návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

Nejedlý jedlý pestřec obecný se používá jako houbové koření. Musíme ho ale použít opatrně

Lenka Valjentová , Vydáno: 13.09.2021
Nejedlý jedlý pestřec: Řadí se mezi houby jedovaté, přitom se užívá jako houbové koření
Autor: iStock Nejedlý jedlý pestřec: Řadí se mezi houby jedovaté, přitom se užívá jako houbové koření
Pestřec obecný, lidově babí pupek či český lanýž, je houba tak trochu záhadná, neboť je v houbařských  atlasech zařazena k houbám jedovatým, ovšem v nepatrných dávkách je vyhledávaným voňavým houbovým kořením. Podle mykologa Jaroslava Vanči platí pro konzumaci téhle zajímavé houby jednoduché pravidlo – rozhodně to s ní nesmíme přehánět! Dva tenoučké plátky mladé houby vyvařené například v polévce, omáčce nebo přidané do karbanátků bohatě stačí a dobře poslouží. Jak pestřec poznáme, kde roste a jaké jsou příznaky otravy?

reklama

Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je houba nejedlá jedlá. „Na jedné straně je v houbařských atlasech řazena mezi houby jedovaté, neboť konzumace většího množství působí otravy, které se projevují po 1–2 hodinách po pozření rozkolísáním krevního tlaku, spojeným se zažívacími potížemi, bolestmi hlavy, rozostřeným viděním, a nadměrným pocením,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.

Nejedlý jedlý pestřec obecný: S konzumací této houby to rozhodně nesmíme přehánět! Dva úzké plátky vyvařené například v polévce, omáčce nebo přidané do karbanátků bohatě stačí a dobře poslouží.
Autor: iStock Nejedlý jedlý pestřec obecný: S konzumací této houby to rozhodně nesmíme přehánět! Dva úzké plátky vyvařené například v polévce, omáčce nebo přidané do karbanátků bohatě stačí a dobře poslouží.

Pestřec houbové koření

„Na druhé straně je v nepatrných dávkách vítané, velice aromatické houbové koření, k čemuž ji předurčuje její snadné sušení – plátky mladé houby navlečené na nit ztrácejí intenzivní vůni až zhruba po půl roce,“ dodává mykolog.

Nejedlý jedlý pestřec obecný (Scleroderma citrinum) roste od července do konce října, nejčastěji pod borovicemi a smrky, břízami, duby a buky, často zdobí cestičky pískovcových skalních měst, v zahradách a parcích
Autor: iStock Nejedlý jedlý pestřec obecný (Scleroderma citrinum) roste od července do konce října, nejčastěji pod borovicemi a smrky, břízami, duby a buky, často zdobí cestičky pískovcových skalních měst, v zahradách a parcích

Dva plátky houby stačí

Platí jednoduché pravidlo: „S konzumací této houby to rozhodně nesmíme přehánět! Dva úzké plátky vyvařené například v polévce, omáčce nebo přidané do karbanátků bohatě stačí a dobře poslouží. Pestřec, ani v malém množství, rozhodně není vhodný pro citlivé lidi,“ uvádí J. Vanča a přidává vlastní zkušenost: „Já rád houby (i nejedlé) ochutnávám a experimentuji, a onehdy jsem snědl v polévce celých osm tenkých plátků. Stále se těším dobrému zdraví a dal bych si klidně ještě, kdyby rodina nerozhodla jinak…“

Pýchavka obecná je výtečná jedlá houba, přesto ji houbaři často přehlížejí a málo sbírají

Pýchavku obecnou připravte na sladko, radí mykolog. Cukr ji promění v delikatesu

Hřib kovář

Je hřib kovář jedlý, nebo nejedlý?

Kde pestřec roste

Tak trochu záhadný, hojně se u nás rostoucí pestřec obecný s kulovitými k zemi přitisknutými plodnicemi roste od července do konce října, nejčastěji pod borovicemi a smrky, břízami, duby a buky, často zdobí cestičky pískovcových skalních měst. Najdeme ho jednotlivě nebo ve skupinách na lehčích písčitých půdách taky v zahradách a v parcích. Nezkušení houbaři mohou nesprávně považovat pestřece za lanýže.

Nejedlý jedlý pestřec:Dužnina uvnitř houby je v mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžových, fialových až černých odstínů.
Autor: iStock Nejedlý jedlý pestřec:Dužnina uvnitř houby je v mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžových, fialových až černých odstínů.

Jak pestřec vypadá

  • Plodnice pestřece obecného je nepravidelně kulovitá až hlízovitá, přisedlá k zemi. Na temeni bývá zploštělá.
  • Dorůstá do průměru 3 až 15 cm, má slámově žlutou, až světle okrovou barvu.
  • Povrch houby je nepravidelně bradavičnatě rozpukaný.
  • Dužina uvnitř houby je v mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžových, fialových až černých odstínů.
  • V dospělosti se pestřec na vrcholu nepravidelně roztrhává a uvolňuje zelenočerný až černý výtrusný prach, který se rozpráší po okolí.
  • Pestřec obecný má výrazně kořeněné až kovové aroma.

O houbách by vás ještě mohlo zajímat:

Je babka jedovatá houba a způsobuje rakovinu?

Je babka jedovatá houba? Není, ale pozor dejte na nepravou otravu!

Krásný hřib žlučník neboli hořčák není jedlý, ale je léčivý

Krásný hřib žlučník neboli hořčák se nedá jíst, ale může léčit

Hřib satan

Jak poznat hřib satan a další jedovaté hřiby

Hořký hřib kříšť si můžeme splést s jedlými hřiby kovářem a kolodějem, ale i jedovatým hřibem satanem

Hořký hřib kříšť si můžeme splést s jedlými hřiby kovářem a kolodějem i jedovatým satanem

Muchomůrka růžovka

Víte, jak rozeznat růžovku neboli masáka od muchomůrky tygrované?

Muchomůrka zelená, nejjedovatější a nejnebezpečnější houba podzimního lesa

Muchomůrka zelená a pavučinec plyšový jsou dvě nejnebezpečnější jedovaté houby

reklama

Článek je zařazen v: pestřec obecný , Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) , pestřec koření , pestřec jedlá houba , pestřec jedovatá houba , pestřec nejedlá houba , pestřec otrava , pestřec výskyt , pestřec vzhled

reklama

Přečtěte si také