Ostrožky, třapatkovky, černuchy nebo len zdobí i po odkvětu. Použijte je do suchých kytic
Líbí se vám sušené kytice, ale klasické slaměnky vám připadají příliš okoukané? Do suchých aranžmá můžete použít spoustu jiných květin, letniček i trvalek, i když některé ne přímo kvetoucí, ale raději až po odkvětu.
Přímo pro využití do suchých vazeb se většinou pěstují letničky, jako jsou slaměnky, smil, kraspédie nebo limonka, ale využít můžeme i mnohé trvalky, například vratič nebo levanduli. Pak jsou tu ale rostliny, které začínají milovníky sušených kytic, věnců a dalších vazeb zajímat až po odkvětu.
Ostrožka stračka (Delphinium)
Ostrožky patří k nejkrásnějším trvalkám, ale i letničkám našich zahrad. Obě formy, vytrvalé i letničky, se mohou sušit v plném květu. Neztrácejí barvu a při šetrném zacházení dokonce ani neopadávají. Vytrvalé ostrožky však vytvářejí i po odkvětu kouzelné zobanité měchýřky, které se výborně hodí do suchých kytic.
Můžete ji objevit dokonce i v naší přírodě, kde roste druh ostrožka vyvýšená. Najdete ji nejčastěji v Beskydech. Patří k prudce jedovatým rostlinám, přesto se na zahradách vyskytují velice hojně. Snad pro ty nádherné, nenapodobitelné odstíny modré barvy, které můžeme obdivovat i po usušení.
Orlíček (Aquilegia)
Orlíčky, které na zahradě kvetou v brzkém létě, se v plném květu do sušených kytic nehodí, ale jejich plody, měchýřky, vypadají jako krásné, pravidelně uspořádané zvonečky. Těm to v suchých vazbách náramně sluší.
Orlíčky patří k velmi oblíbeným zahradním dvouletkám nebo trvalkám, ale orlíček obecný roste planě i v naší přírodě. Zahradní kultivary hrají všemi barvami, a dokonce jsou mezi nimi nezřídka i květy dvoubarevné. Oproti tomu planý orlíček vykvétá pouze nádhernou, modro fialovou barvou.
Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea)
Oblíbená léčivá trvalka, kterou pěstujeme na zahradách velmi často, pro její nenáročnost, ale i krásu. Do suchých kytic se hodí pouze její výrazné bodlinaté terčíky. Okvětní plátky proto musíme otrhat. Sušením by se stejně jenom zkroutily a většinou i sami odpadly.
Černucha (Nigella)
Jednoleté byliny se velmi často vysévají právě pro nápadné souplodí měchýřků, které zůstává velmi pohledné i po zaschnutí. Černucha se pěstuje v zahradách, ale velmi často zplaňuje a jednoduše se množí samovýsevem. Právě pro snadné pěstování je velmi oblíbená.
Len (Linum)
Len můžete pěstovat jako letničky i jako trvalky. Většina z nich vykvétá nádherně modrými kvítky, některé však kvetou i červeně nebo žlutě, a všechny tvoří po odkvětu tobolky plné semen. Tyto tobolky se výborně hodí do sušených kytic, na rozdíl od křehkých květů lnu.
Šalvěj (Salvia)
Šalvěje jsou aromatické byliny či polokeře, které tvoří po odkvětu plody, tvrdky, které můžete výborně využít jako doplněk do čerstvých, ale i sušených kytic.
Šalvěje můžete potkat i vnaší přírodě, dokonce hned v šesti druzích. Na osluněných lukách roste léčivá šalvěj lékařská.
Měsíčnice (Lunaria)
Měsíčnice může být dvouletka i trvalka a v plném květu si jí možná ani nevšimnete. Její fialové kvítky nejsou nijak nápadné ani krásné. Do plné parády se rostlina rozvine až po odkvětu, kdy vytvoří ploché, eliptické šešulky na dlouhých stopkách, známé i všem dětem jako penízky. Pro tyto plody dostala rostlina i lidový název cigánčiny peníze. Po usušení jsou velmi trvanlivé.
Měsíčnice se vyskytuje v naší přírodě celkem hojně i planě, vytrvalá – měsíčnice vytrvalá i dvouletá – měsíčnice roční.
Mák (Papavera)
Mák setý se u nás běžně pěstuje na polích i v zahradách, jako zdroj máku pro potravinářské účely. Po vysypání makových zrn zůstávají makovice, které se výborně hodí do všech suchých kytic, ale i na nejrůznější dekorace.
Makovice tvoří i všeobecně oblíbený a známý planý vlčí mák, ale ty jsou velmi malé a pro dekorační účely se proto moc nehodí.
Třapatka dřípatá (Rudbekia laciniata)
Trvalka, velmi často pěstovaná v našich zahradách, se v plném květu do suchých kytic sice nehodí, ale po otrhání žlutých okvětních lístků, kdy na stonku zůstanou pouze středové zelené nebo až hnědé terče, se rázem stane skvělým dekoračním materiálem. Terče jsou velmi trvanlivé.
Třapatka dřípatá není naším původním druhem, ale velmi často a snadno se šíří ze zahrad. V přírodě jednoduše zplaňuje a rychle se množí.
Zdroj: Letničky a dvouletky, kasparová - Vaněk, 1993); https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1k_set%C3%BD