Hnojník obecný je houba dobrá a léčivá, ale musí se ihned spotřebovat

Hnojník obecný je mohutnější houba s příjemnou vůní, velmi chutná a také léčivá. I když nás může její nelibý název zarazit, hnojník obecný má jiný háček. Musíme spěchat se sběrem, než se klobouk rozevře, plodnice se začne rozkládat a celá houba zčerná a doslova se rozteče. Mladé, tvrdé a nezčernalé plodnice hnojníku obecného jsou výtečné v jakékoli úpravě, třeba jako řízky, karbanátky nebo ve smaženici.

Hnojník obecný (Coprinus comatus), lidově hník, běžně najdeme od června do listopadu na loukách, polích, pastvinách, zahradách, kompostech, travnatých okrajích cest a světlých lesů.

„Nejvíc roste na hnojených místech, od toho pochází jeho název,“ vysvětluje mykolog Jaroslav Vanča a pokračuje: „Hnojník obecný se objevuje nejčastěji v menších i větších skupinách hlavně po teplých a vydatných deštích. Patří mezi tzv. houby hniložijné, tedy rostoucí např. z tlejícího dřeva pod půdním povrchem.“

Hnojník obecný (Coprinus comatus), lidově hník, běžně najdeme od května do listopadu na loukách, polích, pastvinách, zahradách, kompostech, travnatých okrajích cest a světlých lesů Zdroj: iStock

Jak hnojník obecný vypadá

Hnojník obecný působí velmi křehce. Má bělavý šupinatý klobouk zhruba 10 cm vysoký, zprvu vejčitý, potom zvoncovitý a ve stáří deštníkovitý.
Třeň je bílý, 10 až 25 cm vysoký, dole rozšířený do kyjovité hlízy s posunovatelným prstenem.
Dužina je v mládí bílá, příjemně chutná i voní.
V mládí bílé lupeny postupně růžoví a černají, až se změní na mazlavou hmotu a roztečou se. Kde jsme hnojníky ještě včera viděli, dnes je možná už nenajdeme.
Dozrávající plodnice hnojníků charakterizuje zvláštní sebedestruktivní proces jejich samovolného rozkladu, jemuž se říká autolýza neboli rozplývání lupenů a celých klobouků v černou kašovitou hmotu. Díky autolýze se hnojník množí, dokáže doslova odtéct na místo, kde se spory houby uchytí.

Hnojník obecný je jedlá houba

Hnojník obecný je lahodná jedlá houba, je na seznamu volně rostoucích a pěstovaných jedlých hub určených k přímému prodeji nebo k dalšímu průmyslovému zpracování pro potravinářské účely v České republice. Výhradně mladé, tvrdé, nezčernalé a ještě uzavřené plodnice hnojníku obecného jsou dobré v jakékoli kuchyňské úpravě. Je jen nutné kuchyňsky zpracovat plodnice co možná nejmladší, a to jen několik hodin po jejich sběru, neboť i mladé houby se začnou brzy rozkládat. Problémem je proto hnojníky konzervovat; lze to učinit pouze rychlým vysušením v troubě anebo stejně rychlým zamrazením.

Hnojník nekombinujte s pivem!

Jídlo připravené z hnojníku obecného se nedoporučuje zapíjet alkoholem, především pivem. „V kombinaci s alkoholem totiž houba působí podobně jako antabus, lék při léčbě alkoholismu. Může se to projevit bolestmi hlavy, červenými skvrnami v obličeji, problémy s dechem, návaly horka a nevolností až zvracením. Není to smrtelné, ale hodně špatně by nám mohlo být. Hnojník obecný je vynikající třeba ve smaženici s těstovinami anebo v karbanátcích. Velmi mladé plodnice jsou vynikající obalené v trojobalu a osmažené na másle,“ uvádí Jaroslav Vanča.

Dozrávající plodnice hnojníků charakterizuje zvláštní sebedestruktivní proces jejich samovolného rozkladu Zdroj: iStock

Hnojník obecný léčivé účinky

Hnojník obecný patří ke stále oblíbenějším léčivým houbám, protože prospívá zdraví celkově, včetně psychické pohody. Hnojník obecný obsahuje zejména důležité bílkoviny, dvacet druhů aminokyselin a široké spektrum minerálních látek a vitaminů (zejména B1a B2 a C). Dobré výsledky si připisuje hnojník obecný především při:

snižování hladiny cukru v krvi, zlepšuje metabolismus cukrů a podporuje regeneraci slinivky, tím pádem je velmi prospěšný pro diabetiky,
podpoře aktivity imunitních buněk, pozitivně ovlivňuje celkovou obranyschopnost organismu,
úpravě a zlepšení činnosti trávicí soustavy,
snižování krevního tlaku,
úpravě hladiny cholesterolu v krvi,
bolestech kloubů a svalů díky mírně analgetickým účinkům.