ČERNOBYL: Takhle se žije v zamořené oblasti dnes

V oblasti černobylské elektrárny, kde roku 1986 zničila série výbuchů čtvrtý energoblok a okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí, najdeme několik měst,vesnic, a dokonce i hranice sousedního Běloruska. Mnoho oblastí plných života po evakuacizcela zaniklo a na jejich místě bychom našli tak akorát pár rozpadlých přístřešků. Čas se zde před pětatřicetiletyzastavil.

Černobyl připomněl válku

Na území Běloruska za druhé světové války fašisté zničili přes 600 vesnic, černobylská elektrárna jich má na kontě 485. Na každých 100 tisíc Bělorusůnavíc dnes připadá 6000 onkologicky nemocných pacientů.

Zvířata byla po katastrofě pobita, lidé evakuováni, nebezpečné předměty a mrtvá těla zabetonovány do země. Je skoro až neuvěřitelné, že by se do oblasti někdo rozhodl znovu vydat a začít svůj život od nuly. Přesto takoví lidé existují. Říká se jimsamosely, není jich mnoho a každým rokem jich ubývá.

Jak to s vesnicemi vblízkosti Černobylu vypadá dnes a kolik lidí bychom zde našli?

Černobylská fakta

1. 150 babušek nikdy neodešlo ze zakázané oblasti
2. Přes 5000 lidí pracuje vokolí černobylské elektrárny
3. 2500 lidí dnes pracuje vČernobylu
4. Odhadem 10000000 lidí onemocnělo kvůli havárii
5. Radiace zasáhla 17000000 lidí
6. Zakázaná zóna je vokolí 30 km a je vojensky hlídaná
7. Dnes vzakázané zóně žije cca 1000 lidí
8. 370 000 lidí bylo celkem evakuováno
9. Bělorusko evakuovalo zpočátku 25 000 lidí a 107 vesnic
10. Ukrajina evakuovala zpočátku 91 000 lidí a 75 vesnic
11. Rusko evakuovalo zpočátku 5000 lidí a 31 vesnic
12. Kontaminace je způsobena především radioaktivním césiem Cs-137
13. Dva miliony hektarů půdy musely být dekontaminovány

Pripjať, město duchů, kde je nebezpečný i mech

Nejznámějším a nejmedializovanějším osudem města je rozhodně Pripjať, která leží vbezprostřední blízkosti elektrárny. Bylapostavenav sedmdesátých letech dvacátého století a mělo jít o jedno z nejmodernějších měst socialistického státu.Bylo vybudováno jako zázemí pro zaměstnance elektrárny a jejich rodiny.Žilo zde kolem 50 000 obyvatel.

Jak Pripjať vypadala?

• Město bylo centrálně plánované, ale nevyznačovalo se šachovnicovým půdorysem, jak u plánovaných měst bývá zvykem.
• Fungoval tu říční přístav a železniční stanice. Městskou dopravu obsluhovaly autobusy.
• Kulturní zázemí zajišťoval multifunkční palác kultury Energetik. Obrovská stavba. odpovídala standardům socialistické architektury a sloužila jako místo setkávání.
• Pro sportovní vyžití sloužilo 10 tělocvičen, 3 bazény a 2 stadiony.
• Ve městě stálo 160 paneláků s byty pro sezdané páry. Byly tu i ubytovací kapacity pro nezadané.

Pripjať dostalavprvních hodináchnejvětší zásah radiace, ale i přestoevakuace začala až 36 hodin po výbuchu. Obyvatelé nebyli nijak informováni o možném nebezpečí, mnoho z nich dokonce přihlíželo katastrofě na mostě poblíž města. Dnes seonomu místu říká „mostsmrti“, jelikož nikdo z přihlížejících ozáření nepřežil.Lidé dostali velkou dávku ozáření a mnoho jich do pěti let onemocnělo nebo zemřelo.Do města vláda navíc poslala 16500 policistů, aby zamezilaútěku osob a informací. Nikdo zobyvatel u sebe nesměl držet dozimetr, aby se v tajnosti uchovaly údaje o radioaktivitě. Evakuováno bylo kolem 45000 obyvatel. Někteří zaměstnanci po katastrofěve vesnici zůstali až do poloviny května.

