Jak si doma vypěstovat pořádné feferonky

Domácí pěstování feferonek.

Je zdravá, protože krom mnoha jiných tělu prospěšných látek má vysoký obsah vitaminu C a betakarotenu, podporuje chuť k jídlu, má dobrý vliv na zažívání, jsou jí přisuzovány afrodiziakální účinky, má nádhernou barvu a její výrazná chuť dodá jídlům skutečně pikantní nádech… Možná už tušíte, že řeč je o v české kuchyni stále oblíbenějších chilli papričkách neboli feferonkách a o možnosti jejich pěstování v domácích podmínkách.

Nejprve je potřeba nechat rostlinky vyklíčit. „Když jsou to papriky, které potřebují větší teplotu, namočíme je na den do vlažné vody, poté je vysejeme, umístíme nad radiátor a přehodíme přes ně buď papír, nebo rovnou textilii, aby neunikalo teplo. Teploměr by měl ukazovat okolo 30 °C,“ vysvětlil v pořadu VÁŠ PRIMA RECEPTÁŘ pěstitel feferonek Jan Meisl. Za takovýchto optimálních podmínek vyklíčí již během týdne. K pikýrování jsou pak připravené v okamžiku, kdy jsou kmínky pevné a neohýbají se. Stejně tak do volné půdy mohou přijít, až když jsou dobře narostlé, jinak hrozí, že je zlikviduje první rozmar počasí.

Receptář feferonky - Obrázek 1 Zdroj: FTV Prima

Klíčit semínka můžeme nechat rovnou v půdě, ale existují i různé sadbovače či rašelinové kelímky. Pokud však k výsadbě použijeme větší bedničku, budou mít rostlinky dostatek místa pro rozrůstání kořenů.

V zeminovém substrátu, ve kterém rostliny pěstujeme, na ně ovšem může číhat i nebezpečí v podobě různých hub, které způsobují tzv. padání klíčních rostlin. „Mykóza napadne mladou rostlinku v místě kořenového krčku, kde ji doslova sežere, a ona se začne sklánět k zemi, hynout a nenávratně padne, jako kdyby byla podťatá,“ upozorňuje pan Meisl. Čelit těmto rozšířeným plísním však lze vcelku úspěšně pomocí chemických prostředků, které se přidávají do zálivky a které tyto houby ničí.

Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii.

A protože žádný substrát není tak silný, aby v něm vyrostly rostliny do závratných rozměrů samy od sebe, je také třeba pomýšlet na jejich hnojení. „Plodová zelenina, jako jsou papriky, rajčata či okurky, potřebuje stopové prvky plus živiny NPK neboli dusík, fosfor, draslík,“ radí odborník „Já osobně přihnojuji zhruba do 10. července, aby narostly silné keře s dobrou úrodou, ale pak přestanu, aby tam nebyly dusičnany a dusitany. Pro dostatečný obsah cukru se dá posléze ještě přihnojovat hnojivem, které obsahuje více draslíku a fosforu.“

Vrátíme-li se ještě na úplný počátek, vyvstává otázka, kdy začít sázet? „Týden ranější výsadby znamená měsíc ranějšího zrání,“ dělí se o svou zkušenost dlouholetý pěstitel, „to znamená, že když vysázíme rostliny koncem dubna, vyrostou v mírnějším počasí silné keře, které chytnou rychlý růst, a poté také dříve dozrávají plody.“ Se sklizní pak můžeme počítat od července až do zámrazu.

Protože se papriky pěstují nejčastěji ve sklenících, musí si pěstitel sám pomoci také s opylením. „Ideální čas je přijít do skleníku po obědě, kdy je pyl nejsušší, a jednotlivé keříky rukama doslova polaskat, aby se rozhýbaly, a tím zatřepáním se květy opylí,“ uzavírá pan Jan Meisl.

(web)

Mohlo by vás zajímat: