reklama

Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem v roce

Lenka Valjentová
Aktualizováno: 25. března 2022 Aktualizováno
Velký pátek je dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku a nejtišší den v roce. Kromě nezbytných povinností lidé podle lidových tradic nesměli pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí. Bílá sobota byla posledním dnem půstu a nesla se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. Důležitou roli hrál v sobotu oheň a jeho svěcení. Muži pletli z vrbového proutí pomlázky, ženy pekly beránky a mazance, děvčata barvila a zdobila vajíčka.
reklama

Velký pátek, den ukřižování Ježíše Krista

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící k zvláštní modlitbě. Velká pátek je považován za den smutku, modliteb a klidu, říkalo se, že je to nejtišší den v roce. Konaly se pouze bohoslužby slova (četly se pašije), nehrály varhany, nezvonily zvony. V kostelech se květinami a svíčkami zdobil jen boží hrob, někdy se do něj ukládal kříž a věřící tu drželi stráž (na Moravě se říkalo hlédat umrlého Ježíša).

Co se na Velikonoční pátek nesmí či musí dělat

  • Velký pátek byl dnem plným pověrečných zákazů. Lidé také věřili, že tenhle den  mají nejen modlitby, ale i věštby a magické praktiky větší účinek.
  • Na Velký pátek drželi lidé přísný půst, málo a tiše mluvili, snažili se nedělat hluk a kromě nezbytných povinností se nesmělo pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí.
  • V některých krajích se nesmělo prát prádlo, protože by se namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
  • Ovšem nebylo tomu tak všude, někde naopak muži čistili chlévy a hnůj vyváželi na pole, aby zajistili bohatou úrodu, a ženy šily prádlo, protože věřily, že kdo má v šatech pár stehů ušitých velkopátečními nitěmi, bude chráněný před nebezpečím, hlavně uhranutím i utopením.
  • Před východem slunce jako první z rodiny vstala hospodyně a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo. Nebo vynášely na potok díži s mlékem a chlebovou lopatu, aby bylo v hospodářství stále dost mléka a chleba.
  • Řada pověr pocházela ze strachu z čarodějnic a nebezpečí uhranutí, a proto se neslo nic půjčovat, prpotože půjčená věc by mohla být očarovaná.
  • Ráno lidé vyrazili k potoku nebo řece, aby se omyli tekoucí vodou, anebo se aspoň snažili ponořit do kádě s vodou. Největší léčivou sílu ale měla voda proudící, zaručené účinná byla voda vyvěrající z lesních pramenů nebo proteklá mlýnským náhonem.
  • Voda na Velký pátek dokázala vyléčit choroby očí a kůže, nosila krásu a svěžest. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně.
  • Vodou, ale tentokrát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí. Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.

Na Velký pátek se otvírají poklady

Na Velký pátek se údajně otevírají skály a země a vydávají poklady, které označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník s ukrytými rytíři.

Tradiční velkopáteční pokrmy

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, a tak nevařili a  nejedli maso. Podávala se například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – omáčka z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje. Na Kladensku se jedla čočka, které měla přinést do stavení peníze.

Staročeské ušelo

Ingredience

  • 100 g másla
  • 100 g cukru
  • 80 g pšeničné krupice
  • 6 žloutků
  • špetka soli
  • 1 žička skořice
  • povidla

Postup

Nejprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici, opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky a dobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme asi 20 minut dojít. Kaši rozdělíme do dvou misek, každou ozdobíme lžičkou povidel a posypeme skořicí, můžeme přidat ještě plátky jablka nebo jiného ovoce.

Velký pátek je od roku 2016 opět svátek

Velký pátek je jako den pracovního klidu uznáván v přibližně 40 zemích světa, např. v Austrálii, Brazílii, Kanadě, Německu, Velké Británii či na Slovensku. U nás byl u nás státním svátkem až do roku 1951, kdy se z něho stal na dlouhý čas běžný pracovní den. Den připomínající výročí ukřižování Ježíše Krista, velikonoční Velký pátek se opět stal svátkem a dnem pracovního klidu až od roku  2016.

Jak je to s otevírací dobou obchodů na Velikonoční pátek, když je svátek? Máme pro vás dobru zprávu - všechny obchody jsou otevřené!

Bílá sobota je den vzkříšení Krista

Odkud pochází název Bílé soboty, to se můžeme dnes jenom dohadovat. Zřejmě byl odvozen od bílých rouch katechumenů, kteří se po dobu půstu připravovali na křest. Byl to poslední den půstu a nesl se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. Kostelní zvony se znovu rozezněly a smělo se zpívat. Důležitou roli hrál oheň. Svěcení ohně zavedla církev už v 8. století, obřad zahajoval slavnost vzkříšení. O půlnoci se konala slavnostní mše vzkříšení Krista.

Bílá sobota v liturgii: svěcení ohně a paškál

  • Mše připomínající vzkříšení Ježíše Krista začíná slavnostním svěcením ohně, vykřesaného z kamene a rozdělaného před kostelem. Od tohoto posvěceného ohně, kterému se říkalo Jidášův oheň nebo pálení Jidáše, se zapálila velká svíce, zvaná paškál, která se pak opatrně donesla do kostela a lidé si od ní pak zapalovali své svíčky, aby si svěcený oheň donesli domů.
  • V mnoha domácnostech lidé na Bílou sobotu nechali oheň vyhasnout a z posvěceného ohně si brali uhlíky či polínka, a těmi pak doma opět zažehli nový oheň.
  • Z ohořelých dřívek se dělali tzv. Jidášovy křížky, které hospodáři zapichovali do pole, aby bylo úrodné. Sloužily také jako ochrana před bouřkami, kroupami povodněmi, oharky se dávaly do základů nových stavení, zastrčené za trámem měly chránit dům před ohněm.
  • Popelem z ohně lidé sypali louky, aby na nich bylo vždy hodně trávy pro dobytek.

Bílá sobota v lidových tradicích

  • Hospodyně musely mít na Bílou sobotu nová košťata, kterými ještě před kuropěním vymetly celé stavení, aby zůstalo čisté po celý rok a nedržel se v nich hmyz a další havěť. Košťata,  potom hodily do potoka, aby s nimi voda odnesla z domu všechnu špínu.
  • Na Bydžovsku se mladá děvčata myla ranní rosou, aby byla celý rok pěkná a nedělaly se jim pihy.
  • Muži pletli z vrbového proutí pomlázky, ženy pekly beránky a mazance, děvčata barvila a zdobila vajíčka.
  • Odpoledne bývalo někde zvykem honit Jidáše – chlapce převlečeného do kostýmu. Průvod obešel celou vesnici a nakonec se kostým Jidáše spálil.
  • Na mnoha místech lidé třásli ovocnými stromy, aby je tak probudili ze zimního spánku.

Data, kdy bude Velký pátek a Bílá sobota v příštích letech

rok Velká pátek Bílá sobota
2023 7. dubna 8. dubna
2024 29. března 30. března
2025 18. dubna 19. dubna
2026 3. dubna 4. dubna
2027 26. března 27. března
2028 14. dubna 15. dubna
2029 30. března 31. března
2030 19. dubna 20. dubna

Kdy budou Velikonoce v roce 2023, zjistíte zde.

Zdroje: Česká lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné rice Jaro (Martin Bestajovský)

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama