Pýchavka obecná je výborná jedlá houba. Proč do ní nekopat?
Pýchavka obecná je výborná jedlá houba. Cukr ji promění v delikatesu, která vás nadchne. Zjistěte, jak tuhle pýchavku bezpečně poznat a proč do pýchavky není radno kopat.
Bílé paličky pýchavky obecné jsou nápadné a takřka všudypřítomné. Přesto je houbaři málo sbírají. A přitom je to v mládí výborná jedlá houba s lahodnou chutí. „Bílá barva je charakteristická pro některé druhy břichatkovitých hub neboli gasteromycetů. Nejznámějšími jsou pýchavky, z nichž je u nás nejrozšířenější pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum),“ uvádí mykolog Jaroslav Vanča.
Vyplatí se vědět: 5 jedovatých hub, které se pletou s jedlými. Prozradíme triky, jak je rozlišit.
Jak poznat pýchavku obecnou
Plodnice pýchavky obecné jsou dost proměnlivé, a to jak velikostí, tak tvarem i utvářením povrchu. Mohou být 2 až 8 centimetrů vysoké, až 5 centimetrů široké, obvykle palicovité, ale i kyjovité či hruškovité.
Bílý povrch plodnice je pokrytý drobnými kuželovitými ostny.
Pýchavka obecná/Lycoperdon perlatum Zdroj: iStock
Kde a kdy pýchavka roste
Pýchavka obecná roste jednotlivě i ve skupinách, obvykle ze země, někdy i na zetlelém dřevě, od nížin až po hory, obvykle od června až do konce října. Narazit na ni můžeme v sadech, zahradách, na mezích, pastvinách a v jehličnatých i listnatých lesích, často u cest a ve městě na okrajích chodníků.
Možná záměna
Pýchavku obecnou prakticky nelze zaměnit s žádnou jedovatou houbou. A když si ji spleteme s podobnou pýchavkou hruškovitou (Lycoperdon pyriforme), nic se nestane. Od pýchavky obecné se liší jakoby moukou poprášeným povrchem a roste hlavně na trouchnivějících pařezech, často v hustých trsech. Mladé plodnice jsou jedlé a dobré stejně jako u pýchavky obecné.
Nenechte si ujít: I žampiony mají v rodině černou ovci. Pozor na jedovatou pečárku zápašnou!
Do pýchavky nekopat!
Sbíráme jenom mladé, tedy tužší a na průřezu tvarohovitě bílé plodničky. Později uvnitř měknou, žloutnou až hnědnou - a takto už přirozeně nejsou poživatelné.
„Jejich kulovité vrcholky, tzv. teřichy, jsou v tomto stavu připraveny k pozvolnému rozprašování výtrusů okrouhlým otvorem na temeni. A právě kvůli nim není zrovna vhodné do starších pýchavek kopat nebo na ně šlapat. Proč? Protože drobný výtrusný prach může citlivějším lidem nepříjemně podráždit oční spojivky, nebo dokonce i plíce a vyvolat silný kašel,“ vysvětluje mykolog.
Pýchavka obecná – využití
Pýchavky se dají připravit na různé způsoby, dobré jsou třeba opečené na špízu se slaninou a cibulí stejně jako s vajíčkem na způsob mozečku nebo připravené jako guláš.
„Podušené a rozmixované vytvoří základ výborné krémové houbové polévky. Snadno a dobře se suší, mladičké jsou vynikající naložené v octě,“ uvádí Jaroslav Vanča a pokračuje: „Anebo dokonce – jako snad jediné houby vůbec – je můžeme upravit na sladko. A tady je můj recept:“
Sladká pýchavka
Ingredience
mladé pýchavky obecné
máslo
moučkový cukr se špetkou skořice na posypání
Příprava
Očištěné pýchavky nakrájíme na plátky a osmažíme na rozpuštěném másle dorůžova. Vyjmeme, dáme na síto krátce okapat a pak bohatě posypeme moučkovým cukrem se špetkou skořice.
Podívejte, kde hledat houby:
Zdroj: mykolog Jaroslav Vanča, myko.cz, cs.wikipedia.org
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
