Sladký fenykl: Jak pěstovat zeleninu, která voní po lékořici a chutná po anýzu

Fenykl sladký neboli fenykl hlíznatý, zeleninový či florentinský je lahodná zelenina, jejíž listové bulvy mají široké uplatnění jak v kuchyni, tak při detoxikaci, hubnutí, potížích s trávením nebo při nachlazení. Fenykl s výraznou aromatickou anýzovou chutí a lékořicovou vůní u nás není nijak populární, a tak se ani příliš nepěstuje, i když to není nijak náročné.

Fenykl sladký nebo taky fenykl hlíznatý, zeleninový či florentinský (Foeniculum vulgare var. azoricum, syn. Dulce), jehož listové bulvy/hlízy se konzumují jako lahůdková zelenina, je u nás poměrně málo rozšířený. Křehké bulvy si sice můžeme koupit v supermarketu, ale nejlepší jsou ty čerstvě sklizené ze zahrádky.

Na co je dobrý fenykl

Zploštělé bulvy o průměru zhruba 10 cm voní po lékořici, mají výraznou anýzovou chuť, která ale každému nemusí sedět. Že je to zelenina zdravá, věděli už ve starověku, a proto si sladkého fenyklu patřičně považovali.

„Obsahují hodně vlákniny, a tak jsou ideální zeleninou pro lidi trpící nadýmáním, plynatostí, zácpou a dalšími zažívacími potížemi. Díky vysokému obsahu vitaminu C, železa, hořčíku, draslíku a vápníku pomáhá fenykl posilovat imunitu, osvědčil se při chorobách z nachlazení, méně známé jsou jeho blahodárné účinky na dýchací cesty. Fenyklová bulva obsahuje skoro 90 % vody, je tedy vynikající zeštíhlující a detoxikační zeleninou; váže na sebe tuky a jedovaté látky,“ uvádí bylinkář Martin Kolár. Mimoto je fenykl dobrý močopudný prostředek a má uklidňující vliv na nervový systém.

Fenykl sladký, zelenina s výraznou aromatickou chutí i vůní, se u nás masově nepěstuje. Přestože se pěstuje především ve Středomoří, kde roste i planě, daří se mu dobře i v našich podmínkách, Zdroj: Jan Prášil

Pěstování fenyklu sladkého

Fenykl sladký, zelenina s výraznou aromatickou chutí i vůní, se u nás masově nepěstuje. „Přestože se pěstuje především ve Středomoří, kde roste i planě, daří se mu dobře i v našich podmínkách, nevadí mu ani podzimní ochlazení. Ba právě naopak, protože v horku a na slunci vybíhá do květu a tím se znehodnocuje chuť bulvy,“ vysvětluje pěstitel Jan Prášil. Nejčastěji se fenykl pěstuje jako následná plodina po raných bramborách, hrášku a listových salátech.

Pro dobrou úrodu potřebuje teplé, před větry chráněné a slunečné místo, půda by měla být dostatečně hluboká, propustná, hlinitopísčitá.
Fenykl sladký vyséváme od poloviny června do poloviny srpna přímo na záhon. Po vzejití vyjednotíme na spon 20–30 x 40–50 cm. Od setí do sklizně potřebuje přibližně 70 dní. Krátké dny v září a v říjnu a nižší teploty brání vybíhání rostlin do květu a podporují tvorbu žádoucích listových bulev.
Fenykl sladký si můžeme také na jaře předpěstovat – podmínkou nevybíhání do květu je klíčení semen ve výsevních miskách při teplotě nad 20 °C a výsadba sazeniček se 3–4 pravými lístky na záhon až po ledových mužích do sponu 20–30 x 40–50 cm. Při výsadbě je třeba dát pozor na tzv. utopení sazenic, které může mít za následek vytváření protáhlé listové hlízy.
Pro zdárný růst a tvorbu šťavnatých listových hlíz potřebuje fenykl sladký teploty od 7 °C, ale ne vyšší než 24 °C, které mu naopak neprospívají.
Jakmile je bulva velká přibližně jako vejce (v průměru asi 5 cm) můžeme k ní přihrnout zeminu, aby se vybělila – zelenina je pak křehčí a chutnější.
Fenyklu neprospívá přímé hnojení chlévskou mrvou a okopávání, neboť rostliny s narušenými kořeny netvoří pěkné bulvy.
Důležitá je dostatečná a pravidelná zálivka odstátou vodou, půda nesmí vyschnout. Při nedostatku vláhy není hlíza dost šťavnatá.
Listové hlízy fenyklu sklízíme od srpna do října, vždy před prvními většími mrazy. Celé rostliny uřízneme těsně nad povrchem půdy i s patkou, aby se hlíza nerozpadla. Dobře vyzrálé řapíky z pozdní říjnové sklizně jsou krátkodobě skladovatelné zhruba do Vánoc.

Odrůda fenyklu sladkého

Velmi raná odrůda Di Firenze potřebuje od setí do sklizně 70 dní, poskytuje ploše kulaté, lesklé bílé listové hlízy odolné k vybíhání. Je křehká, aromatická. Svrchní listy, do kterých je bulva zabalena, bývají tužší. Podobně jako řapíky se hodí do polévky, které dodají chuť i vůni. Bílá bulva uvnitř je křehká a chutná i zasyrova, stejně tak jemné zelené lístečky fenyklu.

Fenykl sladký nebo taky fenykl hlíznatý, zeleninový či florentinský (Foeniculum vulgare var. azoricum, syn. Dulce): Velmi raná odrůda Di Firenze Zdroj: SEMO

Jak se připravuje sladký fenykl

Fenykl sladký je současně zeleninou i kořením. Sladce chutnající stonky, které připomínají řapíkatý celer, mají příjemnou příchuť anýzu. Je možné je nakrájet do polévky či do salátu anebo užívat na ochucení dušených pokrmů nebo smažené zeleniny.

Vějířovité listy lze použít na ochucení zeleninových jídel. Křehké bulvy fenyklu jsou oblíbené především v italské a francouzské kuchyni, kde jsou běžnou součástí zeleninových salátů, ale také se zapékají, dusí a grilují. Fenyklové bulvy se hodí do omáček, polévek, rizot, k těstovinám, výtečné jsou rovněž s další zeleninou i masem, neodolatelné jsou slané koláče. Vynikající je fenykl obalený v trojobale a osmažený na sádle. Zasyrova je lékořicová vůně a anýzová chuť fenyklu až příliš výrazná, po tepelné úpravě je aroma jemnější a chuť sladší.

Listové bulvičky můžeme čtvrtit, rozpůlit, nakrájet na kolečka nebo je rozebrat na lístky. Při čištění fenyklu nejprve odkrojíme spodek a oddělíme vrchní tužší vrstvy. Potom odřízneme vrchní zelenou část a na stranu si dáme jemné snítky, ty můžeme využít na ozdobu. Chceme-li fenykl nakrájet na dílky, nařízneme ho na spodku do kříže.

Zdroje: ireceptar.cz, šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, fresh.iprima.cz