Na kterých českých stavbách najdeme stopu Napoleona Bonaparta?

Klasicismus je uměleckým návratem ke starému Řecku, jednoduchosti, čistým hladkým liniím, střídmosti a vyznačuje se omezenou barevnou škálou. Tento umělecký sloh silně ovlivnil období vlády Napoleona Bonaparteho a během slavných napoleonských válek se rozšířil do celé Evropy. Empír, jak se této klasicistní době říká právě za vlády francouzského vojevůdce, najdeme i u nás. O jaké stavby se jedná?

Ke vzniku klasicismu a jeho rychlé popularitě výrazně přispěly první archeologické nálezy chrámů zdob starého Řecka. Na umělce 18. a 19. století měla vliv i lávou zalitá architektura bohatého města Pompeje, které bylo vykopáno roku 1748. Vlávě zakonzervovaný svět čekal na své objevení dlouhých sedmnáctstovek let. Umělci byli již unaveni baculatě zdobným barokem, cítili potřebu změny a odlišení se od všeho, co bylo vté době vrcholem módy a vkusu. Tak vznikají první klasicistnístavby.

Objev Pompejí výrazně ovlivnil klasicismus. Zdroj: istock.com

Na začátku 19. století se výrazně mění i společnost, která díky kapitalismu bohatne. Lidé se stěhují do měst za prací, je potřeba dalších domů, rozšíření měst a vznik nových pracovních příležitostí. Díky železnicím je doprava do nově vznikajících čtvrtí snazší.

Empír se velmi podobá strořeckému slohu. Zdroj: istock.com

Návrat kjednoduchosti a čistým liniím

Klasicismus bychom mohli popsat jako sloh na jednu stranu monumentální, ale na tu druhou velmi přímý a čistý. Je pro něj typická strohost, střídmost barev, jasné linie, pravidelný řád a výrazně se podobá stavbám antického Řecka. Právě střízlivost a jasnost klasicistníhostylu vyhovovala Napoleonovi Bonapartovi, který by dnes oslavil 250 let od svého narození.

Strohost a jasnosthojně využívaly i totalitní režimy 20. století, ke kterým se diktátoři sradostí vracelijako kvýrazu pevnosti a neústupnosti svých politických postavení. Klasicismusse ale již na počátku svého vývoje stal slohem reprezentativním a demonstrujícím sílu impéria.

Vítězné oblouky najdeme po celé Evropě. Zdroj: istock.com

Vznik empíru

Odnož klasicismu, která se objevilaza vlády Napoleona, nazýváme empír (císařský sloh). Styl ovlivnilarchitekturu, užité umění i módu.Vempíru se mimo jiné silně projevujíegyptskémotivy, jelikož se Napoleon se svým vojskem vroce 1799 vydal na neúspěšnévojenské tažení do Egypta, ze kterého si přivezl alespoň exotické dekorace.

Do empíru se promítají i egyptské motivy. Zdroj: istock.com

Empír uplatňujědórské a iónské sloupové řády. Hojně využíválitinu, dvojitá obdélníková okna s rovným nadpražím, portály s polokruhovým nebo též rovným nadpražím a také ploché, symetrické a geometrické fasády. Typickým materiálem pro empírový nábytek je mahagonové dřevo.

Co se stavělo?

Vtéto době se staví předměstí, parky, aleje, kolonády, divadla, velká nádraží, plovárny, činžáky a vítězné oblouky.Lidé se ve velkém stěhují do měst a ta se rozšiřují. Je tedy potřeba nových čtvrtí. Do pozadí se dostávají církevní stavby a ruší se i nejrůznější středověká opevnění. Empír demonstruje období napoleonské vlády, ale i velké společenské změny, ke kterým vté době docházelo.

Divadlo Dům U Hybernů vzniklo na začátku 19. století empírovou přestavbou původně barokního kostela.

Praha Masarykovo nádraží

Masarykovo nádraží je nejstarší železniční stanicí zprovozněnou na území města Prahy. Umístění nádraží navrhl v roce 1842 Jan Perner a autorem budovy, která byla vystavěna vroce 1845, je architekt Jan Nevole.

Pražské nádraží v roce 1845.

Budovy a zastřešení jsou postaveny ve stylu pozdníhoempíru a nastupujícínovorenesance. Koncem druhé světové války došlo k poškození některých budov. Provedená oprava narušila vzhled původního empíru. V odjezdové hale je umístěna bronzová busta T. G. Masaryka.

Příjezd prvního vlaku do Prahy v roce 1845. Zdroj: wikimedia.org

Dnes má Masarykovo nádraží nejstarší nádražní budovu v Praze a je nejstarším provozovaným koncovým nádražím v Evropě. Pravidelný provoz bylv Praze zahájen 1. září 1845.

Zámek Boskovice

Kulturní památka zámek v Boskovicích je elegantní empírová stavba zpočátku 19. století. Původně stál na zámecké půdě klášter ze 17. století, který byl postupem času přestavěn právě na tu dobu poměrně moderní empírovou stavbu stypickými prvky a členěnou fasádou. Kdo byl autorem této velkolepé přestavby, není přesně známo.

Boskovice Zdroj: I

Součástí zámeckého komplexu je i empírová budova skleníku, kterou v roce 1829 vystavěl architekt Josef Hájek. Stojí na místě bývalých ovčínů. Jižní stranu skleníku tvoří patnáct prosklených arkád na toskánských sloupech

Skleník

Zámek Kačina

Nemůžeme opomenout jednu znejvýznamnějších empírových památek u nás, která se vroce 2001 stala národní kulturní památkou. Zámek Kačina (dříve Husa) spůdorysem otevřené podkovy leží vrozsáhlém parku nedaleko Kutné Hory. Ke stavbě zámku byla zvolena jediná vyvýšenina v širokém okolí zvaná vKačinách. Klasicistická estetika si vyžadovala stavět významné budovy na kopcích.

Zámek Kačina

Jednopatrová budova má střední vstupní portikus obrácený na východ. Na první pohled si návštěvníci všimnou velkých jónských sloupů a římsy, které jsou typické pro empír.

Zámek dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek zChotkova. Během 2. světové války zámeček zabrali příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS, kterým vyhovovalo umístění i vnitřní sály. Dnes se Kačina využívá hojně na svatební obřady.

Zámek Kačina stojí za návštěvu.

Čtvrti Smíchov a Karlín

Samotné pražské čtvrti mají historii zakořeněnou již vhlubokém středověku, kde si bohatí šlechtici stavěli letohrádky, aby to měli kousek do centra. Nás zajímá především přelom 18. a 19. století, který městům přinesl výraznou změnu a formoval jejich nynější podobu. Ze samostatně stojících měst se stávaly čtvrti, které se bleskovou rychlostí rozpínaly do dálky.

Smíchov Zdroj: istock.com

Boří se zastaralá opevnění a hradby, domy se staví do širokého okolí a nezůstávají jen vdaném ohraničení měst. Zlepšuje se dostupnost díky železnicím. Budují se hotely, výrobní továrny, zakládají se první městské veřejné sady, vznikají kašny a fontány, které jsou velmi typické pro období klasicismu.

Karlín

Další empírové stavby u nás: městský knížecí hrad Fryštát v Karviné, zámek Pohansko, kostel sv. Kříže vPraze, palác Platýz vPraze, dům U Hybernů, Stádlecký most přes Lužnici, kostel Nanebevstoupení Páně vJosefově nebo kostel Vzkříšení Páně v Terezíně

Další články: