Sluneční lázně v Luhačovicích opět žijí. Nabízejí Jurkovičovu architekturu i Janáčkovu hudbu
Chystáte se do Luhačovic? Určitě si nenechte ujít obnovený areál Slunečních lázní. Vznikl rekonstrukcí nevyužívaných lázeňských objektů a nyní slouží jako unikátní ukázka lázeňství počátku 20. století. Těšit se můžete také na expozici věnovanou odkazu slovenského architekta Dušana Jurkoviče a světoznámého skladatele Leoše Janáčka.
Ve Slunečních lázních se snoubí luhačovická lázeňská tradice a typická Jurkovičova architektura s hudebním odkazem Leoše Janáčka. V celém areálu se zachovala jedinečná atmosféra z doby největšího rozkvětu lázní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Galerie Na Milovské huti nabízí unikátní sbírku českého skla. Výstavou vás provede umělá inteligence
„Hlavním cílem obnovy Vodoléčebného ústavu a Říčních a slunečních lázní, které jsou kulturní památkou, byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče. Areál je velice atraktivním místem Luhačovic. Již nyní mohou hosté navštívit muzejní expozici a brzy zpřístupníme celý areál. Poslední květnový víkend proběhne slavnostní zahájení Sluneční sezóny s programem pro veřejnost,“ uvádí Jiří Dědek, generální ředitel Lázní Luhačovice.
Unikátní lázeňská architektura
Stavby architekta Dušana Jurkoviče (1868–1947), vytvořené pro Luhačovice během pouhých tří let (nejznámější jsou Jurkovičův dům a vily Chaloupka a Jestřabí), spojují motivy regionální lidové tvorby s dekorativní secesí a vlivy anglického hnutí Arts and Crafts v originální architektonický artefakt. Touto syntézou se Luhačovice liší od řady významných evropských lázní, jejichž architektura je více či méně unifikovaná, kosmopolitní, vycházející z římské klasické tradice.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hvězdu, lebku nebo želvu připomínají Santiniho stavby při pohledu z ptačí perspektivy
Vodoléčebný ústav
Historie tohoto místa se začala psát roku 1710, když poddaný Mikuláš Sedlář získal od majitele panství Wolfganga Serényiho svolení k výstavbě mlýna na úpatí hory Jestřábí. Mlýn byl poháněn vodou z Horní Olšavy a patřil rodině Sedlářů až do roku 1860, kdy jej odkoupili zpět tehdejší majitelé panství Serényiové. Ti jej i s ostatním majetkem vložili v roce 1902 do první lázeňské akciové společnosti založené MUDr. Františkem Veselým.
Přestavbou mlýna na Vodoléčebný ústav byl pověřen architekt Dušan Jurkovič. Ta proběhla velmi rychle a vodoléčba byla otevřena již pro lázeňskou sezónu 1902. Vodoléčba tu fungovala přibližně 100 let a během této doby proběhlo několik stavebních úprav. Svou původní podobu získal Vodoléčebný ústav zpět až poslední rekonstrukcí dokončenou v loňském roce.
Sluneční lázně v Luhačovicích, Vodoléčebný ústav, pohlednice z roku 1904 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Říční a sluneční lázně
V bezprostřední blízkosti Vodoléčebného ústavu se nacházejí Jurkovičovy Říční a sluneční lázně z roku 1903. Ve své době byla tato veřejná plovárna s bazénem a malebnými převlékacími kabinami velmi populární. Nejprve se muži a ženy při koupání a slunění střídali, v roce 1910 byl bazén prodloužen a rozdělen přepážkou na ženskou a mužskou část. Plovárna byla funkční až do roku 1995, kdy způsob napájení bazénu říční vodou přestal vyhovovat hygienickým předpisům. Po poslední rekonstrukci už bazén nebude sloužit ke koupání, ale vzniká zde okrasný biotop.
PŘEČTĚTE SI: Středočeské královské město Slaný nabízí bohatou historii, krásné okolí a muzeum slánek
Nevšední muzejní expozice
„Srdcem Slunečních lázní je restaurovaný objekt Vodoléčebného ústavu s expozicí věnovanou historii místa, tradici lázeňských vodoléčebných procedur a především architektuře Dušana Jurkoviče a vztahu hudebního skladatele Leoše Janáčka k Luhačovicím,“ říká ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová.
Dušan Jurkovič a Leoš Janáček
„Dominantou hlavní prohlídkové trasy je zrestaurovaná Jurkovičova Odpočívárna vybavená replikami původního mobiliáře z roku 1902. Nechybí artefakty z původního mlýna, na jehož místě byl Vodoléčebný ústav vystavěn (například kameny z dochovaného zdiva, na kterých jsou viditelné zápisky patrně od mlynáře Sedláře) nebo autentický model znázorňující podobu areálu z roku 1910. Druhé podlaží je věnováno Leoši Janáčkovi a jeho tvorbě s možností poslechu hudebních ukázek, včetně televizního záznamu Glagolské mše,“ doplňuje Hana Felcmanová.
- Návštěvníci mohou areál Slunečních lázní volně procházet a zdržet se libovolně dlouho na kterémkoliv místě. Nebo si mohou objednat komentovanou prohlídku s průvodcem.
Zdroje: slunecni-lazne.cz