Alena z Říčan – odvážná žena, které předěláváme domov

Alena se svou rodinou Zdroj: FTV Prima

Alena sebrala odvahu a po dvaceti letech manželství se rozvedla. Předělala si život, ale na předělání bydlení už nemá prostředky.

Alena (43 let) je vegetariánka, abstinentka, nekuřačka, matka 2 dospívajících slečen a majitelka dvou psů, sportovkyně. Velmi o sebe dbá, obléká se sportovně a působí mladě. Původní profesí je prodavačka, ale nyní je bez stálého zaměstnání, má však příležitostné brigády.

Alena se vdala poměrně mladá. S manželem se měla po finanční stránce velmi dobře. Díky jeho prosperující firmě si pořídili krásný dům se zahradou, narodily se jim dvě dcery, ale ani přesto se paní Alena necítila ve vztahu šťastná. Všechno rozhodoval manžel. Řídil nejen domácnost a to, co se koupí, ale i to, jak bude dům vypadat a jak bude zařízen. Všude měli dřevo. Dokonce i v koupelně, prostě všechno bylo ze dřeva. Paní Alena dřevo nesnáší. Neshody v manželství se prohlubovaly. Alena měla pocit, že nemá nic svého, že jí doma nic nepatří, že nemůže nic rozhodnout, že se musí jen přizpůsobovat.

Alena si z domácí krize a nefunkčního manželství našla únik – zaměřila se sama na sebe a na svůj vzhled. Začala chodit na solárko, pořídila si rovnátka na zuby, na krk si nechala vytetovat netopýra a do obličeje si nechala našít nitě, které jí vytahovaly vrásky. Ale ani to ji neučinilo šťastnější. Manžel byl pro ni suchar a „dřevák“ a navíc jí nikdy nedal najevo, že by se mu líbila.

Podívejte se, na co se můžete těšit:

Alena nechtěla rozbít rodinu, dokud byly dcery malé. Když už měly dost rozumu na to, aby pochopily, že manželství rodičů není šťastné, došlo k rozvodu. Dcery jí byly podporou a přestože zůstaly bydlet u otce, s Alenou mají hezký vztah. Rozchodu rodičů porozumněly, doma to bylo trápení pro všechny. Alena se rozvedla, aby měla ještě šanci začít nový život. Uvědomila si, že s manželem nikdy nebude šťastná a odešla.

Vše o pořadu najdete na stránce Jak se staví sen.

Rozvod nebyl moc příjemný, dům patřil manželovi a tak zůstala zůstala zcela bez prostředků a ocitla v nelehké životní situaci. Neměla kam jít, a tak na čas našla azyl u svých rodičů. Ti jí také pomohli s prostředky na koupi garsonky. Dali dohromady veškeré prostředky, které měli, a Alena si pořídila svou skromnou, starou garsonku. Týdny chodila kolem a toužebně koukala do oken své budoucí garsonky, a těšila se, až bude její.

Takhle to v bytě vypadalo:

Původní stav garsonky, tento pohled je docela útulný, i když pro dospělou ženu kobereček s Hello Kitty? Je vidět, že Alena opravdu nemá peníze

Lednice nefungovala, Alena ji používala jako skříňku, potraviny měla zatím na parapetu za oknem

Člověk je rád za málo, ale tohle vůbec není útulné

17 Zobrazit galerii

17 Zobrazit galerii

Po psychicky náročných měsících strávených hledáním bydlení, sháněním peněz a řešením problémů s bývalým manželem se před třemi měsíci spolu se svými dvěma psy konečně do vytoužené malé garsonky nastěhovala. Pak nastal totální kolaps. Alena seděla na podlaze a brečela. Stav garsonky odpovídal stavu, ve kterém byla paní Alena po psychické stránce. Katastrofa! Protékal záchod, vana ani stoupačky netěsnily, koupelna stará, vše zrezlé a příšerná kuchyň. Alena se ale rychle vzpamatovala, za pomoci přátel vyřešila alespoň havarijní situaci a začala si užívat získané svobody.

Proměny se ujmou Kamila a František.

Na několika metrech čtverečních má kuchyň, ložnici, šatnu i obývák. Spí na rozkládacím gauči, oblečení má v igelitových pytlích, televizi postavila na starou židli a vaří na dvouplotýnkovém sporáku. Tedy spíše nevaří, protože se „živí“ velmi skromně. Dominantou obýváku je velké zrcadlo, které si jako jedinou věc přivezla z domu, kde bydlela s manželem.

"Koupě tohoto bytu byla značně komplikovaná. Když bylo konečně všechno dořešené, nastal ten den a já vstoupila do svého nového bytu. Po jeho důkladné prohlídce jsem seděla na zemi a brečela. Poslední měsíce byly psychicky hodně náročné, ocitla jsem se až na samém dně. Teď to ze mě všechno nějak spadlo a já brečela jak úlevou, že je jedna etapa konečně za mnou, tak zčásti obavou, jak to všechno sama zvládnu, protože byt byl v příšerném, stavu a stál mě úplně všechno. Ještě to odpoledne jsem se stěhovala, mladší dcera mi pomáhala nakládat věci, nosit do bytu a takhle jsme se točily snad 6x. Byla pyšná na to, jak jsme to zvládly... Hned po pár dnech začala téct vana, toaleta, zásuvky jsem musela utáhnout, všechno bylo takové vachrlaté. Na přechodné bydlení by to stačilo, ale já tu pravděpodobně budu žít navždycky. Je fakt, že asi 14 dní jsem měla nevybalené věci a stále si nějak neuvědomovala, že tu nejsem jen na skok. Ráda bych měla hezký domov, prakticky zařízený, kde bychom se s holkama mohly v klidu třeba najíst u stolu, kde by nám psi nestrkali čumáky do jídla. U toho malého se hrbíme a psi nám vidí rovnou do talíře,“ říká Alena.

Alena si na živobytí vydělává úklidem. Postavu si udržuje cvičením ve fitku, kde má dohodu, že za to, že si zacvičí, uklidí. Miluje zvířata, sama má dva psy. Jako brigádu občasně venčí psy dalším lidem. Dalším zdrojem obživy jsou peníze, které dostane za darování krevní plazmy a to dvakrát do měsíce.

Alena si uvědomuje, že ačkoliv jí je 43 let, nezažila velkou životní lásku. Doufá, že ji potká. Pro Alenu je nejdůležitější, že se dokázala postavit na vlastní nohy a je sama svou paní.