Pestřec neboli babí pupek je oblíbené houbové koření. S jeho konzumací to ale nepřehánějte
Pestřec obecný je houba trochu záhadná, neboť je v houbařských atlasech zařazena k houbám jedovatým, ovšem v nepatrných dávkách je oblíbeným houbovým kořením. Podle mykologa Jaroslava Vanči platí pro konzumaci téhle zajímavé houby jednoduché pravidlo – jeden až dva tenoučké plátky mladé houby vyvařené například v polévce pro vůni i chuť bohatě stačí!
Pestřec obecný (Scleroderma citrinum), lidově babí pupek či český lanýž, je houba všeobecně považována za houbu mírně jedovatou, kterou lze ale využít v malém množství jako koření.
„Na jedné straně je v houbařských atlasech řazena mezi houby jedovaté, neboť konzumace většího množství působí otravy, které se projevují po 1–2 hodinách po pozření rozkolísáním krevního tlaku, spojeným se zažívacími potížemi, zvracením a průjmy, bolestmi hlavy, rozostřeným viděním, a nadměrným pocením,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.
„Na druhé straně je v nepatrných dávkách vítané, velice aromatické houbové koření, k čemuž ji předurčuje její snadné sušení – plátky co nejmladší houby navlékneme na nit a usušíme. Svou intenzivní houbovou vůni ztrácejí až zhruba po půl roce,“ dodává mykolog.
Dva tenké plátky houby stačí
Platí jednoduché pravidlo: „S konzumací této houby to rozhodně nesmíme přehánět! Jeden, maximálně dva uzoučké plátky vyvařené například v polévce, omáčce nebo přidané do karbanátků bohatě stačí. Pestřec, ani v malém množství, rozhodně není vhodný pro citlivé lidi,“ uvádí J. Vanča a přidává vlastní zkušenost: „Já rád houby (i ty nejedlé) ochutnávám a experimentuji, a jednou jsem snědl v polévce hned osm tenkých plátků. Stále se těším dobrému zdraví a dal bych si klidně ještě, kdyby ovšem rodina nerozhodla jinak…“
Kde pestřec roste
Tak trochu záhadný, hojně se u nás rostoucí pestřec obecný s kulovitými k zemi přitisknutými plodnicemi roste od července do konce října, nejčastěji pod borovicemi a smrky, břízami, duby a buky, často zdobí cestičky pískovcových skalních měst.
Najdeme ho jednotlivě nebo ve skupinách na lehčích písčitých půdách taky v zahradách a v parcích. Nezkušení houbaři mohou nesprávně považovat pestřece za lanýže.
Dužina uvnitř houby (vnitřní část plodnice zvaná teřich) je v mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžových, fialových, modrých odstínů a nakonec úplně zčerná. Zdroj: iStock
Jak pestřec vypadá
- Plodnice pestřece obecného je nepravidelně kulovitá až hlízovitá, těsně přisedlá k zemi. Na temeni bývá zploštělá.
- Dorůstá do průměru 2 až 15 cm, má slámově žlutou, až světle okrovou barvu.
- V dospělosti je šupinatý, kožovitý, nepravidelně bradavičnatě rozpukaný.
- Dužina uvnitř houby (vnitřní část plodnice zvaná teřich) je v mládí špinavě bílá a pevná. Postupně od středu nabývá růžových, fialových, modrých odstínů a nakonec úplně zčerná.
- V dospělosti se pestřec na vrcholu nepravidelně roztrhává a uvolňuje zelenočerný až černý výtrusný prach, který se rozpráší po okolí.
- Pestřec obecný má výrazně kořeněné až kovové aroma.
Vše, co chcete vědět o houbách najdete v našem speciálu zde
Zdroje: ohoubach.cz, myko.cz, mykolog Jaroslav Vanča
Autor článku
