Rajčata, papriky i okurky sázejte ven až po ledových mužích. Víte proč?
Základem úspěšného pěstování a tajemstvím kvalitní, bohaté úrody rajčat, paprik, okurek, cuket, melounů a další teplomilné plodové zeleniny jsou nejen zdravé a silné sazenice, ale především správné načasování i způsob a postup výsadby. Jak na to?
Rajčata, papriky, okurky, cukety, melouny, tykve, patizony... Na výsadbu sazenic teplomilné plodové zeleniny do volné půdy je čas až po ledových mužích, když jsou za námi poslední jarní mrazíky. To bývá obvykle kolem 18. května.
Inspirujte se: Největší chyby při pěstování cuket. Dopřejte jim slunce, vodu a prostor
Zkušení pěstitelé mnohdy doporučují vyčkat s výsadbou teplomilné zeleniny na venkovní záhon až na přelomu května a června. „To obvykle už nejsou tak velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Navíc je půda dobře prohřátá, což uvítají hlavně choulostivé kořeny teplomilných zelenin. Časové zpoždění výsadby rostliny většinou doženou snadněji, než kdyby se kvůli chladnému květnovému počasí zastavil jejich růst. Sadba se z teplotního šoku vzpamatovává jen obtížně,“ vysvětluje šlechtitel a pěstitel Ing Jan Jan Prášil.
Jak vypadá zdravá sazenice?
Zdravá sazenice má silný, ale pružný stonek, dobře vyvinuté kořeny, je hustě olistěná.
Je nižší, rovnoměrně rostlá, kompaktní a nepoškozená.
Místo přechodu mezi kořenovým krčkem a stonkem musí být krátké.
Pravé listy mají dobře vyvinuté čepele.
Rajčata a papriky by už měly mít první květní pupeny.
Zdravá sazenice má silný, ale pružný stonek, dobře vyvinuté kořeny, je hustě olistěná. Zdroj: iStock
Jak vypadá špatná sazenice?
Nezdravou sadbu zeleniny ani nesázíme. K výsadbě je naprosto nevhodná sazenice:
tenká
vytáhlá
pokřivená
řídce olistěná
nažloutlá
přerostlá
Nenechte si ujít: Průvodce pěstováním sladké kapie od semínka po sklizeň. Nejlepší odrůdy červené papriky
Výsadba sazenic rajčat na venkovní záhon
Nejprve musíme připravit záhon pro výsadbu. Rajčata potřebují humózní a výživnou půdu, proto je dobré do ní přidat kvalitní vyzrálý kompost. Vhodné je také do zeminy před výsadbou přidat drcené vaječné skořápky.
Obvyklá doba pro výsadbu rajčat ven na záhon je druhá polovina května.
Vzdálenost sponu při výsadbě rajčat záleží na typu a odrůdě. Obecně ale tyčková vysazujeme dvě až tři sazenice na metr čtvereční, keříčková čtyři až pěti na metr čtvereční.
Rajčata nejčastěji vysazujeme tzv. naležato.
Na sazenici necháme pouze vrchní dvě až tři patra listů, ostatní lístky až po kořenový bal odstraníme.
Vykopeme širokou, zhruba 12 cm hlubokou brázdu (rýhu), nalijeme do ní odstátou vodu a počkáme až vsákne.
Do jámy položíme upravenou sazenici a zahrneme zhruba do dvou třetin zeminou, nad zemí necháme pouze špičku sazenice s lístky, které jsme neodstranili. Rostlina na této části vytvoří další kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vláhy.
Zalijeme ještě jednou. Po vsáknutí vody zasypeme jámu suchou zeminou. Už nezaléváme. Vrchní suchá vrstva zeminy zabrání vypařování a rostliny, které mají kořeny ve vlhku, se rychle ujmou. K tyčkovým rajčatům, které je důležité během vegetace vyvazovat, dáme hned při výsadbě vhodnou oporu.
Vysazená rajčata můžeme mulčovat slámou nebo trávou, aby měla dostatek vlhkosti. Mladé rostliny je nutné chránit před slimáky.
Chcete-li se vyhnout plísním a chorobám, je vhodné nenechávat přibližně 25 cm od země žádné listy. Takto při zalévání nebude zemina stříkat na listy a plody a výrazně se zamezí šíření plísní.
S rajčaty vysazujeme bazalku (zlepšuje jejich růst i chuť, odpuzuje komáry a mušky) nebo měsíček lékařský (odpuzuje mšice, housenky, mravence a chrání před plísněmi).
Při výsadbě do nádoby nebo pytle platí stejná pravidla, pouze sazenici rajčete do jamky nepokládáme, ale vyhloubíme hlubokou jamku a sazenici zapustíme co možná nejhlouběji, aby vykukovala jenom špička.
Až po ledových mužích vysazujeme na zeleninové venkovní záhony také:
Zdroje: šlechtitel a pěstitel Jan Prášil, Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová), Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)