Modrozelená límcovka měděnková vypadá jedovatě, ale není! Je to skvělá houba do octa

Modrozelená límcovka měděnková vypadá jedovatě, ale není! Je skvělá na chlebíčky Zdroj: iStock

V podzimním lese můžeme ve větším množství najít límcovku měděnkovou, nápadně modrozeleně zbarvenou houbu, spíše houbičku. Přiznejme si, že jen málokterá houba vypadá na první pohled tak jedovatě jako právě tahle. A přitom je límcovka měděnková houba jedlá, skvělá na nakládání do octa a jako ozdoba třeba na chlebíčky.

Procházíme-li říjnovým lesem, můžeme narazit na různobarevné houby, vykukující ze spadaného listí. Co když nalezneme houbu s nápadně modrozeleným kloboukem? Sebrat? Nesebrat? Takhle si jedlou houbu přece nepředstavujeme.

„Limcovku měděnkovou (Stropharia aeruginosa) radím rozhodně sebrat a sníst! Modrozelená houba roste od srpna do listopadu, vyskytuje se samostatně nebo ve skupinkách zejména na místech, kde v zemi tlejí zbytky dřeva a listí, často vyrůstá na trouchnivých pařezech a větvích. Vyhledává vlhké prostředí,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča.

Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa) Zdroj: iStock

Jak vypadá límcovka měděnková

Měděnkově zelený až modrozelený klobouk límcovky měděnkové měří 2 až 8 cm, je nízce sklenutý, uprostřed s tupým hrbolkem, později vyklenutý až plochý. Za vlhka je pokrytý slizovitou vrstvou, která se dá snadno sloupnout.
V mládí je klobouk pokrytý bělavými šupinkami, které jsou ve stáří jen na okraji klobouku. Jak plodnice stárne, její zbarvení se začne měnit do okrových až hnědavě nazelenalých tónů.
Lupeny jsou husté, u třeně přirostlé, v mládí bělavé, pak fialově šedé, posléze až černohnědé.
Třeň je válcovitý, dutý, vysoký 4–8 cm a silný 4–10 mm, o něco světlejší než klobouk. Nahoře je zpravidla výrazný vláknitý prstenec. Pod ním je třeň pokrytý bílými šupinkami.
Dužina je bělavá, ve třeni nazelenalá.

Modrozelená límcovka měděnková roste od srpna do listopadu Zdroj: iStock

Límcovka měděnková v octě

„Houbaři-kulináři, k nimž se s hrdostí hlásím i já, s límcovkou měděnkovou rádi všelijak experimentují, využívajíce její originální barevnosti,“ říká J. Vanča a dodává: „Obzvláště vhodná je k nakládání do octa s dalšími podzimními houbami a pak skvěle poslouží třeba jako veskrze originální ozdoba chlebíčků, sendvičů, salátů apod.“

Límcovka modrá či modravá (Stropharia caerulea) Zdroj: iStock

Možná záměna s límcovkou modrou

Podobná, ale nejedlá kolegyně límcovka modrá či modravá (Stropharia caerulea) se od límcovky měděnkové liší kloboukem většinou bez šupin nebo jen na jeho okraji, od mládí nedokonale vyvinutým či zcela chybějícím prstencem a lupeny i ve stáří hnědavými bez fialových tónů. Plodnice límcovky modré rychleji přecházejí z barvy modrozelené do popelavé. Roste hlavně na hnojené půdě mimo les, často ji najdeme v kopřivách.

Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, cs.wikipedia.org, nahouby.cz