Papriky a rajčata vysazujte ven až po ledových mužích. Jak poznat zdravou sazenici

Základem úspěšného pěstování a tajemstvím kvalitní, bohaté úrody rajčat, paprik, okurek, cuket, melounů a další teplomilné plodové zeleniny jsou nejen zdravé a silné sazenice, ale především správné načasování i způsob a postup výsadby na záhon. Jak na to?

Rajčata, papriky, okurky, cukety, melouny, tykve, patizony... Na výsadbu sazenic teplomilné plodové zeleniny do volné půdy je čas až po ledových mužích, když jsou za námi poslední jarní mrazíky. To bývá obvykle kolem 18. května.

Inspirujte se: Největší chyby při pěstování cuket. Dopřejte jim slunce, vodu a prostor

Zkušení pěstitelé mnohdy doporučují vyčkat s výsadbou teplomilné zeleniny na venkovní záhon až na přelomu května a června, kdy už nejsou tak velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Navíc je půda dobře prohřátá, což uvítají hlavně choulostivé kořeny teplomilných zelenin.

Časové zpoždění výsadby rostliny většinou doženou snadněji, než kdyby se kvůli chladnému květnovému počasí zastavil jejich růst. Sadba by se z teplotního šoku vzpamatovávala jen obtížně.

Jak vypadá zdravá sazenice?

Zdravá sazenice má silný, ale pružný stonek, dobře vyvinuté kořeny, je hustě olistěná.
Je nižší, rovnoměrně rostlá, kompaktní a nepoškozená.
Místo přechodu mezi kořenovým krčkem a stonkem musí být krátké.
Pravé listy mají dobře vyvinuté čepele.
Rajčata a papriky by už měly mít první květní pupeny.

Zdravá sazenice má silný, ale pružný stonek, dobře vyvinuté kořeny, je hustě olistěná. Zdroj: iStock

Jak vypadá špatná sazenice?

Nezdravou sadbu zeleniny ani nesázíme. K výsadbě je naprosto nevhodná sazenice:

tenká
vytáhlá
pokřivená
řídce olistěná
nažloutlá
přerostlá

Nenechte si ujít: Průvodce pěstováním sladké kapie od semínka po sklizeň. Nejlepší odrůdy červené papriky

Výsadba sazenic rajčat na venkovní záhon

Nejprve musíme připravit záhon pro výsadbu. Rajčata potřebují humózní a výživnou půdu, proto je dobré do ní přidat kvalitní vyzrálý kompost. Vhodné je také do zeminy před výsadbou přidat drcené vaječné skořápky.
Obvyklá doba pro výsadbu rajčat ven na záhon je polovina května po ledových mužích.
Vzdálenost sponu při výsadbě rajčat záleží na typu a odrůdě. Obecně ale tyčková vysazujeme dvě až tři sazenice na metr čtvereční, keříčková čtyři až pěti na metr čtvereční.
Rajčata nejčastěji vysazujeme tzv. naležato.
Na sazenici necháme pouze vrchní dvě až tři patra listů, ostatní lístky až po kořenový bal odstraníme.
Vykopeme širokou, zhruba 12 cm hlubokou brázdu (rýhu), nalijeme do ní odstátou vodu a počkáme až vsákne.
Do jámy položíme upravenou sazenici a zahrneme zhruba do dvou třetin zeminou, nad zemí necháme pouze špičku sazenice s lístky, které jsme neodstranili. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vláhy.
Zalijeme ještě jednou. Po vsáknutí vody zasypeme jámu suchou zeminou. Už nezaléváme. Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování a rostliny, které mají kořeny ve vlhku, se rychle ujmou. K tyčkovým rajčatům, které je důležité během vegetace vyvazovat, dáme hned při výsadbě vhodnou oporu.
Vysazená rajčata můžeme mulčovat slámou nebo trávou, aby měla dostatek vlhkosti. Mladé rostliny je nutné chránit před slimáky.
Chcete-li se vyhnout plísním a chorobám, je vhodné nenechávat přibližně 25 cm od země žádné listy. Takto při zalévání nebude zemina stříkat na listy a plody a výrazně se zamezí šíření plísní.
S rajčaty vysazujeme bazalku (zlepšuje jejich růst i chuť, odpuzuje komáry a mušky) nebo měsíček lékařský (odpuzuje mšice, housenky, mravence a chrání před plísněmi).
Při výsadbě do nádoby nebo pytle platí stejná pravidla, pouze sazenici rajčete do jamky nepokládáme, ale vyhloubíme hlubokou jamku a sazenici zapustíme co možná nejhlouběji, aby vykukovala jenom špička.

Přečtěte si: Dejte se do pěstování rajčat! Jsou rajčata odolná plísni realita, nebo jen sen?

Výsadba sazenic paprik na záhon

Papriky jsou velmi teplomilné rostliny, ještě víc než rajčata. Ven papriky vysazujeme až v druhé polovině května, kdy už by definitivně neměly hrozit žádné noční a ranní mrazíky, které by rostlinu poškodily.
Papriky nesnášejí stín a průvan. Vyžadují slunnou, před větrem chráněnou a teplou polohu, nejlépe u jižní zdi.
Záhon by měl být optimálně na podzim vyhnojený chlévskou mrvou a na jaře kompostem.
Sazenicím připravíme dostatečně hluboké jamky, aby papriky dobře zakořenily. Koření mělce, jen asi do 30 cm.
Nejčastěji používaný spon při pěstování paprik je 50 x 50 cm nebo 40 x 60 cm.
Do vyhloubené jamky dáme lopatku kompostu, sazenici dostatečně zalijeme a dosypeme zbytkem zeminy. Někdy se doporučuje výsadba po dvou rostlinách.
Vysazujeme-li sazenice kvetoucí, nebo dokonce se zárodky plůdků, nejprve je odstraníme.
Po zasazení je dobré ochránit záhon netkanou textilií nebo mulčem, které zamezí průvanu a vytvoří částečně skleníkový efekt – udrží teplo a vlhkost.
Až na malé keříkové odrůdy potřebují papriky pevnou oporu. Jejich plody jsou totiž těžké a hrozí, že bez opory by se mohly rostliny rozlomit.
Navíc k opoře navázané rostliny mají plody nad zemí, což je i dobrá prevence před plísněmi nebo slimáky a plzáky, kteří mají papriky v oblibě.
Paprikám prospěje jako lem záhonu heřmánek pravý nebo pažitka, které je ochrání před padlím a plísněmi.
Po výsadbě až do sklizně zaléváme vydatně, ale tak, aby zemina mezi jednotlivými intervaly dostatečně proschla. Tím zajistíme nezbytně nutný přístup vzduchu ke kořenům.