Kotrč kadeřavý je chuťově skvělá houba. Kde ji hledat, co z ní uvařit a jak může prospět našemu zdraví

Již od konce července se vyplatí v lesích hledat celkem vzácný, ale chuťově výborný kotrč kadeřavý, kterého mnoho houbařů považuje za mercedes mezi houbami. Jeho hlavní předností je velikost, nezaměnitelnost s žádnou jedovatou houbou a léčivé účinky. Co z něj připravit a kde ho hledat?

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) se řadí mezi chorošovité houby, které parazitují zejména na kořenech lesních borovic. Nalézt ho však můžeme i na pařezech. Keříčkovitý vzhled i velikost nápadně připomínají mořskou houbu a nelze jej zaměnit za žádný jedovatý druh.

Lidově se mu u nás říká hned několika názvy, např. strapáč, třapáč, beranice, beraní kule, diviš či vořešník. S oblibou tuto houbu sbírají i naši němečtí sousedé, kde se jí říká krause glucke nebo fette henne. Ve Francii Sparassis crépe. Ale nalézt jej můžete i v Africe, v Asii, dokonce i v Severní Americe.

Všechny druhy kotrče, které u nás rostou, jsou jedlé. Každý „jen parazituje“ na jiném druhu stromu. Kotrč kadeřavý roste na borovici, kotrč Němcův (Sparassis nemecii) na smrcích a jedlích a kotrč štěrbákový (Sparassis laminosa) na dubech a bucích. Němcův a štěrbákový jsou ale ohrožené druhy, a proto je lepší je chránit a nesbírat.

Kotrč roste u kořenů borovic. Zdroj: iStock

Jak kotrč kadeřavý vypadá

Kotrč je chuťově výborná houba a její nález se považuje za velký úspěch. Kotrč kadeřavý lze nalézt od července až do října. Zbarvení je v mládí světlé, postupně žloutne až hnědne. Doporučuje se sbírat jen mladé světlé kousky.

Nejčastěji se jedná o průměrně 10–25 cm velkou kadeřavou houbu připomínající květák, která parazituje u kořenů borovic. Ojediněle se dají najít i mnohem větší kousky, které pak váží i několik kilogramů.

Plodnice vyrůstá na tlustém třeni, který je hluboko zakořeněný. Viditelná část houby se pak od třeně přímo u země rozvětvuje na mnoho větví, které se dále opakovaně větví až na malé ploché větévky na povrchu plodnice. Větvičky svou strukturou připomínají chrupavku.

„Kotrče kadeřavého můžete najít klidně 20 plodnic, pokud má dobré podmínky k růstu a vy najdete ten ideální (borový) les. Jednou jsme takhle jeli točit s televizí, jak houby nerostou. Skutečně jsme našli pouhých pár tzv. prašivek, ale pak jsme objevili kotrč, po něm další a další. Shodli jsme se, že tolik, bylo jich 16, jich nikdo v jeden den ještě nepotkal,“ uvádí Tereza Tejklová, kurátorka fondu mykologie z Muzea východních Čech z Hradce Králové.

Léčivé účinky kotrče

Kotrč má léčivé a antibakteriální účinky, které příznivě působí na pleť, a hlavně pomáhá s hojením ran. Obsahuje i látku betaglukan s protirakovinnými účinky.

Jak kotrč připravit

Kotrč kadeřavý je nejenom zajímavá houba vzhledem, ale i svojí výtečnou chutí. Jeho výhodou je, že nehnije, ale zasychá. Takže je vhodný pro všechny způsoby úpravy a konzervace, včetně sušení.
Pokud kotrč nechcete zpracovat hned, je možné ho uskladnit v tmavé místnosti v misce s vodou.
Jeho jediná nevýhoda je pracnost při očištění.
Houbu je před tepelnou úpravou důležité pečlivě umýt, protože mezi jednotlivými větévkami se obvykle skrývá jehličí, hlína, písek nebo hmyz. Kotrč je tedy dobré rozdělit na několik kusů a ty postupně zkontrolovat, zda neobsahují nečistoty.

Jak kotrč upravit

Většina houbařů, když nalezne kotrč, udělá falešnou držkovou, která je vskutku výborná. Ale vyzkoušet můžete i úpravu jako na květákový mozeček nebo smažený kotrč v těstíčku, kde využijete i menší odlámané kousky. Výtečný bude i nakrájený na silnější plátky a obalený v klasickém trojobalu jako řízek. Délka vaření kotrče závisí na zvolené úpravě, není nutné ho vařit tak dlouho jako např. hřiby kováře či koloděje.

„Mám ho ráda ve směsi nebo třeba dušený s vajíčkem je moc dobrý. Výtečný je také v sušené směsi, které dodá velmi příjemnou vůni,“ doporučuje mykoložka další možné úpravy.

