Sírovec alias lesní kuře: Výrazná jedlá houba roste na stromě
Sírovec žlutooranžový je nepřehlédnutelný. Objevte výrazně zbarvenou a chutnou houbu rostoucí na stromech. Zjistěte, jak ji poznat, sbírat a využít v kuchyni. Proč se jí říká lesní kuře?
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), choroš, případně trsnatec sírový je dřevokazná houba. „K malé radosti sadařů i zahrádkářů se zaměřuje na stromy ovocné (hrušně, třešně i ořešáky), najdeme ho však i na akátech, topolech či vrbách. Napadený strom působí zdravým dojmem a dále se rozrůstá, ve vegetačním období se však může nečekaně zřítit,“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča.
Jak sírovce poznáme?
Sírovce jen tak nepřehlédneme. „Třeba proto, že své jasně žlutě až žlutooranžově zbarvené plodnice na kmenech stromů vytváří často ve výši lidské postavy. Stromy obrůstá zpravidla ve vějířovitých trsech až několikakilogramové váhy a půlmetrové šíře. Jeho tlustě zaoblené klobouky jsou vytvářeny sírově žlutou, v mládí šťavnatě masitou a měkkou dužninou, ve stáří vybledlou, suchou a drolivou.“ popisuje sírovce žlutooranžového zkušený houbař.
Nepřehlédněte: Kačenka česká: Královna jedlých jarních hub. Na co si dát pozor?
Sběr sírovce
Se sběrem sírovce to není tak jednoduché, jak by se možná mohlo zdát. Nesmíme zapomenout, že se jedná o parazitickou houbu, která do sebe přijímá látky ze stromů, na nichž roste. Z jedovatých dřevin (například akát) by se nikdy sbírat neměla a vyvarovat bychom se měli i sírovce rostoucího na stromech lemujících rušné silnice.
Za nejchutnější jsou považovány sírovce parazitující na vrbách a topolech, dobré jsou také houby ze stromů ovocných.
Jejich sezóna začíná v dubnu a končí v říjnu.
Sírovec žlutooranžový Zdroj: Profimedia.cz
Sírovec žlutooranžový pro zdraví
Konzumace pokrmů ze sírovce podle webu Vitalia představuje pro člověka nemalý přínos, ať již jsou to výzkumem doložené účinky antibakteriální, antivirové, nebo příznivý vliv látek obsažených v sírovci na prevenci rizik nádorových onemocnění. Experimentálně bylo například prokázáno, že výtažky ze sírovce působí proti střevní bakterii E. Coli nebo proti kvasince Candida albicans.
V lidovém léčitelství se antibakteriálních vlastností sírovce využívalo především v Rusku, u nás se pak používal při léčbě cukrovky a slinivky.
Vyplatí se vědět: Houby zlepšují imunitu a celkově podporují zdraví
Sírovec alias lesní kuře v kuchyni
K přípravě pokrmů jsou vhodné pouze mladé a měkčí, šťavnaté plodnice, na které můžeme nejčastěji natrefit právě v současné době. „Podle houbařských praktiků do té doby, dokud jimi nůž „projede jako máslem“. Zmáčkneme-li jejich okraj tak, aby z něj vytékala šťáva (tento jev se nazývá houbová gutace), jsou prý v ideálním stavu na přípravu smažených řízků. Lze je smažit, dusit na kari, ale i nakládat do octa, marinovat, či – prý nejchutněji - připravit na způsob pečenáčů,“ doporučuje Jaroslav Vanča.
Sírovec rozhodně nejíme syrový, tepelná úprava je v případě této houby nezbytná.
Samotný sírovec je mírně nakyslý s pikantní příchutí.
Známý je také jako lesní kuře. Tento název si sírovec zasloužil díky chuti a hlavně konzistenci, podobné kuřecímu masu. Proto se také anglicky nazývá chicken of the woods.
Podívejte se, kde hledat jarní houby:
Zdroje: cs.wikipedia.org; vitalia.cz; mykolog Jaroslav Vanča
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
