Jeřabiny jsou přírodní lék na klouby i chřipku. Které jsou jedlé?

Červenooranžové kuličky jeřabin jsou ozdobou podzimní přírody se zajímavými léčivými účinky. Prospívají kloubům, trávení i imunitě. Jak je zpracovat a které jeřabiny jsou jedlé?

Když začnou na stromech červenat jeřabiny, červenooranžové plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), podzim už klepe na dveře. Je to pravda? Pomáhají při revmatismu, dně a bolesti kloubů, prospívají trávení, podporují přirozenou imunitu a fungují i proti podzimní depresi a únavě. Nejčastěji se z nich připravuje čaj, sirup, kapky a prášek. V syrovém stavu mohou příjemně ovocně vonící a hořce až trpce chutnající plody jeřábu přivodit žaludeční problémy a bolest hlavy. Proto se často tvrdí, že jeřabiny jsou jedovaté.

Naši předkové říkávali, že čím dříve jeřabiny začnou zrát, tím delší a krutější bude zima. Tak uvidíme, jak to bude letos.

Nenechte si ujít: Bude letos mírná zima, nebo kruté mrazy? Pranostiky a lidová moudrost mají jasno

Jeřabiny léčivé účinky

„Jeřabiny výborně poslouží jako podpora obranných sil organismu v podzimním a zimním období, v době zvýšeného výskytu virových onemocnění nebo při stresu a únavě. Pro léčebné využití se z plodů nejčastěji připravují čaj, tinktura, sirup či víno. Používají se i sladší plody šlechtěných odrůd jeřábu, jako je například jeřáb moravský sladkoplodý,“ uvádí bylinkář Martin Kolár.

Které jeřabiny jsou jedovaté?

V podstatě jsou všechny červené jeřabiny jedlé, jen by se neměly jíst syrové. „Plody jeřábu obsahují mj. velké množství vitaminu C (podobně jako šípky a rakytník řešetlákový), třísloviny, hořčiny, silice, ale taky kyselinu parasorbovou a glykosid kyseliny kyanovodíkové, které po požití většího množství mohou vyvolat u citlivých jedinců žaludeční nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Tepelným zpracováním nebo sušením ale tyhle ‚jedy' zmizí a jeřabiny můžeme bez obav konzumovat,“ vysvětluje bylinkář.

Podle starých pověr jsou jedlé jeřabiny ze stromů, které mají vroubkované lístky jen v jedné třetině. Ty nejedlé, které mají svíravou chuť, mají listy vroubkované celé. Také se traduje, že jedlé jeřabiny mají hvězdičku na plodech a nejedlé křížek.
Také se traduje, že jedlé jeřabiny mají hvězdičku na plodech a nejedlé křížek.

Jak zpracovat jeřabiny

Jeřabinám nevadí, když projdou mrazem. Naopak díky tomu ztrácí svou hořkost a trpkost a jsou sladší a měkčí. Proto se doporučuje dát je před zpracováním na noc do mrazáku.

Vyplatí se vědět: Nasbírejte si hložinky. Červené plody hlohu jsou dobré na srdce

Jeřabinový čaj na podporu trávení

Ingredience

1 lžička sušených drcených jeřabin
250 ml vroucí vody

Příprava

Plody zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme 10–15 minut vyluhovat, pak scedíme. Vlažný čaj můžeme osladit medem. Pijeme dva šálky denně.

Mohlo by vás zajímat: Dřínky připomínají šípky vzhledem i množstvím vitaminu C. Dělá se z nich čaj i džem

Jeřabinová tinktura na bolavé klouby

Ingredience

1 díl podrcených jeřabin
5 dílů vodky nebo domácí pálenky

Příprava

Jeřabiny zalijeme alkoholem, zakryjeme a necháme nejméně tři týdny macerovat na tmavém místě při pokojové teplotě. Pak přefiltrujeme přes kávový filtr. Přelijeme do menších lahviček.

Užívání

Užíváme 1 lžičku jeřabinové tinktury třikrát denně buď pod jazyk, nebo ve sklence vody. Můžeme ji také používat jako mazání a bolavé klouby masírovat.

Domácí jeřabinové víno Zdroj: iStock

Posilující jeřabinové víno

Ingredience

500 g zralých jeřabin
1 l kvalitního bílého vína

Příprava

Očistěné, omyté a osušené jeřabiny nahrubo nadrtíme, zalijeme bílým vínem a uzavřeme. Jeřabiny necháme v chladu macerovat ve víně zhruba 15 dnů, jednou za dva dny protřepeme. Pak zahřejeme a dvakrát scedíme přes plátno. Vychladlé skladujeme v lednici.

Užívání

Za vyzkoušení stojí desetidenní posilující kúra, která našemu organismu pomůže překonat nástrahy sychravého podzimního počasí. Jednu sklenku jeřabinového vína (max. 100 ml) vypijeme před večeří.

Inspirujte se: Domácí likéry z šípků, jeřabin a trnek skvěle chutnají. Poslouží i jako prevence chřipky a nachlazení

Jeřabiny magické

Větvičky jeřábu ptačího se v dřívějších dobách přivazovaly nad dveře domů, aby jeho obyvatele chránily proti blesku a ohni, očarování a uhranutí. „Z Anglie pochází výstižná říkanka: ‚Jen jeřáb svázaný červenou nití vyděsí pekelné babizny k smrti.‘ Jeřáb byl oblíbeným stromem keltských druidů (kněží), kteří jej podle ochranného znamení pentagramu na jeho plodech považovali za magický. Plody a listy se sušily a zapalovaly k přivolání duchů, skřítků a duchovních rádců,“ shrnuje Kolár.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, bylinkyprovsechny.cz