Hvězdu, lebku nebo želvu připomínají Santiniho stavby při pohledu z ptačí perspektivy
Slavný český architekt Jan Blažej Santini Aichel se nesmazatelně zapsal do české a moravské krajiny a jeho stavby uchvacují milovníky architektury i mystiky dodnes. Při pohledu z ptačí perspektivy vás překvapí, že jeho stavby ve stylu barokní gotiky připomínají hvězdu, lebku nebo třeba želvu. Vydejte se s námi do Žďáru nad Sázavou, poutního areálu Zelená hora i nedalekého Obyčtova.
Slavný český architekt Jan Blažej Santini Aichel (1677–1723) založil svůj vlastní architektonický styl, který se nazývá barokní gotika. Jeho stavby jsou plné symboliky a vzkazů, které nás fascinují dodnes, inspiraci hledal v křesťanství, matematice, numerologii či náboženské mystice. Fascinovala ho hra světla, světelné paprsky se staly součástí jeho děl, pracoval citlivě také s akustikou a velký důraz kladl na umístění staveb. Vše mělo svůj význam a bylo důkladně promyšlené už od základů stavby.
Hvězda hvězd: poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou byl postavený v letech 1719–1722, 27. září 1722 byl slavnostně vysvěcen, ale stavební a umělecké práce trvaly až do roku 1753. Je unikátním dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho Aichla ve stylu barokní gotiky. Nechal ho postavit jako oslavu mučednické smrti Jana Nepomuckého opat cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou Václav Vejmluva. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Základním prvkem chrámu je oslava hvězdy uprostřed hvězd. Kostel stojí na půdorysu pěticípé hvězdy a číslovka 5 hraje v celé stavbě velkou roli.
„Symbolika je na Zelené hoře na každém místě. Když provádím návštěvníky, zdůrazňuji nejdůležitější číslo, které k nám promlouvá, a to je číslo 5, které připomíná 5 hvězd, které se údajně zjevily nad hlavou utonulého Jana Nepomuckého. Číslo 5 je v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře skutečně všude. Pětka je zde v podobě pěti dveří, pěti oltářů, pěti hvězd... V symbolice staveb byla určitě důležitá i spolupráce Santiniho s opatem Václavem Vejmluvou, a pokud bychom se chtěli držet legend, jedna pověst praví, že se prý nad kopcem zjevila opatovi Vejmluvovi hvězda, která ho inspirovala k tomu, aby zde vznikl klášter ve tvaru hvězdy. Zda je to pravda, nevím, ale Santini se určitě držel symboliky a vytvořil hvězdu mezi hvězdami. Kostel na půdorysu pěticípé hvězdy obklopené další, deseticípou hvězdou, což byl ambit okolo kostela,“ říká Michaela Řeháčková, kastelánka poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Celá konstrukce kostela je vytvořena na základě symbolismu, a to jak matematického, tak ikonografického. Vlastní stavbu kostela je možné prezentovat nejen jako uzavřený objekt, ale také jako prosvětlený prostor obklopený prolínajícími se tvary. Naprostá jedinečnost a originalita Santiniho přístupu k architektuře a čistota všech stavebních a slohových prvků byla potvrzena zařazením kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře do seznamu památek UNESCO. Památku si můžete nyní prohlédnout po rozsáhlé rekonstrukci, letos slaví 300 let od svého vzniku.
Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obytčově: velkou raritou kostela je tzv. půdorys želvy, jako symbolu stálosti ve víře Zdroj: Koruna Vysočiny
Želva: kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově
Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově (devět kilometrů jihovýchodně od Žďáru nad Sázavou) nechal v roce 1730 vybudovat rovněž žďárský opat Václav Vejmluva, který se Santinim spolupracoval velmi často. Velkou raritou kostela je tzv. půdorys želvy jako symbolu stálosti ve víře. Tvar hlavní lodi opravdu připomíná želví krunýř, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk, mnohoúhelníková zákristie s hrotem v ose hlavu a západní předsíň ocas želvy. Dnešní podoba kostela je ovlivněna řadou pozdějších úprav.
Lebka: Dolní hřbitov ve Žďáru na Sázavou
O stavbě Dolního, morového hřbitova ve Žďáru nad Sázavou rozhodl žďárský opat Vejmluva na začátku 18. století v době, kdy se očekával příchod morové epidemie. Jedná se o první realizaci podle Santiniho návrhu ve žďárském opatství. Původně byla stavba hřbitova komponovaná na půdorysu rovnostranného trojúhelníku se třemi oválnými kaplemi jako odkaz na Nejsvětější Trojici. Jednotlivé kaple spojují křivky hřbitovní zdi.
Uprostřed hřbitova byla později (kolem roku 1730) na trojúhelníkovém soklu vztyčena socha Anděla posledního soudu od Gregora Thenyho. V roce 1755 byl hřbitov zvětšen a rozšířen o čtvrtou kapli, čímž byl původní symbolický význam částečně narušen a půdorys je dnes připodobňován ke tvaru lebky. V areálu hřbitova jsou v dnešní době vystaveny restaurované originály soch osmi světců z nedalekého barokního mostu.
Řecký kříž: kostel sv. Václava ve Zvoli
Původně středověký kostel sv. Václava v obci Zvole (asi 8 km od Bystřice nad Pernštejnem) byl počátkem 18. století ve značně zchátralém stavu. Santini provedl jeho přestavbu v letech 1713–1717. Stavebníkem byl opat žďárského cisterciáckého kláštera Vejmluva. Vznikla nádherná barokní stavba na půdorysu řeckého kříže se dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. Kostel byl vysvěcen v roce 1722. Hlavní oltář pochází z roku 1770. Obraz Setkání knížete Václava s Radslavem Zlickým vznikl v okruhu malíře Karla Škréty.
Muzeum nové generace
Se Santiniho dílem a životem se můžete seznámit v Muzeu nové generace ve Žďáru nad Sázavou. Dlouhé texty byste v muzeu hledali marně, vše důležité se dozvíte z audioprůvodce se sluchátky, v nichž uslyšíte dialog malého děvčátka z dnešní doby a dávného mnicha z cisterciáckého kláštera, kteří se stanou vašimi průvodci. Expozice využívá kontrastu světla a stínů, animací, optických klamů, projekcí a dalších moderních nástrojů, jako jsou multidotykové tabule nebo interaktivní modely. Sahat na exponáty tady není zakázáno, ba právě naopak přímo doporučeno.
Zdroje: korunavysočiny.cz, zamekzdar.cz, cs.wikipedia.org, Michaela Řeháčková, kastelánka poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře