reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

ČERNOBYL: Takhle se žije v zamořené oblasti dnes

, Vydáno: 26.04.2020
Jak se žije v zakázané zóně?
Autor: istock.com Jak se žije v zakázané zóně?
Od jedné z největších katastrof, která postihla naši civilizaci roku 1986, uplynulo 33 let. Téma nehody v jaderné elektrárně se znovu intenzivně otevírá díky stejnojmennému seriálu, který sbírá nevídaný úspěch u publika napříč generacemi. Stačilo málo a život by neexistoval na polovině naší Země. I po tolika letech je oblast Černobylu stále kontaminovaná a podle výpočtů a odborníků bude zakázaná zóna neobyvatelná dalších 20 000 let. Jsme tedy stále na samém počátku a následky si poneseme jako civilizace nepředstavitelně dlouho. Černobyl se palčivě netýkal jen Ukrajiny, ale i Ruska a Běloruska, které má své hranice jen pár kilometrů od elektrárny. Jak tedy pokračuje život na nejpostiženějších místech?

reklama

V oblasti černobylské elektrárny, kde roku 1986 zničila série výbuchů čtvrtý energoblok a okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí, najdeme několik měst, vesnic, a dokonce i hranice sousedního Běloruska. Mnoho oblastí plných života po evakuaci časem zcela zaniklo a na jejich místě bychom našli tak akorát pár rozpadlých přístřešků. Čas se zde před více než třiatřiceti lety zastavil.

Černobyl připomněl válku

Na území Běloruska za druhé světové války fašisté zničili přes 600 vesnic, černobylská elektrárna jich má na kontě 485. Na každých 100 tisíc Bělorusů navíc dnes připadá 6000 onkologicky nemocných pacientů.

Zakázaná zóna v Černobylu
Autor: istock.com Zakázaná zóna v Černobylu

Zvířata byla po katastrofě pobita, lidé evakuováni, nebezpečné předměty a mrtvá těla zabetonovány do země. Je skoro až neuvěřitelné, že by se do oblasti někdo rozhodl znovu vydat a začít svůj život od nuly. Přesto takoví lidé existují. Říká se jim samosely, není jich mnoho a každým rokem jich ubývá.

Jak to s vesnicemi v blízkosti Černobylu vypadá dnes a kolik lidí bychom zde našli?

Černobylská fakta

  1. 150 babušek nikdy neodešlo ze zakázané oblasti
  2. Přes 5000 lidí pracuje v okolí černobylské elektrárny
  3. 2500 lidí dnes pracuje v Černobylu
  4. Odhadem 10 000 000 lidí onemocnělo kvůli havárii
  5. Radiace zasáhla 17 000 000 lidí
  6. Zakázaná zóna je v okolí 30 km a je vojensky hlídaná
  7. Dnes v zakázané zóně žije cca 1000 lidí
  8. 370 000 lidí bylo celkem evakuováno
  9. Bělorusko evakuovalo zpočátku 25 000 lidí a 107 vesnic
  10. Ukrajina evakuovala zpočátku 91 000 lidí a 75 vesnic
  11. Rusko evakuovalo zpočátku 5000 lidí a 31 vesnic
  12. Kontaminace je způsobena především radioaktivním césiem Cs-137
  13. Dva miliony hektarů půdy musely být dekontaminovány

Pripjať, město duchů, kde je nebezpečný i mech

Nejznámějším a nejmedializovanějším osudem města je rozhodně Pripjať, která leží v bezprostřední blízkosti elektrárny. Byla postavena v sedmdesátých letech dvacátého století a mělo jít o jedno z nejmodernějších měst socialistického státu. Bylo vybudováno jako zázemí pro zaměstnance elektrárny a jejich rodiny. Žilo zde kolem 50 000 obyvatel. Toto místo dostalo v prvních hodinách největší zásah radiace, ale i přesto evakuace začala až 36 hodin po výbuchu. Obyvatelé nebyli nijak informováni o možném nebezpečí, mnoho z nich dokonce přihlíželo katastrofě na mostě poblíž města. Dnes se onomu místu říká „most smrti“, jelikož nikdo z přihlížejících ozáření nepřežil. Lidé dostali velkou dávku ozáření a mnoho jich do pěti let onemocnělo nebo zemřelo. Do města vláda navíc poslala 16 500 policistů, aby zamezila útěku osob a informací. Nikdo z obyvatel u sebe nesměl držet dozimetr, aby se v tajnosti uchovaly údaje o radioaktivitě. Evakuováno bylo kolem 45 000 obyvatel. Někteří zaměstnanci po katastrodě ve vesnici zůstali až do poloviny května.

Pripjať je opuštěné město v Polesí na Ukrajině, v těsné blízkosti jaderné elektrárny Černobyl.
Autor: istock.com Pripjať je opuštěné město v Polesí na Ukrajině, v těsné blízkosti jaderné elektrárny Černobyl.

Dnes jsou ve městě velmi oblíbené turistické prohlídky. Jinak než s průvodcem se tam však nedostanete, protože je v tzv. zakázané zóně, která je hlídaná vojáky se samopaly. Od roku 2012 se navíc nesmí do interiérů budov, jelikož se pod tíhou let začaly rozpadat. Například suterén nemocnice představoval jedno z nejoblíbenějších míst pro zvědavce, poněvadž se zde nacházelo oblečení hasičů, kteří byli u celé katastrofy jako jedni z prvních. Oblečení bylo stále vysoce kontaminované, proto bylo rozhodnuto o zasypání místa. Chodit se ve městě může jen po vyznačených cestách. Mech a půda totiž doposud ukazují vysoká čísla radiace.

Pripyat nedaleko Černobylu na Ukrajině

5 nejděsivějších vesnic v Evropě! Jeli byste tam na výlet?

Zrezlé ruské kolo

Další havárie jaderné elektrárny na Ukrajině! Jak vypadá ta první po téměř 30 letech?

Kyjev, hlavní město, které nic neudělalo

V hlavním a největším městě Ukrajiny, které se nachází cca 100 kilometrů od místa havárie, neproběhla žádná zásadní opatření ani několik dní po výbuchu jaderné elektrárny. Vláda navíc navýšila dovolenou dávku radiace z původních 5 mSv na 100 mSv za rok. Toto opatření zabránilo evakuaci, a město tak nemuselo podnikat žádné složité kroky. Obyvatelům Kyjeva navíc nebyla až do 6. května poskytnuta žádná zvláštní lékařská pomoc.

Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti. Město leží na řece Dněpr v severní části země.
Autor: istock.com Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti. Město leží na řece Dněpr v severní části země.

Dnes žije ve městě kolem 2,8 milionu obyvatel zcela normální život. Město v posledních letech řešilo spíše ozbrojené střety mezi protivládními demonstranty a ozbrojenými složkami nebo anexi Krymu.

Město Černobyl zase ožívá

Samotné město Černobyl vzniklo již ve 12. století a jednalo se o nenápadné městečko s původně židovským obyvatelstvem. Hledali bychom ho 18 kilometrů od jaderné elektrárny. Před havárií zde žilo normální život kolem 14 000 obyvatel. Během jedné vteřiny se z něho však stalo synonymum pro největší jadernou katastrofu 20. století. Po havárii byl Černobyl zcela evakuován a spadal do zakázané zóny.

Roku 1977 byl 18 kilometrů severně od města dobudován 1. reaktor jaderné elektrárny Černobyl.
Autor: Clay Gilliland - Administrative center Roku 1977 byl 18 kilometrů severně od města dobudován 1. reaktor jaderné elektrárny Černobyl.

I přesto, že je město oficiálně radioaktivní a opuštěné, bychom tu našli přibližně 700 obyvatel, kteří se rozhodli natrvalo vrátit do svých domovů. Celkově se tu však denně pohybuje kolem 3000 lidí. Jedná se především o pracovníky elektrárny, vědce a úředníky, kteří se však po týdnu musejí střídat se svými kolegy a město na chvíli opustit.

Obec Zálesí, kde i poslední obyvatel zemřel

Jedna z mnoha opuštěných vesnic, která byla po výbuchu velmi silně zamořena a evakuována, nese jméno Zálesí. Leží asi 3 kilometry od města Černobyl. I přes oficiální zákaz se zpět vrátilo několik starousedlíků, kteří se nehodlali vzdát svého jediného domova. V roce 2013 zde však žila poslední stařenka.

Příroda si bere vše zpět.
Autor: istock.com Příroda si bere vše zpět.

Do obce Kopači se nikdo už nikdy nevrátí

Kopači se vysoká radiace nevyhnula. Po evakuaci kolem tisíce obyvatel vojáci oblast srovnali se zemí, aby se kontaminace neudržovala v rozpadajících se domech. Dnes bychom zde našli jen rozpadlou školku, obecní úřad a pomník z druhé světové války. Tato varianta „zametení domů pod koberec“ se časem ukázala jako velmi nešťastná. Hrozilo, že se radiace dostane do spodních vod.

Po katastrofě Černobylu byla vesnice kontaminována radioaktivním spadem a následně evakuována a v současnosti je obklopena uzavřenou černobylskou zónou.
Autor: istock.com Po katastrofě Černobylu byla vesnice kontaminována radioaktivním spadem a následně evakuována a v současnosti je obklopena uzavřenou černobylskou zónou.

Kupovate má 4 obyvatele

Velmi malá a nenápadná vesnička měla podobný osud jako ostatní obydlená místa v Černobylské oblasti. Původně bylo Kupovate domovem 324 lidí. Díky počasí a větrům nebyla vesnice tak silně kontaminována jako ostatní v okolí. Proto se sem rozhodli někteří staří obyvatelé vrátit. Jejich počet však každým rokem výrazně klesá, dnes bychom tu našli 4 poslední ženy.

Kupovate je vesnice, která umírá.
Autor: istock.com Kupovate je vesnice, která umírá.

Do zamořené zóny utíkají uprchlíci

Vláda se rozhodla, že za pobyt v rizikové oblasti zaplatí obyvatelům v přepočtu 4000 korun. To je výzva pro uprchlíky z Donbasu, kteří hledají bezpečnější území, než které mají nyní. V roce 2014 v Donbasu totiž vypukly proruské nepokoje a pro uprchlíky představuje kontaminace půdy přijatelnější riziko než kulky nad hlavou.

Další články:

Okolí Černobylské jaderné elektrárny

Láska z Černobylu: Příběh hasiče a jeho ženy, kterým se inspiroval úspěšný seriál

Pro obyvatele Pripjati u Černobylu se 26.dubna 1986 symbolicky zastavil čas

Černobyl – největší katastrofa v dějinách jaderné energetiky minutu po minutě

reklama

Článek je zařazen v: Černobyl , Černobylská fakta , Je v Černobylu nebezpečno , Jak do Černobylu , Jak se žije v zakázané zóně , jak se žije v Černobylu , jaderná elektrárna Černobyl , Bábušky z Černobylu , Ukrajina , Bělorusko , kontaminace , radiace , život v černobylu , co nevíme o Černobylu , život po katastrofě , kontaminace půdy , nebezpečná zóna , uprchlíci v černobylu

reklama

Přečtěte si také