Záhadné shluky pavučin má na svědomí nenápadný motýlek, předivka zhoubná
Na první pohled možná až děsivé „pavučiny“, které se v tomto období objevují v přírodě, nevytvářejí žádní cizokrajní ani nebezpeční pavouci, jak se někteří lidé obávají, ale housenky docela nenápadného motýlka, předivky zhoubné. Ani jméno nedostal tenhle motýl nejlíbivější, ale jinak se ho bát určitě nemusíte. Jenom napadená zeleň většinou přijde o všechny listy.
Předivka zhoubná je poměrně hojně rozšířený druh motýla z čeledi předivkovitých, který se běžně vyskytuje v celém mírném pásu Evropy od nížin až po horní hranici listnatých lesů, ale také v Asii až po Dálný východ. Tato předivka je úzce vázána na hostitelský strom, střemchu, proto se jí ani při přemnožení nemusíte nijak obávat. A dokonce i střemcha se z útoku žravých housenek dokáže velmi rychle oklepat.
Předivka zhoubná (Yponomeuta evonymella)
Motýlek s křídly, která připomínají královský plášť z hermelínu, nejčastěji obývá vlhké okraje lužních listnatých lesů, břehové porosty, ale i zahrady a parky. Jedná se o místa, kde roste keř nebo strom, na který je předivka zhoubná úzce vázaná, střemcha hroznovitá (Prunus padus).
Předivka zhoubná (Yponomeuta evonymella) Zdroj: iStock
Oblíbený strom předivky zhoubné, střemcha
Střemchu zná většina lidí spíše pod názvem ptačí třešeň. Jedná se o velmi otužilý a odolný strom, který bývá často vysazován do parků. Vykvétá velmi brzy, od začátku dubna, květy jsou silně medonosné a pozdější plody zase vyhledává ptactvo. Pokud však střemchu silně napadne předivka zhoubná, plodů se strom toho roku nedočká.
Střemcha hroznovitá (Prunus padus) Zdroj: iStock
Životní cyklus předivky zhoubné
Ve stadiu motýla můžete předivku zhoubnou pozorovat většinou od června do konce srpna. Samice předivky vyhledávají zimní pupeny střemchy a kladou k nim vajíčka. Brzy se líhnou housenky, které se dále v daný rok nevyvíjejí, později přezimují v pupenech. Další jaro, po přezimování, se housenky živí listy střemchy a rychle rostou. Žijí ve shluku a společně začínají opřádat výhonek jemnou „pavučinkou“, kterou neustále zvětšují a zpevňují. Koncem května a začátkem června mohou být silně napadené stromy celé omotané. Zápředek někdy pokrývá celý strom. Postupně se nejsilnější housenky kuklí a stejně postupně se z kukel líhnou motýli. Předivka zhoubná vytváří jen jednu generaci ročně.
Jsou předivky zhoubné nebezpečné pro člověka a jeho úrodu?
Ožrané listy na střemše nahradí rostlina velmi rychle novými, které však už většinou žádní významní škůdci nenapadají a celý strom se tak rychle zregeneruje. Ani pro lidi nejsou předivky nijak nebezpečné ani hygienicky závadné. Nanejvýš šupinky a štětinky housenek by vzácně mohly citlivým jedincům způsobit alergickou reakci.
V klidu mohou zůstat i zahrádkáři a zemědělci, protože předivky se zajímají skutečně jen o pěstitelsky nevýznamnou střemchu, občas o jeřáby a jen výjimečně mohou napadnout třešně.
Předivka zhoubná (Yponomeuta evonymella) Zdroj: iStock
Jak poznáte předivku zhoubnou
Předivka zhoubná má rozpětí křídel 16-25 milimetrů a délku těla asi 8 milimetrů. Je celá bílá, včetně hlavy, tykadel, hrudi i nožek, jen zadeček má šedivý. Bílá jsou i přední křídla s pěti řadami drobných teček na každém křidélku. Zadní křídla jsou šedohnědá.
Housenka předivky zhoubné je světle žlutá s tmavou hlavou a s dvěma řadami tmavých skvrn.
Zdroj: naturabohemica.cz; chovzvirat.cz;
Autor článku
