Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Napoleon Bonaparte slaví 250 let. Na jakých českých stavbách najdeme jeho stopu?

Klasicismus je uměleckým návratem ke starému Řecku, jednoduchosti, čistým hladkým liniím, střídmosti a vyznačuje se omezenou barevnou škálou. Tento umělecký sloh silně ovlivnil období vlády Napoleona Bonaparteho a během slavných napoleonských válek se rozšířil do celé Evropy. Empír, jak se této klasicistní době říká právě za vlády francouzského vojevůdce, najdeme i u nás. O jaké stavby se jedná?
Vydáno: 15.08.2019
Empír v Čechách
Autor: istock.com/stickpng Empír v Čechách
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ke vzniku klasicismu a jeho rychlé popularitě výrazně přispěly první archeologické nálezy chrámů z dob starého Řecka. Na umělce 18. a 19. století měla vliv i lávou zalitá architektura bohatého města Pompeje, které bylo vykopáno roku 1748. V lávě zakonzervovaný svět čekal na své objevení dlouhých sedmnáct stovek let. Umělci byli již unaveni baculatě zdobným barokem, cítili potřebu změny a odlišení se od všeho, co bylo v té době vrcholem módy a vkusu. Tak vznikají první klasicistní stavby.

Objev Pompejí výrazně ovlivnil klasicismus.
Autor: istock.com Objev Pompejí výrazně ovlivnil klasicismus.

Na začátku 19. století se výrazně mění i společnost, která díky kapitalismu bohatne. Lidé se stěhují do měst za prací, je potřeba dalších domů, rozšíření měst a vznik nových pracovních příležitostí. Díky železnicím je doprava do nově vznikajících čtvrtí snažší.

Empír se velmi podobá strořeckému slohu.
Autor: istock.com Empír se velmi podobá strořeckému slohu.

Návrat k jednoduchosti a čistým liniím

Klasicismus bychom mohli popsat jako sloh na jednu stranu monumentální, ale na tu druhou velmi přímý a čistý. Je pro něj typická strohost, střídmost barev, jasné linie, pravidelný řád a výrazně se podobá stavbám antického Řecka. Právě střízlivost a jasnost klasicistního stylu vyhovovala Napoleonovi Bonapartovi, který by dnes oslavil 250 let od svého narození.

Strohost a jasnost hojně využívaly i totalitní režimy 20. století, ke kterým se diktátoři s radostí vraceli jako k výrazu pevnosti a neústupnosti svých politických postavení. Klasicismus se ale již na počátku svého vývoje stal slohem reprezentativním a demonstrujícím sílu impéria.

Vítězné oblouky najdeme po celé Evropě.
Autor: istock.com Vítězné oblouky najdeme po celé Evropě.

Vznik empíru

Odnož klasicismu, která se objevila za vlády Napoleona, nazýváme empír (císařský sloh). Styl ovlivnil architekturu, užité umění i módu. V empíru se mimo jiné silně projevují egyptské motivy, jelikož se Napoleon se svým vojskem v roce 1799 vydal na neúspěšné vojenské tažení do Egypta, ze kterého si přivezl alespoň exotické dekorace.

Do empíru se promítají i egyptské motivy.
Autor: istock.com Do empíru se promítají i egyptské motivy.

Empír uplatňujě dórské a iónské sloupové řády. Hojně využívá litinu, dvojitá obdélníková okna s rovným nadpražím, portály s polokruhovým nebo též rovným nadpražím a také ploché, symetrické a geometrické fasády. Typickým materiálem pro empírový nábytek je mahagonové dřevo.

Co se stavělo?

V této době se staví předměstí, parky, aleje, kolonády, divadla, velká nádraží, plovárny, činžáky a vítězné oblouky. Lidé se ve velkém stěhují do měst a ta se rozšiřují. Je tedy potřeba nových čtvrtí. Do pozadí se dostávají církevní stavby a ruší se i nejrůznější středověká opevnění. Empír demonstruje období napoleonské vlády, ale i velké společenské změny, ke kterým v té době docházelo.

Divadlo Dům U Hybernů vzniklo na začátku 19. století empírovou přestavbou původně barokního kostela.
Autor: VitVit/wikimedia.org Divadlo Dům U Hybernů vzniklo na začátku 19. století empírovou přestavbou původně barokního kostela.

Praha Masarykovo nádraží

Masarykovo nádraží je nejstarší železniční stanicí zprovozněnou na území města Prahy. Umístění nádraží navrhl v roce 1842 Jan Perner a autorem budovy, která byla vystavěna v roce 1845, je architekt Jan Nevole.

Pražské nádraží v roce 1845.
Autor: Ludwig Förster/wikimedia.org Pražské nádraží v roce 1845.

Budovy a zastřešení jsou postaveny ve stylu pozdního empíru a nastupující novorenesance. Koncem druhé světové války došlo k poškození některých budov. Provedená oprava narušila vzhled původního empíru. V odjezdové hale je umístěna bronzová busta T. G. Masaryka.

Příjezd prvního vlaku do Prahy v roce 1845.
Autor: wikimedia.org Příjezd prvního vlaku do Prahy v roce 1845.

Dnes má Masarykovo nádraží nejstarší nádražní budovu v Praze a je nejstarším provozovaným koncovým nádražím v Evropě. Pravidelný provoz byl v Praze zahájen 1. září 1845.

Zámek Boskovice

Kulturní památka zámek v Boskovicích je elegantní empírová stavba z počátku 19. století. Původně stál na zámecké půdě klášter ze 17. století, který byl postupem času přestavěn právě na tu dobu poměrně moderní empírovou stavbu s typickými prvky a členěnou fasádou. Kdo byl autorem této velkolepé přestavby, není přesně známo.

Boskovice
Autor: I Boskovice

Součástí zámeckého komplexu je i empírová budova skleníku, kterou v roce 1829 vystavěl architekt Josef Hájek. Stojí na místě bývalých ovčínů. Jižní stranu skleníku tvoří patnáct prosklených arkád na toskánských sloupech

Skleník
Autor: Pudelek – Vlastní dílo Skleník

Zámek Kačina

Nemůžeme opomenout jednu z nejvýznamnějších empírových památek u nás, která se v roce 2001 stala národní kulturní památkou. Zámek Kačina (dříve Husa) s půdorysem otevřené podkovy leží v rozsáhlém parku nedaleko Kutné Hory.  Ke stavbě zámku byla zvolena jediná vyvýšenina v širokém okolí, zvaná v Kačinách. Klasicistická estetika si vyžadovala stavět významné budovy na kopcích.

Zámek Kačina
Autor: Petr1888/Wikipedia.com Zámek Kačina

Jednopatrová budova má střední vstupní portikus obrácený na východ. Na první pohled si návštěvníci všimnou velkých jónských sloupů a římsy, které jsou typické pro empír.

Zámek dal postavit nejvyšší purkrabí Království českého hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova. Během 2. světové války zámeček zabrali příslušníci Hitlerovy mládeže a v posledním roce války nacistické jednotky SS, kterým vyhovovalo umístění i vnitřní sály. Dnes se Kačina využívá hojně na svatební obřady.

Zámek Kačina stojí za návštěvu.
Autor: VitVit/wikimedia.org Zámek Kačina stojí za návštěvu.

Čtvrti Smíchov a Karlín

Samotné pražské čtvrti mají historii zakořeněnou již v hlubokém středověku, kde si bohatí šlechtici stavěli letohrádky, aby to měli kousek do centra. Nás zajímá především přelom 18. a 19. století, který městům přinesl výraznou změnu a formoval jejich nynější podobu. Ze samostatně stojících měst se stávaly čtvrti, které se bleskovou rychlostí rozpínaly do dálky.

Smíchov
Autor: istock.com Smíchov

Boří se zastaralá opevnění a hradby, domy se staví do širokého okolí a nezůstávají jen v daném ohraničení měst. Zlepšuje se dostupnost díky železnicím. Budují se hotely, výrobní továrny, zakládají se první městské veřejné sady, vznikají kašny a fontány, které jsou velmi typické pro období klasicismu.

Karlín
Autor: Petr Vilgus/wikimedia.org Karlín

Další empírové stavby u nás: městský knížecí hrad Fryštát v Karviné, zámek Pohansko, kostel sv. Kříže v Praze, palác Platýz v Praze, dům U Hybernů, Stádlecký most přes Lužnici, kostel Nanebevstoupení Páně v Josefově nebo kostel Vzkříšení Páně v Terezíně

Další články:

Veletržní palác v Praze

Funkcionalismus v Česku: Veletržní palác i vila Tugendhat. Jaké další skvosty u nás máme?

Hotel Olympik má dnes novou červeno-žlutou fasádu

Experimentální sídliště Invalidovna: Víte, jak vypadá sendvičový dům a kde stojí hotel pro olympioniky?

Článek je zařazen v: Napoleon , Napoleon Bonaparte , Bonaparte , empir , klasicismus , sklasický sloh , Smíchov , Karlín , Zámek Boskovice , Zámek Kačina , Čtvrti Smíchov a Karlín , Praha Masarykovo nádraží
Reklama