Dnes jsou ve městě velmi oblíbené turistické prohlídky. Jinak než sprůvodcem se tam však nedostanete, protože je v tzv. zakázané zóně, která je hlídaná vojáky se samopaly. Od roku 2012 se navíc nesmí do interiérů budov, jelikož se pod tíhou let začaly rozpadat. Například suterén nemocnice představoval jedno znejoblíbenějších míst pro zvědavce, poněvadž se zde nacházelo oblečení hasičů, kteří byli u celé katastrofy jako jedni zprvních. Oblečení bylo stále vysoce kontaminované, proto bylo rozhodnuto o zasypání místa. Chodit se ve městě může jen po vyznačených cestách. Mech a půda totiž doposud ukazují vysoká čísla radiace.

Kyjev, hlavní město, které nic neudělalo

Vhlavním a největším městě Ukrajiny, které se nachází cca 100 kilometrů od místa havárie, neproběhlažádnázásadní opatření ani několik dní po výbuchu jaderné elektrárny. Vláda navíc navýšila dovolenou dávku radiace z původních 5 mSv na 100 mSv za rok. Toto opatření zabránilo evakuaci, a město tak nemuselo podnikat žádné složité kroky. Obyvatelům Kyjeva navíc nebyla až do 6. května poskytnuta žádná zvláštní lékařská pomoc.

Dnes žije ve městě kolem 2,9milionuobyvatel zcela normální život. Město vposledních letech řešilospíše ozbrojené střety mezi protivládními demonstranty a ozbrojenými složkami nebo anexi Krymu.

Město Černobyl zase ožívá

Samotné město Černobyl vzniklo již ve 12. století ajednalo se o nenápadné městečko s původně židovským obyvatelstvem. Hledali bychom ho 18 kilometrů od jaderné elektrárny. Před havárií zde žilo normální život kolem 14000 obyvatel. Během jedné vteřiny se zněho však stalo synonymum pro největší jadernoukatastrofu20. století. Po havárii byl Černobyl zcela evakuován a spadal do zakázané zóny.

I přesto, že je město oficiálně radioaktivní a opuštěné, bychom tu našli přibližně 700 obyvatel, kteří se rozhodli natrvalo vrátit do svých domovů. Celkově se tu však denně pohybuje kolem 3000 lidí. Jedná se především o pracovníky elektrárny, vědce a úředníky, kteří se však po týdnumusejí střídat se svými kolegy a město na chvíli opustit.

Obec Zálesí, kde i poslední obyvatel zemřel

Jedna zmnoha opuštěných vesnic, která byla po výbuchu velmi silně zamořena a evakuována, nese jméno Zálesí. Leží asi 3 kilometry od města Černobyl. I přes oficiální zákaz se zpět vrátilo několik starousedlíků, kteří se nehodlali vzdát svého jediného domova. Vroce 2013 zdežila poslední stařenka.

Do obce Kopači se nikdo už nikdy nevrátí

Ani Kopači se vysoká radiace nevyhnula. Po evakuaci kolem tisíce obyvatel vojáci oblast srovnali se zemí, aby se kontaminace neudržovala vrozpadajících se domech. Dnes bychom zde našli jen rozpadlou školku, obecní úřad a pomník zdruhé světové války. Tato varianta „zametení domů pod koberec“ se časem ukázala jako velmi nešťastná. Hrozilo, že seradiace dostane do spodních vod.

Kupovate má 4 obyvatele

Velmi malá a nenápadná vesnička měla podobnýosud jako ostatní obydlenámísta vČernobylské oblasti. Původně bylo Kupovate domovem 324 lidí. Díky počasí a větrům nebyla vesnice tak silně kontaminována jako ostatní v okolí. Proto se sem rozhodli někteří staří obyvatelé vrátit. Jejich počet však každým rokem výrazně klesá, dnes bychom tu našli 4 poslední ženy.

Do zamořené zóny utíkají uprchlíci

Vláda se rozhodla, že za pobyt vrizikové oblasti zaplatí obyvatelům vpřepočtu 4000 korun. To je výzva pro uprchlíky zDonbasu, kteří hledají bezpečnější území, než které mají nyní. V roce 2014 v Donbasu totiž vypukly proruské nepokoje apro uprchlíky představuje kontaminace půdy přijatelnější riziko než kulky nad hlavou.

Další články: