Prvosenka, primule nebo petrklíč: Některé druhy vykvétají už na konci února
Jakmile se na záhonech začnou objevovat rozkvetlé petrklíče, začíná být více než jasné, že jaro je skutečně za dveřmi. Stačí pár teplejších dnů, kdy sluníčko vykoukne z mraků, a petrklíče neboli prvosenky vykvetou. Tedy ony dokážou vykvést i uprostřed mrazivé zimy, ale jenom s naší pomocí, ve skleníku.
Prvosenk patří do rodu většinou vytrvalých bylin, latinsky Primula, které rostou volně v přírodě v Evropě, Asii i v Americe. Celkem jich je známo asi 550 druhů a některé z nich pěstujeme běžně na našich zahradách. Prvosenky jsou zastoupeny i mezi pokojovými květinami. Prvosenku číškovitou, původem z Číny, můžete pěstovat celoročně i doma, na parapetu okna.
Prvosenky jsou rostlinky dlouhověké, většinou u nich platí, že drobnější druhy dříve kvetou. Ale to bude i tím, že pocházejí z hornatého prostředí Himálaje. Proto i v našich podmínkách dokážou vykvést i pod sněhem, klidně i v únoru.
Jak prvosenky vypadají
Společným znakem prvosenek je přízemní růžice listů, ze které vyrůstají květní stvoly nebo jen květní stopky, které nesou pětičetné květy uspořádané v okolících nebo hlávkách. Někdy, ale zřídka, mohou květy vyrůstat i jednotlivě. Prvosenky mají měkké a svraskalé listy a vláknité kořeny. Prvosenky se na zahradách rozmnožují vegetativně, dělením oddenku, v zahradnických firmách však nejčastěji výsevem semen.
Prvosenka jarní lidově petrklíč má poměrně velké žluté květy uspořádané do okolíků na vrcholu stvolu, které voní medem. Petrklíč kvete zhruba od března do května. Zdroj: iStock
Prvosenka jarní lidově petrklíč má poměrně velké žluté květy uspořádané do okolíků na vrcholu stvolu, které voní medem. Petrklíč kvete zhruba od března do května. Zdroj: iStock
Snadné křížení prvosenek
Zajímavou vlastností prvosenek je jejich snadné křížení. Nové kultivary si může na zahradě pěstovat úplně každý. Stačí vysadit vedle sebe několik různě barevných prvosenek a v dalších letech se začnou objevovat v jejich blízkosti další a jinak kvetoucí. Nové kultivary prvosenek tak vznikají samovolně.
Zahradnické dělení prvosenek
Z praktického hlediska můžeme dělit prvosenky podle základních vnějších znaků do několika skupin.
Prvosenky polštářovité
Prvosenky, které se nejčastěji pěstují jako jarní ozdoba skalek nebo jako obruba trvalkových záhonů. Vytvářejí kompaktní trsy, husté zelené polštáře s krátkými a širokými listy. Květy vyrůstají po jednom, na krátkých nitkovitých stopkách.
Do této skupiny patří prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris). Pochází ze západní a jižní Evropy, ale na našich zahradách je jako doma. Vykvétá velmi brzy, někdy už v únoru, nejlépe na polostinném stanovišti nebo přímo na slunci. Má ráda vlhčí a těžší půdu.
Prvosenky okoličnaté
Nízké růžice listů vypadají na první pohled velmi podobně jako u prvosenky polstářovité, ale listy jsou přece jen o kousek delší a růžice rozvolněnější. Z růžice pak vyrůstá delší květní lodyha, která nese vždy větší poček květů uspořádaných v okolíku.
Mezi okoličnaté prvosenky patří i naše domácí prvosenka jarní (Primula veris), známá především pod lidovým pojmenováním petrklíč. Květní lodyha dorůstá do výšky 20–25 cm a její zářivě žluté květy jsou jedním ze symbolů jara a blížících se Velikonoc. Prvosenka jarní však pomalu z naší přírody mizí, a byla proto zapsána i na Červený seznam mezi vzácné a ohrožené druhy.
- Prvosenka jarní kvete od konce března do poloviny května, především ve světlých listnatých lesích, v hájích a na prosluněných stráních.
Prvosenky kulovité
Skupina prvosenek, které tvoří květenství ve tvaru koule na silnějším a delším stvolu, někdy až 30 cm dlouhém. Patří sem například prvosenka zoubkatá (Primula denticulata). Vykvétá koncem března a její květy mívají nejčastěji fialovou, ale i bílou, růžovou nebo načervenalou barvu, vždy se žlutým středem.
- Prvosenka zoubkatá se běžně pěstuje v zahradách, nejlépe na slunném až polostinném místě s vlhkou, ale ne trvale zamokřenou půdou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Modřenec nemusí být jen modrý. Jak pěstovat jednu z nejkrásnějších prvních jarních květin
Prvosenky patrovité
Patrovité prvosenky pocházejí především z Asie, hlavně z Číny a Japonska. Jednotlivé květy vyrůstají na stvolu v několika patrech a jsou sdružené do přeslenů. Patří sem například primule japonská (Primula Japonica).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvosenka, https://www.ceskestavby.cz/clanky/petrklice-odemykaji-jaro-25322.html, https://www.nkz.cz/praxe/okrasna-zahrada/prvosenka-zoubkata-palicak-mezi-prvosenkami