý a čistý. Je pro něj typická strohost, střídmost barev, jasné linie, pravidelný řád a výrazně se podobá stavbám antického Řecka. Právě střízlivost a jasnost klasicistního stylu vyhovovala Napoleonovi Bonapartovi, který by dnes oslavil 250 let od svého narození.

Strohost a jasnost hojně využívaly i totalitní režimy 20. století, ke kterým se diktátoři s radostí vraceli jako k výrazu pevnosti a neústupnosti svých politických postavení. Klasicismus se ale již na počátku svého vývoje stal slohem reprezentativním a demonstrujícím sílu impéria.

Vítězné oblouky najdeme po celé Evropě.
Autor: istock.com Vítězné oblouky najdeme po celé Evropě.

Vznik empíru

Odnož klasicismu, která se objevila za vlády Napoleona, nazýváme empír (císařský sloh). Styl ovlivnil architekturu, užité umění i módu. V empíru se mimo jiné silně projevují egyptské motivy, jelikož se Napoleon se svým vojskem v roce 1799 vydal na neúspěšné vojenské tažení do Egypta, ze kterého si přivezl alespoň exotické dekorace.

Do empíru se promítají i egyptské motivy.
Autor: istock.com Do empíru se promítají i egyptské motivy.

Empír uplatňujě dórské a iónské sloupové řády. Hojně využívá litinu, dvojitá obdélníková okna s rovným nadpražím, portály s polokruhovým nebo též rovným nadpražím a také ploché, symetrické a geometrické fasády. Typickým materiálem pro empírový nábytek je mahagonové dřevo.

Co se stavělo?

V této době se staví předměstí, parky, aleje, kolonády, divadla, velká nádraží, plovárny, činžáky a vítězné oblouky. Lidé se ve velkém stěhují do měst a ta se rozšiřují. Je tedy potřeba nových čtvrtí. Do pozadí se dostávají církevní stavby a ruší se i nejrůznější středověká opevnění. Empír demonstruje období napoleonské vlády, ale i velké společenské změny, ke kterým v té době docházelo.

Divadlo Dům U Hybernů vzniklo na začátku 19. století empírovou přestavbou původně barokního kostela.
Autor: VitVit/wikimedia.org Divadlo Dům U Hybernů vzniklo na začátku 19. století empírovou přestavbou původně barokního kostela.

Praha Masarykovo nádraží

Masarykovo nádraží je nejstarší železniční stanicí zprovozněnou na území města Prahy. Umístění nádraží navrhl v roce 1842 Jan Perner a autorem budovy, která byla vystavěna v roce 1845, je architekt Jan Nevole.

Pražské nádraží v roce 1845.
Autor: Ludwig Förster/wikimedia.org Pražské nádraží v roce 1845.

Budovy a zastřešení jsou postaveny ve stylu pozdního empíru a nastupující novorenesance. Koncem druhé světové války došlo k poškození některých budov. Provedená oprava narušila vzhled původního empíru. V odjezdové hale je umístěna bronzová busta T. G. Masaryka.

Příjezd prvního vlaku do Prahy v roce 1845.
Autor: wikimedia.org Příjezd prvního vlaku do Prahy v roce 1845.

Dnes má Masarykovo nádraží nejstarší nádražní budovu v Praze a je nejstarším provozovaným koncovým nádražím v Evropě. Pravidelný provoz byl v Praze zahájen 1. září 1845.

Zámek Boskovice

Kulturní památka zámek v Boskovicích je elegantní empírová stavba z počátku 19. století. Původně stál na zámecké půdě klášter ze 17. století, který byl postupem času přestavěn právě na tu dobu poměrně moderní empírovou stavbu s typickými prvky a členěnou fasádou. Kdo byl autorem této velkolepé přestavby, není přesně známo.

Boskovice
Autor: I Boskovice

Součástí zámeckého komplexu je i empírová budova skleníku, kterou v roce 1829 vystavěl architekt Josef Hájek. Stojí na místě bývalých ovčínů. Jižní stranu skleníku tvoří patnáct prosklených arkád na toskánských sloupech

Skleník
Autor: Pudelek – Vlastní dílo Skleník

Zámek Kačina

Nemůžeme opomenout jednu z nejvýznamnějších empírových památek u nás, která se v roce 2001 stala národní kulturní památkou. Zámek Kačina (dříve Husa) s půdorysem otevřené podkovy leží v rozsáhlém parku nedaleko Kutné Hory. Ke stavbě zámku byla zvolena jediná vyvýšenina v širokém okolí zvaná v Kačinách. Klasicistická estetika si vyžadovala stavět významné budovy na kopcích.

Zámek Kačina
Autor: Petr1888/Wikipedia.com Zámek Kačina

Jednopatrová budova má střední vstupní portikus obrácený na východ. Na první pohled si návštěvníci všimnou velkých jónských sloupů a římsy, které jsou typické pro empír.

Zámek dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova. Během 2. světové války zámeček zabrali příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS, kterým vyhovovalo umístění i vnitřní sály. Dnes se Kačina využívá hojně na svatební obřady.

Zámek Kačina stojí za návštěvu.
Autor: VitVit/wikimedia.org Zámek Kačina stojí za návštěvu.

Čtvrti Smíchov a Karlín

Samotné pražské čtvrti mají historii zakořeněnou již v hlubokém středověku, kde si bohatí šlechtici stavěli letohrádky, aby to měli kousek do centra. Nás zajímá především přelom 18. a 19. století, který městům přinesl výraznou změnu a formoval jejich nynější podobu. Ze samostatně stojících měst se stávaly čtvrti, které se bleskovou rychlostí rozpínaly do dálky.

Smíchov
Autor: istock.com Smíchov

Boří se zastaralá opevnění a hradby, domy se staví do širokého okolí a nezůstávají jen v daném ohraničení měst. Zlepšuje se dostupnost díky železnicím. Budují se hotely, výrobní továrny, zakládají se první městské veřejné sady, vznikají kašny a fontány, které jsou velmi typické pro období klasicismu.

Karlín
Autor: Petr Vilgus/wikimedia.org Karlín

Další empírové stavby u nás: městský knížecí hrad Fryštát v Karviné, zámek Pohansko, kostel sv. Kříže v Praze, palác Platýz v Praze, dům U Hybernů, Stádlecký most přes Lužnici, kostel Nanebevstoupení Páně v Josefově nebo kostel Vzkříšení Páně v Terezíně

Další články:

Veletržní palác v Praze

Funkcionalismus v Česku: Veletržní palác i vila Tugendhat. Jaké další skvosty u nás máme?

Hotel Olympik má dnes novou červeno-žlutou fasádu

Experimentální sídliště Invalidovna: Víte, jak vypadá sendvičový dům a kde stojí hotel pro olympioniky?

reklama

Článek je zařazen v: Napoleon , Napoleon Bonaparte , Bonaparte , empir , klasicismus , sklasický sloh , Smíchov , Karlín , Zámek Boskovice , Zámek Kačina , Čtvrti Smíchov a Karlín , Praha Masarykovo nádraží

reklama

Přečtěte si také