Polák velký se stal Ptákem roku 2023. Krásně vybarvené kachny zatím patří mezi lovnou zvěř

Polák velký patří mezi celosvětově ohrožené druhy ptáků. Jen v České republice jich za posledních 30 let zmizela asi třetina z celkové populace. Přesto se u nás stále mohou střílet. Doufejme, že se to v nejbližší době změní a tito vodní ptáci ze seznamu lovné zvěře navždy zmizí.

Polák velký (Aythya ferina)

• Středně velká potápivá kachna z čeledi kachnovitých (Anatidae), z řádu vrubozobých (Anseriformes).

• Dožívá se průměrně 6 let, ale může se dožít až 20 let.

• V hnízdním období má samice hmotnost asi 800 g, samci o trochu více, až 900 g.

• Dosahuje velikosti 42-49 cm.

• Rozpětí křídel 67-75 cm.

• V Česku hnízdí 7-9 tisíc párů poláka velkého.

Kde můžete potkat poláky velké

Polák velký pro své hnízdění nejraději vyhledává rybníky s pozvolným přechodem pobřežního porostu s řídkým rákosem a ostřicí do okolní krajiny. Protože však takových míst u nás stále ubývá, hnízdí poláci i v místech se zaplaveným rákosem a nejčastěji je objevíte na rybničních ostrůvcích s vegetací z rákosu a kopřiv. Bohužel poláky ohrožuje i špatná kvalita vody v českých rybnících a také velké množství chovných ryb, především kaprů. Ti se živí stejnou potravou jako poláci, a tak jí pro vodní ptáky zbývá jen málo.

Jak je možné, že stěhovavého poláka spatříte na rybníku i v zimě?

Poláci velcí žijící v Česku sice odlétají na zimu do Středomoří a západní Evropy, ale na naše rybníky v tu dobu přilétají poláci z dalších evropských destinací, a ti pak u nás přezimují. Na první pohled to tedy vypadá, že se u nás poláci velcí zdržují po celý rok.

Vodní pták s výrazným zbarvením

Především v době námluv a páření nemůžete výrazně zbarvené samce na břehu rybníka přehlédnout. Mají světle šedé tělo s jemnou kresbou, černou hruď i ocas a nápadně rezavě hnědou hlavu. Po zbytek roku jsou pak podobně jako samice šedivohnědí.

Šikovný potápěč, sběrač i lovec

Polák velký patří mezi potápivé kachny a běžně se potápí do hloubky do 3 m asi na 20–25 sekund. V extrémních případech však dokáže prodloužit svůj ponor až na téměř minutu a za tu dobu se dostane až do hloubky 15 m.

Pod hladinou pak svým citlivým zobákem, pokrytým citlivou kůží s hmatovými tělísky a řadou rohovitých lamel, vyhledává potravu, jejíž hlavní složkou jsou části vodních rostlin, ale také drobní vodní živočichové v podobě měkkýšů, korýšů, červů a vodního hmyzu. Pro krmení těchto vodních ptáků je vhodné i obilí a kukuřice.

Zdroj: https://www.birdlife.cz/ptak-roku-2023-polak-velky/?fbclid=IwAR3PaLgnz9NlEHuybtnuE6Kb3ILeWBe4t-1ArnlcgPpsDjZv68txgrnZgA8