Samovýsev letniček a dvouletek: Nekupujte nová semena, nechte zahradu, aby vás překvapila

Množení letniček samovýsevem můžete skvěle využít pro všechny zahrady, na kterých netrváte na přísných liniích perfektně navržených záhonů, ale naopak se rádi necháte překvapit, co nového si pro vás příroda nachystala. Některé rostliny se totiž dokáží velmi dobře množit samyi bez vaší pomoci. Důležitým předpokladem je, aby jejich semenům nevadily zimní podmínky. Najdou se i taková semena, která kdobrému klíčení přemrznutí dokonce potřebují. Než se proto vrhnete na jarní odplevelení záhonů, dobře si prohlédněte, jaké rostlinky už mezi skutečným plevelem raší. Byla by veliká škoda, zlikvidovat sazeničky, které pokvetou mnohem dříve a budou i silnější než ty, které si pracně předpěstujete doma za oknem. Doma pěstované letničky bývají často vytáhlé, jak se snažily zajistit si dostatek světla a slunečních paprsků.

Další výhodou samovýsevu jsou ušetřené finance za pořizování nových semínek. Sáčky se semínky prostě nakoupíte jenom jednou, a vdalších letech už se jenom necháváte překvapovat, jak se vaše oblíbené květiny stěhují po záhonech a dokonale vyplňují každé volné místo.

Stačí si jen vybrat

Jarní záhony občas dokáží nabídnout celou přehlídku letniček, které na nich dokázaly vyrůst bez vašeho přičinění. Podívejte se na fotografii, která byla pořízena na konci dubna. Rostlinky už jsou natolik veliké, že můžete rozeznat astry, krásenky, hledíky a dokonce i orlíček, který nepatří mezi letničky, ale stejně dobře se množí samovýsevem. Tolik rostlin na tak malém prostoru zůstat nemůže. Vyberte sazeničku, která zde zůstane a ostatní přesaďte na jiná prázdná místa v záhonech.

Hvozdík bradatý (Dianthus barbatus)

Dvouletka, která se díky snadnému samovýsevu chová skoro jako trvalka. Vykvétá pestrou paletou barev a je skvělá i k řezu do vázy, kde vydrží dokonce až tři týdny. Jen při množení samovýsevem musíte počítat stím, že časem budou, díky samosprašování, všechny květy nejspíš jenom růžové. Hvozdík bradatý upřednostňuje propustnou výživnou půdu, dostatek vápníku a umístění na plném slunci. Semena hvozdíku většinou vyžadují chladové období, proto i první výsev můžete provést už na podzim. Semena jednoduše rozsypejte na záhon. Nebo můžete vysévat vkvětnu a příští jaro už se těšit zprvních květů.

Černucha damašská (Nigella damascena)

Na první pohled křehká letnička, která dorůstá do výšky 30-50 cm. Vykvétá růžovými, fialovými a bílými květy, ale dokáže zdobit i po odkvětu. Měchýřky se semeny se často používají do suchých vazeb, ale pokud je necháte na záhonech vysemenit, najdete černuchu vzahradě i příští rok. První výsev semen můžete provádět od března do května, příští rok už se o sebe černucha postará sama. Černucha má ráda slunečné až polostinné stanoviště a humózní půdu.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus)

Pochází zJižní Ameriky, ale vnašich krajích se skvěle zabydlela. Patří mezi oblíbené vysoké letničky, bohužel se příliš nehodí do řezaných kytic, špatně snáší transport. Vysévá se vpolovině dubna a až koncem května se přepíchané sazenice vysazují do volné půdy. Rostliny jsou choulostivé na teploty pod bodem mrazu, ale semínka vpůdě zimu snadno přežijí a samovýsev je u nich velmi častý a snadný. Krásenky vyžadují slunečné stanoviště a nepřehnojenou půdu.

Ostrožka stračka (Consolida regalis, syn. Delphinium consolida)

Jednoletý druh ostrožky patří mezi domácí druhy. Vysévá se přímo na záhon (nesnáší přepichování), co nejdříve vdubnu nebo na podzim, vdruhé polovině listopadu, aby semena nestačila do zimy vyklíčit. Rostliny zpodzimního výsevu (nebo samovýsevu) jsou silnější a dříve a bohatěji kvetou. Ostrožky vyžadují slunečné stanoviště chráněné před větrem a propustnou půdu.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Známá léčivá bylinka, která pochází ze Středomoří. Vysévá se vdubnu, přímo na stanoviště nebo již vúnoru do skleníku. Kvete od začátku července až do zámrazu. Měsíček je naprosto nenáročný, má rád vápnitou půdu, kvete na slunci i ve stínu. Velmi často se stává, že rostliny zjarního výsevu se už koncem léta znovu množí samovýsevem a pokud nestihnou do zimy vykvést, vmírných zimách dokáží přežít a vykvetou velmi brzy na jaře.

Hledík větší (Antirrhinum majus)

Kdo by neznal oblíbenou nenáročnou letničku, často lidově zvanou zaječí tlamičky. Pochází ze Středomoří, kde se pěstuje jako trvalka. U nás se vysévá vbřeznu do pařeniště a koncem dubna se vysazuje na stanoviště, na které nemá žádné zvláštní nároky. Mladé rostlinky dobře snáší chlad. Začíná kvést ve druhé polovině června. Odkvetlé části odstřihujte, hledík vykvete znovu. Pak už nechte semena dozrát, aby se rostlina mohla pro příští rok množit samovýsevem.