Nejedlý jedlý pestřec obecný se používá jako houbové koření. Musíme ho ale použít opatrně

Nejedlý jedlý pestřec obecný se používá jako houbové koření. Musíme ho ale použít opatrně Zdroj: iStock

Pestřec obecný, lidově babí pupek či český lanýž, je houba tak trochu záhadná, neboť je v houbařských atlasech zařazena k houbám jedovatým, ovšem v nepatrných dávkách je vyhledávaným voňavým houbovým kořením. Podle mykologa Jaroslava Vanči platí pro konzumaci téhle zajímavé houby jednoduché pravidlo – jeden až dva tenoučké plátky mladé houby vyvařené například v polévce bohatě postačí!

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je houba nejedlá jedlá. „Na jedné straně je v houbařských atlasech řazena mezi houby jedovaté, neboť konzumace většího množství působí otravy, které se projevují po 1–2 hodinách po pozření rozkolísáním krevního tlaku, spojeným se zažívacími potížemi, bolestmi hlavy, rozostřeným viděním, a nadměrným pocením,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.

Pestřec obecný nejedlý jedlý 2 Zdroj: iStock

Pestřec houbové koření

„Na druhé straně je v nepatrných dávkách vítané, velice aromatické houbové koření, k čemuž ji předurčuje její snadné sušení – plátky mladé houby navlečené na nit ztrácejí intenzivní vůni až zhruba po půl roce,“ dodává mykolog.

Pestřec obecný nejedlý jedlý 3 Zdroj: iStock

Dva plátky houby stačí

Platí jednoduché pravidlo: „S konzumací této houby to rozhodně nesmíme přehánět! Jeden až dva úzké plátky vyvařené například v polévce, omáčce nebo přidané do karbanátků bohatě stačí. Pestřec, ani v malém množství, rozhodně není vhodný pro citlivé lidi,“ uvádí J. Vanča a přidává vlastní zkušenost: „Já rád houby (i nejedlé) ochutnávám a experimentuji, a jednou jsem snědl v polévce hned osm tenkých plátků. Stále se těším dobrému zdraví a dal bych si klidně ještě, kdyby rodina nerozhodla jinak…“

Kde pestřec roste

Tak trochu záhadný, hojně se u nás rostoucí pestřec obecný s kulovitými k zemi přitisknutými plodnicemi roste od července do konce října, nejčastěji pod borovicemi a smrky, břízami, duby a buky, často zdobí cestičky pískovcových skalních měst. Najdeme ho jednotlivě nebo ve skupinách na lehčích písčitých půdách taky v zahradách a v parcích. Nezkušení houbaři mohou nesprávně považovat pestřece za lanýže.

Pestřec obecný nejedlý jedlý 4 Zdroj: iStock

Jak pestřec vypadá

Plodnice pestřece obecného je nepravidelně kulovitá až hlízovitá, přisedlá k zemi. Na temeni bývá zploštělá.
Dorůstá do průměru 3 až 15 cm, má slámově žlutou, až světle okrovou barvu.
Povrch houby je nepravidelně bradavičnatě rozpukaný.
Dužina uvnitř houby je v mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžových, fialových až černých odstínů.
V dospělosti se pestřec na vrcholu nepravidelně roztrhává a uvolňuje zelenočerný až černý výtrusný prach, který se rozpráší po okolí.
Pestřec obecný má výrazně kořeněné až kovové aroma.

Zdroje: ohoubach.cz, myko.cz, mykolog Jaroslav Vanča