Dršťkovka z kotrče

Pokud byste si chtěli dopřát dršťkovou polévku, ale nesnesete pravé dršťky, dopřejte si ji v nemasové variantě z kotrče.

Ingredience

jeden kotrč
1,25 litru kuřecího vývaru
100 gramů cibule
jíška
1 lžíce sádla
2 čajové lžičky papriky mleté
1 stroužek česneku
petrželka
sůl, pepř, majoránka, kmín

Příprava

Nakrájenou cibuli orestujte v hrnci dorůžova na sádle, osolte, přidejte trochu mletého kmínu a dvě celé čajové lžičky mleté papriky. Po chvilce zalijte vývarem, přiveďte k varu a zahustěte jíškou. 5 minut vařte. Poté přidejte nakrájený a opraný kotrč a vařte 8–10 minut doměkka. Nakonec dochuťte pepřem, solí, majoránkou, česnekem a čerstvou petrželkou.

Smažený kotrč v těstíčku

Ingredience

kotrč
2–3 vejce
sůl, pepř
hladká mouka (podle velikosti kotrče)
mléko (podle hustoty těstíčka)
podle chuti můžete přidat i pivo a čerstvé bylinky
olej na smažení
zeleninový vývar

Příprava

V míse smíchejte mouku, vejce, sůl, pepř, a pokud chcete, tak i pivo a bylinky. Vymytý kotrč nakrájejte na menší kousky, asi tak jako když se smaží květák, a nechejte ho15 minut povařit v zeleninovém vývaru. Poté vychladlé kusy v těstíčku obalte a hned je vložte do většího množství rozpáleného oleje. Smažte dozlatova. Pak kousky hub vyndejte na papírové ubrousky, aby se odsál přebytečný tuk. Můžete hned podávat.

Kotrč Němcův

Pokud nám štěstí přeje, můžeme najít vzácný kotrč Němcův, rostoucí na kořenech smrků a jedlí, nebo kotrč štěrbákový, rostoucí na kořenech dubů a buků. Tyto druhy jsou ohroženy a je potřeba je chránit.

„Kotrč Němcův může narůst do mnohem větších rozměrů než kotrč kadeřavý. V jednom pralese jsem viděla plodnici, která měla téměř metr v průměru. To je dáno tím, že parazituje na mohutných jedlích, a také jeho strukturou – je mnohem pevnější. Pro mykologa je nález kotrče Němcova vždy jednak radostí, protože se jedná o houbu méně běžnou, zařazenou v červeném seznamu, ale i bolestí, protože jedle, u níž roste, to má de facto spočítané,“ uvádí mykoložka Tejklová a dodává: „Kdo občas najde kotrč Němcův, tak ví, že nikdy nevoní tak příjemně, jako kadeřavý. Plodnice jsou pak údajně dost tuhé, spíše trochu gumovité než křehké. Já jsem Němcův vždycky raději nechala v lese, případně vzala kousek do herbáře, k jídlu mě neláká.“

Možná záměna kotrče

Existují houby kotrči velmi podobné. Společné mají to, že připomínají tvar mořské houby či korálu, nemají lupeny a ani rourky. A také rostou parazitně na stromech či hnijícím dřevě.

Nejznámější jsou kuřátka, kterých se u nás vyskytuje přibližně kolem 40 druhů, jedlých i nejedlých. Velmi těžko se mezi sebou určují, proto je nedoporučujeme trhat nezkušeným houbařům. Navíc v našich lesích naleznete mnohem chutnější a zajímavější druhy ke konzumaci.
Dále kuřátečka, které jsou podobné kuřátkům, jen méně rozvětvená.
Kuřince, které jsou velmi drobné a pestře zbarvené.
Různé druhy krásnorůžka, které jsou v mládí slizské.

„Čas od času se setkám s lidmi, kteří tvrdí, že kotrč kadeřavý v minulosti našli, ale že jim vlastně vůbec nechutnal. Když mi pak houbu popíšou, tak zjistíme, že vlastně snědli korunokyjku svícnovitou, což je houba trochu připomínající mořský korál a která tady na východě Čech ráda vyrůstá z borových pařezů podobně jako kotrč kadeřavý,“ doplňuje možnou záměnu mykoložka.

Pěstování kotrče doma

I kotrč za vhodných podmínek můžete vypěstovat doma. Přesněji řečeno na zahradě nebo ve vlastním lese. Potřebujete na to totiž starší rostoucí borovici nebo její čerstvě pokácený pařez, do kterého ke kořenům, po odhrnutí zeminy, vysadíte sadbu a opět zakryjete. Sadbu je třeba pravidelně zalévat, aby místo bylo v suchých dnech stále vlhké. Kotrč roste také velmi pomalu, může to trvat dokonce i několik let. Proto vám můžeme jenom doporučit hledání v lese. Kotrč na stejném místě roste mnoho let po sobě. Takže pokud ho naleznete, můžete tam chodit pravidelně každý rok.