Už staří Římané dostávali k chlebu cibuli. Víte, jak ji sklidit?

Pěstovat cibuli není nijak složité (jediné, co fakt vyžaduje, je propustná humózní půda, těžkou nemá ráda a neroste). Pokud vám pěkně roste na záhoně, zbývá jediné – správně ji sklidit a připravit na zimu.

Všechny druhy cibule obsahují cenné silice s antibiotickým účinkem. Tyto látky, nazývané též fytoncidy, jsou účinné proti bakteriím, plísním a virům. Látky obsažené v cibuli napomáhají dále pravidelnému trávení, regulují složení střevní mikroflóry, zvyšují chuť k jídlu. Cibule dále obsahuje karoten, vitamíny komplexu B, E a vitamin C, kterého má nejvíce zelená nať.

Při krájení cibule se uvolňuje dráždivá slzotvorná látka, těkavý propathial S-oxid, který vzniká enzymatickým rozkladem z s-I-propenylcysteinsulfoxidu. Tato látka pak ve styku s vodou (například v oku) hydrolyzuje na propanol, kyselinu sírovou a sirovodík. Při smažení je tato směs látek vnímána jako příjemné aroma. Zdroj: Wikipedia.Víte, kdy je nejvhodnější termín pro sklizeň cibule a jak postupujeme po sklizni?

* Cibule sklízíme tehdy, když alespoň 75 % rostlin „položilo nať“. Svědčí to o zatažení krčku těsně nad cibulí. Zpravidla v je to v druhé půli srpna.

* Když po deštích začínají vyrůstat nové bílé kořínky vedle těch starších, je to známka toho, že cibule začíná znovu růst a vhodný termín sklizně jsme již promeškali.

* Po sklizni sušíme cibuli na stinném a vzdušném místě, ne na záhonu.

* Cibuli hned po sklizni vytřídíme. Na zimní uskladnění necháme jen zcela zdravé, nepoškozené a dobře vyvinuté cibule.

* Nemocné vyhodíme, poškozené zařadíme do okamžité spotřeby.

(mw)

Další užitečné pěstitelské rady najdete v naší Encyklopedii.

Mohlo by vás zajímat: