Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Bydlení

Velký pátek, Bílá sobota. Víte, co v tyto dny slaví křesťané?

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem v roce.
Vydáno: 25.03.2016
Označení Bílá sobota bylo zřejmě odvozeno od bílých rouch, podle jednoho zdroje však kněžských, podle dalších od bílých rouch novokřťenců.
Označení Bílá sobota bylo zřejmě odvozeno od bílých rouch, podle jednoho zdroje však kněžských, podle dalších od bílých rouch novokřťenců. Autor: Thinkstockphotos
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Letos poprvé se Velký pátek stal svátkem - pro většinu z nás tedy dalším dnem volna, který z Velikonoc učinil příjemné čtyřdenní prázdniny (těm, kteří pracují na směny a musí být v práci, se omlouváme.) Pro křesťany jsou však Velikonoce odjakživa nejdůležitějším svátkem v roce bez ohledu na to, jestli jim stát dá volno nebo ne. Proč jsou tedy tyto dny tak důležité?

Na Velký pátek neuklízejte

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, motliteb a klidu. Je to připomínka jeho smrti, a tak byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři.

Všechny lidové zvyky se odehrávaly ještě před východem slunce, přes den se nesmělo pracovat na polích, ani v sadech, nesmělo se prát prádlo. První vstala žena a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo. Pak s dalšími ženami ze vsi vyrazily k potoku. Voda měla v pátek léčivou moc, dokázala léčit choroby očí a kůže. Též nosila krásu a svěžest, kdo ji nabral, měl být po celý rok šťastný. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně. Vodou, ale tentorkát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí. Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.

Uvařte si tradiční páteční pokrm

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, kdy se nevařilo, nejedlo se maso. Podávat se mohla například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje.

Recept na staročeské ušelo z krupice, vajec, cukru a skořice

Na dvě porce potřebujete: 100 gramů másla, 100 gramů cukru, 80 gramů pšeničné krupice, lžičku skořice, 6 žloutků, špetku soli.

Neprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici, poté opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky a v kaši je dobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme pokrm 20 minut dojít. Podáváme ozdobené skořicí.

Kouzla, poklady a počasí

Na Velký pátek se prý otevírá země a vydává poklady, které označuje světýlko nebo květoucí či zářící kapradí. Nebo v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník.

Příroda je plná barev

Ekologické barvení vajec: Dejte letos vale chemii

Sledování počasí mělo význam i tento den. Když pršelo, znamenalo to podle pranostik příznivý rok a rozmnožení statků, když hřmělo, znamenalo to, že bude dobrá úroda. Jak už jsme říkali dříve, nesmělo se hýbat s půdou, orat, to by bylo špatné pro úrodu.

Bílá sobota – den ohně

Odkud pochází název Bílé soboty, to se můžeme dnes jenom dohadovat. Zřejmě byl odvozen od bílých rouch, podle jednoho zdroje však kněžských, podle dalších od bílých rouch novokřťenců. Přes den se neslaví žádná mše svatá a další svátosti. Jediní, komu se dostane pomazání, jsou nemocní.

Hospodyně si na tento den kupovaly nová košťata, kterými pak vymetly celé stavení, aby ta zůstala čistá po celý rok a nedržel se v nich hmyz. Na Bydžovsku se mladá děvčata myla ranní rosou, aby byla pěkná a bez pih. Muži pletli pomlázky, hospodyňky pekly beránky a mazance, dívky barvily vajíčka.

Odpoledne bylo zvykem honit Jidáše. Průvod obešel celou ves a nakonec se kostým Jidáše spálil. Večer se vrátí zvony z Říma.

V noci na Bílou sobotu přichází nejdůležitější událost celých Velikonoc – mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista. Začíná slavnostní svěcení ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před vchodem do kostela. V mnoha domácnostech se zhasínaly ohně, paní domu z něj vzala polínko a přiložila jej na oheň před kostelem. Od něj se zapálila velká svíce, zvaná paškál, od které si pak zapalovali své svíčky věřící. Nebo si vzali polínko z posvěceného ohně a tím pak doma opět zažehli svůj oheň. Z ohořelých dřívek lidé dělali křížky a zapichovali je do pole, aby bylo úrodné. Popelem z ohně pak hospodář posypal louku, aby na ní bylo vždy dostatek zelené trávy pro dobytek. Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

Mohlo by vás zajímat:

Jak dál využít papírovou tašku, ve které jste domů donesli nákup? Třeba takhle

Krok za krokem: Velikonoční košík z papírové tašky

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

Článek

Pokud zatím nemáte vymyšleny detaily letošní velikonoční výzdoby, nechte se inspirovat Foto:

10 nápadů, jak snadno vyladit byt na Velikonoce

Kdo by se netěšil na jaro a vše, co s jeho příchodem souvisí?


Článek je zařazen v:
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama