reklama

Nejedlý jedlý pestřec obecný se používá jako houbové koření. Musíme ho ale použít opatrně

Lenka Valjentová
13. září 2021
Pestřec obecný, lidově babí pupek či český lanýž, je houba tak trochu záhadná, neboť je v houbařských  atlasech zařazena k houbám jedovatým, ovšem v nepatrných dávkách je vyhledávaným voňavým houbovým kořením. Podle mykologa Jaroslava Vanči platí pro konzumaci téhle zajímavé houby jednoduché pravidlo – rozhodně to s ní nesmíme přehánět! Dva tenoučké plátky mladé houby vyvařené například v polévce bohatě postačí!
reklama

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) jehouba nejedlá jedlá. „Na jedné straně je v houbařských atlasech řazena mezi houby jedovaté, neboť konzumace většího množství působí otravy, které se projevují po 1–2 hodinách po pozření rozkolísáním krevního tlaku, spojeným se zažívacími potížemi, bolestmi hlavy, rozostřeným viděním, a nadměrným pocením,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.

Pestřec houbové koření

„Na druhé straně je v nepatrných dávkách vítané, velice aromatické houbové koření, kčemuž ji předurčuje její snadné sušení – plátky mladé houby navlečené na nit ztrácejí intenzivní vůni až zhruba po půl roce,“ dodává mykolog.

Dva plátky houby stačí

Platí jednoduché pravidlo: „Skonzumací této houby to rozhodně nesmíme přehánět! Dva úzké plátky vyvařené například vpolévce, omáčce nebo přidané do karbanátků bohatě stačí a dobře poslouží. Pestřec,ani v malém množství, rozhodně není vhodný pro citlivé lidi,“ uvádí J. Vanča a přidává vlastní zkušenost: „Já rád houby (i nejedlé) ochutnávám a experimentuji, a onehdy jsem snědl vpolévce celých osm tenkých plátků. Stále se těším dobrému zdraví a dal bych si klidně ještě, kdyby rodina nerozhodla jinak…“

Kde pestřec roste

Tak trochu záhadný, hojně se u nás rostoucí pestřec obecný skulovitými kzemi přitisknutými plodnicemi roste od července do konce října, nejčastěji pod borovicemi a smrky, břízami, duby a buky, často zdobí cestičky pískovcových skalních měst. Najdeme ho jednotlivě nebo ve skupinách na lehčích písčitých půdách taky v zahradách a v parcích. Nezkušení houbaři mohou nesprávně považovat pestřeceza lanýže.

Jak pestřec vypadá

  • Plodnice pestřece obecného je nepravidelně kulovitá až hlízovitá, přisedlá k zemi. Na temeni bývá zploštělá.
  • Dorůstá do průměru 3 až 15 cm, má slámově žlutou, až světle okrovou barvu.
  • Povrch houby je nepravidelně bradavičnatě rozpukaný.
  • Dužina uvnitř houby je v mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžových, fialových až černých odstínů.
  • V dospělosti se pestřec na vrcholu nepravidelně roztrhává a uvolňuje zelenočerný až černý výtrusný prach, který se rozpráší po okolí.
  • Pestřec obecný má výrazněkořeněnéaž kovovéaroma.

O houbách by vás ještě mohlo zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama