Jak a jaké řebčíky pěstovat na zahradě a v květináčích

Nevšední řebčíky poutají na rozkvetlých jarních zahradách velkou pozornost, nabízejí zajímavé barvy, tvary i velikosti. Většině řebčíků se dobře daří také v květináčích a zapuštěných nádobách. A i když známe na 150 různých druhů a kultivarů, nejznámější jsou dva: drobný řebčík kostkovaný a robustní řebčík královský. Poradíme vám, jak a jaké řebčíky pěstovat. A už jste slyšeli, že řebčík královský dokáže ze zahrady vyhnat krtky a hraboše?

V jarní zahradě mezi tulipány, narcisy, hyacinty a dalšími květinami se řebčíky rozhodně neztratí, i když jsou zatím k vidění daleko méně. Jejich pěstování si sice žádá o trochu více pozornosti, ale za tu námahu to stojí. Řebčíky jsou doma především v oblasti Středozemí, Turecka, střední až východní Asie.

Rozdělujeme je do dvou základních skupin – tzv. císařské neboli vysoké a drobnokvěté, které se liší vzhledem i pěstováním.

Okázalé císařské mají až 1,5 m vysoké lodyhy zakončené množstvím listů a převislých oranžových, žlutých a červených květů.
Drobnokvěté řebčíky nejsou vyšší než půl metru, mají malé svěšené květy různých barev, většinou jsou ale vínové, fialové a bílé.

Řebčíky v květináči

Většině řebčíků vyhovuje pěstování v květináčích na balkonech a venku v zapuštěných nádobách, zejména u drobnokvětých druhů to bývá i vhodnější. Lépe se dá regulovat vlhkost, a tedy i sušší období během léta, které většina vyžaduje. Řebčíky skvěle vyniknou na balkoně nebo vedle vchodových dveří.

Vysoké císařské řebčíky

Řebčík královský

Nejznámější u nás je robusní řebčík královský (Fritillaria imperialis), původem z hor střední Asie, který dosahuje výšky až 120 cm, má nápadné květy, které jsou seskupeny do jediného okolíku těsně pod vrcholovými listy na vysokém květním stonku. Říká se mu také císařská koruna, což odkazuje na tvar semenáčků, které se otáčejí nahoru a společně vytvářejí tvar koruny.

Řebčík královský poprvé v Evropě údajně vysadil botanik Carolus Clusius v nizozemském Leidenu už počátkem 16. století. Květy mohou být citronově žluté (např. kultivar Maxima Lutea), oranžovočervené (např. kultivar Rubra maxima) nebo červené (např. kultivar Premier). Rozkvétají koncem dubna a většinou již koncem června se rostlina zatahuje.

Nejznámější u nás je robusní řebčík královský (Fritillaria imperialis), původem z hor střední Asie, který dosahuje výšky až 120 cm. Na snímku kultivar Maxima Lutea. Zdroj: iBulb

Řebčík perský

K vysokým druhům patří řebčík perský (Fritillaria persica), jehož tmavé květy přiléhají ke stonku dosahujícímu výšky okolo 90 cm jako hustý klas. Tvoří bohatě olistněnou květní lodyhu nesoucí až 50 zvonkovitých hnědavě purpurových květů, kultivar Ivory Bells má květy bělavě zelené. Kvete obvykle na přelomu dubna a května.

Drobnokvěté řebčíky

Řebčík kostkovaný

Populární řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris) je nápadný zejména krásnými, široce zvonkovitými květy s výrazným šachovnicovým vzorem různé intenzity, které jsou purpurově červené až tmavě fialové, kultivar Alba je bílý. Rostlina dosahuje výšky okolo 35 cm. Kvete v dubnu a květnu. Snáší i vlhčí stanoviště. Cibule jsou drobné, ploché s nepříliš stěsnanými šupinami.

Řebčík michailovskyi

Velmi atraktivní je Fritillaria michailovskyi, bohatě kvetoucí řebčík původem z Turecka. Rostlina je 10–20 cm vysoká a jedinečná díky rafinovaným červenohnědým až červenofialovým květům s jasně žlutými okraji, které se vlní jako sukně ve větru. Tenhle řebčík vyžaduje hodně slunce a propustnou, hlinitopísčitou zem. V létě spíše sucho.

Pěstování řebčíků

Cibule řebčíků je potřeba zasadit do připraveného záhonu nebo vhodné nádoby na podzim.
Cibulky nemají žádnou ochrannou slupku a rychle vysychají. Cibulky řebčíku královského mají dutý střed v místě, kde se minulý rok nacházel stonek. To je horní strana cibulky. Chcete-li zabránit usazování vody v této prohlubni, zasaďte cibulky šikmo.
Řebčíky zasaďte dost hluboko do půdy: malé cibulky nejméně do hloubky 10 cm a větší do 20 cm.
Pro vysoké řebčíky je nejvhodnější slunné místo s vyšší vzdušnou vlhkostí, potřebují výživnou, propustnou a vlhčí půdu.
Vysoké řebčíky potřebují většinou oporu.
Během a po kvetení rostliny trochu zalévejte, občas přihnojte třeba kávovou sedlinou.
Rostliny na podzim uschnou, ale cibulka přežije pod povrchem půdy.
Řebčík královský přežije zimu snadno, pokud ho zakryjete mulčem nebo listím či kompostem.
Řebčík kostkovaný snadno zplaňuje, takže jej můžete nechat v zemi a sledovat, jak se spontánně objevuje na různých místech příští rok.
Řebčík perský je lepší ze země vyjmout a pak znovu zasadit na podzim.
Vlastní množení je buď vegetativní z postranních cibulek, nebo lze použít i výsev semen. Rostliny množené výsevem vykvétají ale obvykle už za 3–4 roky i později.

Cibulky řebčíku královského mají dutý střed v místě, kde se minulý rok nacházel stonek. To je horní strana cibulky. Chcete-li zabránit usazování vody v této prohlubni, zasaďte cibulky šikmo. Zdroj: iBulb

Řebčík královský vyžene krtky i hraboše ze zahrady

Řebčík královský je jedovatý, nejjedovatější částí je jeho cibule. Ta šíří nelibý zápach, který údajně vadí krtkům a hrabošům, takže cibulky řebčíku jsou dobrý způsob, jak nenásilně a přírodním způsobem vypudit tyhle drobné škůdce ze zahrady.

Zdroj: kvetinovecibulky.info