reklama

Víte, jak správně zrýt na podzim zahradu?

zidkovm
30. září 2016
Rýt je třeba.
reklama

Nenechte se přesvědčit, že podzimní rytí je zbytečná práce. Důkladné obrácení vrchních vrstev zeminy na zeleninových záhonech vám dává záruku, že příští rok nebudete mít tolik plevele a struktura půdy bude ideální. Navíc na podzim můžete zarýt i rostlinné zbytky nebo hnůj a tím vylepšit půdu na záhonech.

Jak správně zarýt hnůj či kompost?

Nejprve odstraňte zbytky zeleniny či květin, vytrhejte plevel – ten, který se množí dále kořenem, jako jsou pampelišky, husí hoha či bodláky, vyhoďte – nikdy ho nedávejte na kompost, protože by se z kořene dál množil. Obyčejnou trávu a různé plazivé plevele mohou rovnou posloužit jako hnojivo (hned je zaryjete), pokud nejsou příliš velké. U těch se nemusíte snažit ani vytrhnout je celé i s kořenem. Nachystejte si kompost nebo hnůj, který budete zarývat. Hnůj nepoužívejte pro záhony, kde chcete pěstovat česnek či cibuli, protože by jim to uškodilo.

TIP Prima Livingu: Pokud sedíte celý týden u počítače a na zahradě pracujete jen o víkendech, nechtějte zrýt vše za jeden den. Jenom se strháte. Rytí si pěkně rozložte do více víkendů.A jdeme na to: Odryjte si první řádek hluboký cca 30 cm. Zeminu házejte za sebe na záhon. Do vzniklé rýhy dejte organické hnojivo, a jdeme rýt další řádku – hlínou z ní zakryjte první rýhu s hnojivem. Řádky nedělejte širší než 25 centimetrů – uvidíte, že i tak je to dřina. Pokud zarýváte plevel, dejte si pozor, aby nečouhal ven, protože vykukující lístky by rostlině stačily na to, aby dál rostla.

Nezapomeňte na jahody! Nenechte je do jara zaplevelené, jejich nástup by byl pomalejší a úroda poloviční.

Opatrně s rytím pod stromy. Mnohé stromy a keře mělce koření a rytím můžete odhalit části kořenů a tím způsobit špatný příjem živin případně i vymrznutí.

Na podzim je potřeba pečlivě vyhrabat listí z trávníku

Dalším krokem v úklidu zahrady je pečlivé shrabání listí. Počkejte, až mráz spálí listí na stromech a vítr ho shodí na zem a důkladně ho vyhrabejte zvláště z trávníku. Zůstane-li přes zimu na trávě, může způsobit „vyležení“ zelené plochy a na jaře pak zbydou holá místa.

Baví vás zahradničení? Inspirujte se v naší Encyklopedii. Téměř všechno listí lze zkompostovat. Je dobré, když se smíchá se zeminou, zbytky z kuchyně, případně s pilinami nebo dřevěným popelem. Mnohem rychleji se promění v úrodnou hmotu.

Větší vrsty listí můžeme dát na porosty cibulovin nebo přímo nechat pod ovocnými stromy jako ochrannou peřinku. Pokud však stromy trpí rzí a strupovitostí, raději všechny listy pečlivě vyhrabejte, neboť spory těchto nemocí v nich přečkají zimu a na jaře se na stromy opět vrátí. I takto napadené listy lze zkompostovat, spory nevydrží zetlení ve vyšší vrstvě kompostu. A čím více kompostu, tím více kvalitního hnojiva budete moci zarýt do země.

Marta Pawlicová

Mohlo by vás zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama