Rezidence velvyslance USA v Praze: Petschkova vila je symbol luxusu první republiky

Za vzrostlými stromy a vysokým plotem v pražské Bubenči je ukryta jedinečná Petschkova vila, dnes rezidence velvyslance USA v ČR, aktuálně Bijana Sabeta. Jde o skutečný klenot nejen z hlediska historie, ale také ceny a technické vyspělosti, který byl svědkem smutného osudu původních majitelů. Pojďme se podívat na místo, kde se scházejí ti nejvlivnější lidé světa.

Luxusní rezidenci nechal postavit v letech 1924 až 1929 bankéř a průmyslník Otto Petschek, člen jedné z nejbohatších rodin v prvorepublikovém Československu. Petschkovi byli německy mluvící židovská rodina a většina jejich bohatství pocházela z bankovnictví a vlastnictví uhelných dolů. V roce 1924 koupil Otto v pražské Bubenči parcelu, na níž se rozhodl vybudovat dům pro svou rodinu, manželku Marthu a čtyři děti, který by byl pohodlný a příjemný pro rodinný život a přitom elegantní a reprezentativní.

Inspirace zámkem ve Versailles

Měl peníze i jasnou představu, jak by měla rodinná rezidence vypadat. K realizaci svého snu přizval pražského architekta Maxmiliána Spielmanna, jenž navrhl dům inspirovaný zámkem ve francouzském Versailles, který připomíná svým tvarem a terasou otevřenou do zahrady.

Stavby rezidence se ujala pražská firma Matěj Blecha a podíleli se na ní čeští řemeslníci a české firmy, například firma truhláře Emila Gerstela, která vyrobila repliky nábytku ve stylu doby Ludvíka XV. Důmyslný systém rozvodů tepla a vody je dílem firmy Emil Stohr a synové.

Světová špička své doby

Vila je velmi promyšlená a funkční, vše v ní má svůj účel a místo. Technickou vyspělostí se zařadila mezi světovou špičku, u nás srovnatelnou se slavnou brněnskou vilou Tugendhat. Například v Brně jsou okna, která se dají zapustit do suterénu, tady jsou dvě prosklené stěny i s dveřmi, které se dají takto zasunout do země. A dodnes je tento systém funkční. Díky tomu lze navodit dojem, že zahrada je součástí domu.

Stavba za 300 milionů korun československých

Na přelomu let 1929 a 1930 byla vila dokončena. Náklady na její stavbu se vyšplhaly na tehdejší dobu až neuvěřitelnou sumu 300 milionů korun československých! Pro představu: věhlasná vila Tugendhat, postavená ve stejné době, vyšla na 5 milionů a hezká rodinná vilka se dala pořídit za přibližně 50 tisíc korun. Dodnes jsou dochovány účetní záznamy od dodavatelů a ceny jednotlivého zařízení.

Za závratnou cenou domu byly především na svou dobou moderní vymoženosti jako například osobní výtah, domácí posilovna, vyhřívaný bazén v suterénu, ale také použité materiály. V honosné vile o 160 místnostech jsou podlahy vykládané mramorem, interiéry jsou bohatě zdobeny, ze stropů visí okázalé lustry, drahý byl míšeňský jídelní porcelán s červeným vzorem.

Nádherná zahrada

Budování rezidence začalo v roce 1924 nejprve úpravou zahrady. Protože mu tehdejší úřady nedovolily postavit po obvodu zahrady zeď, nechal Otto Petschek kolem celého pozemku vysázet vysoké keře a vzrostlé stromy. V krásné zahradě, jejíž cena byla 20 milionů korun, nechyběly tisíce květin, které od jara do podzimu postupně rozkvétaly, a skleníky. Ve středu zimní zahrady byl původně veliký měděný ozdobný květináč, v němž byly na Vánoce červené poinsettie, které tehdy u nás patřily k mimořádně vzácným květinám.

Zahradu užívali Petschkovi ještě dříve než svou vilu, jejíž stavba trvala pět let. Během této doby žili v blízké vile v Pelléově ulici, aby mohl Otto na stavbu osobně dohlížet. Dnes tento dům obývá zástupce velvyslance. Zahrada byla v době stavby přístupná i veřejnosti, lidé mohli obdivovat její krásu každý víkend.

Vyhřívaný bazén je opředen pověstmi

O rezidenci koluje nepřeberné množství legend. Mnoha pověstmi je opředený hlavně podzemní bazén. Extrémně vysoké výdaje za stavbu vily prý už rodinu obtěžovaly, a tak Otto dostal jen omezenou sumu, kterou měl dovoleno utratit. Bazén tedy není tak luxusní, jak si představoval. Pravý mramor lemuje jen jeho obvod a je použitý na schodech do bazénu. Zbytek je napodobenina. Bazén ale rodina paradoxně nepoužívala. Říká se, že se používal pouze jednu zimu.

Existuje legenda, že po koupeli v bazénu jedna z dcer dostala zápal plic a málem zemřela, takže otec nařídil, že bazén se už nikdy nesmí používat. Jiná verze uvádí, že do něj skočil jiný člen rodiny a zlomil si nohu, což vedlo k onomu otcovskému nařízení. Další vysvětlení je méně dramatické, že totiž jeho vyhřívání stálo přes 5 tisíc korun za den, což bylo příliš drahé i na tak bohatého muže, jakým Otto nepochybně byl.

Rezidence velvyslance USA v České republice Zdroj: Velvyslanectví USA v České republice

Osud rodiny Petschkových

Svého nového domu si Petschkovi užívali ale jenom krátce. Otto Petschek zemřel v červnu 1934, bylo mu 54 let. V rezidenci zůstala vdova Martha Petscheková s dětmi do září 1938. Po mobilizaci rodina narychlo odjela do rakouského Semmeringu, s sebou odvezla jen to nejnutnější. Většinu jejich jmění zanedlouho zkonfiskovali nacisté. Do svého vysněného domu se rodina už nevrátila. Z Rakouska se Petschkovi přesunuli do Anglie a poté do Spojených států, kde se nakonec usadili.

2. světová válka

Když nacisté v březnu 1939 obsadili Prahu, elegantní dům i s jeho cennými uměleckými předměty a zařízením zabrali. Nejdříve odvezli to nejcennější, co v domě objevili, i po tomto drancování však vila zůstala dostatečně reprezentativní na to, aby se v ní zabydlel velitel pražského wehrmachtu. Během tohoto sedmiletého období zde bylo ubytováno i značné množství nacistických spolupracovníků a vojáků.

Rezidence za socialismu

Po Němcích se v rezidenci na pár dní usídlili sovětští vojáci. Poté se do rezidence na několik měsíců nastěhovalo velitelství československého generálního štábu.

V září 1945 si americký velvyslanec Laurence Steinhardt rezidenci pronajal od ministerstva národní obrany a od té doby slouží jako rezidence amerických velvyslanců v Praze. 20. června 1948 ji koupila americká vláda za 1 570 000 dolarů. Za československou vládu smlouvu podepsal ministr financí.

V období socialismu a zejména v osmdesátých letech rezidenci často navštěvovali disidenti, které zvali velvyslanci William Luers, Julian Niemczyk a další na setkání a společenské akce pořádané Spojenými státy.

Největší místností v domě je jídelna, kam se pohodlně vejde až 36 hostů. Večeřeli tu například bývalí američtí prezidenti Barack Obama, George W. Bush, z našich politiků Jan Masaryk či Václav Havel.

Co říkal prezident Václav Havel o návštěvách rezidence velvyslance USA v době před rokem 1989:

V současné době rezidenci obývá Bijan Sabet, který složil přísahu jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec v České republice 16. prosince 2022. Do České republiky přijel 31. ledna 2023. Pověřovací listiny předal prezidentu České republiky 15. února 2023.

Jak dnes luxusní rezidence, jejíž rekonstrukce v roce 2013 vyšla velvyslanectví USA na 4,5 milionu dolarů, vypadá, se podívejte do galerie v úvodu článku.

Zdroje: cz.usembassy.gov/cs/embassy-cs/prague-cs/rezidence/.youtube.com, zpravy.aktualne.cz, cs.wikipedia.org