reklama

Jan Kotěra stavěl vily i dělnické kolonie. Spolupracoval s Baťou a učil Gočára

Matouš Hartman
18. prosince 2021
Je považován za zakladatele české moderní architektury, byl učitelem dalších významných tvůrců, neslevoval z estetických nároků a jeho stavby jsou dnes památkově chráněny. Architekt Jan Kotěra se narodil před 150 lety.
reklama

Jeho stavby lze obdivovat po celém Česku, není nutné za nimi jezdit do Prahy. Naopak, Kotěra je významně spojen s Hradcem Králové a dokonce i baťovským Zlínem. Začínal jako přívrženec zdobné secese a ke konci života navrhoval strohé cihlové stavby. Přesto má nezaměnitelný styl, který z jeho staveb dělá výjimečné ukázky architektury dvacátého století. Kotěra zvládl propojit folklorní motivy s tehdejšími technickými výstřelky a dokázal vytvořit nadčasové stavby s velikou uměleckou hodnotou.

Nevídaný talent

Jan Kotěra se narodil 18. prosince 1871 v Brně do českoněmecké rodiny a zprvu chodil na německé školy. První větší příležitost získal v Praze na praxi v projekční kanceláři. Ukázalo se, že mladý projektant má talent a bohatí mecenáši z řad šlechty mu pomohli, aby se dostal z provinční Prahy do opravdové metropole, Vídně.

Tam na studiích potkal další velikány architektury. Seznámil se s tvůrcem funkcionalistických vil Adolfem Loosem, architektem T. G. Masaryka Josipem Plečnikem nebo u nás méně známým, ale o to významnějším Josefem Hoffmannem, který v Bruselu postavil palác Stoclet dnes pod ochranou UNESCO. Jan Kotěra se tak dostal do nejlepší společnosti a když se mu podařilo vycestovat do Říma, tak získal možnost inspirovat se v zemi, která dala evropskému umění snad nejvíce.

Koncem 19. století tak nastupoval na pražskou UMPRUM jako nadějný tvůrce se zahraničními zkušenostmi. Mezi jeho žáky byl i Josef Gočár. Později se Kotěra stal profesorem na škole architektury na AVU a jeho kariéra se slibně rozjela.

Vily, muzea i dělnické kolonie

Nejzajímavější je Kotěrův široký záběr. Vnímal architekturu komplexně a pracoval na rozličných projektech. Ve stejné době, kdy projektoval obrovskou budovu východočeského muzea v Hradci Králové, navrhoval kolonii domů pro drážní zaměstnance v Lounech. Byl schopný pracovat na megalomanských zdobných projektech a stejně tak chápal potřeby řadových zaměstnanců.

Stál u zrodu čtvrti Letná ve Zlíně, kde společně s Tomášem Baťou vytvořil specifické ubytování pro zaměstnance firmy, které mělo dělníkům pomoct s přechodem z venkovského zemědělského života do toho městského. Kotěra navrhl i Baťovu zlínskou vilu, kde se inspiroval anglickými rodinnými domy.

Dům jako umělecké dílo

Kotěra uměl vnést do českého prostředí zahraniční vlivy a přizpůsobit je domácím potřebám, zároveň nestavěl jen schránky, které by si majitelé naplnili, čím je napadne. Budova pro něj představovala celek, takže se věnoval i interiérům a vnímal potřebu uměleckých děl, které měly budovy doplňovat. Spolupracoval tak s významnými umělci své doby.

Jeho přemýšlení o stavbách je vidět nejen na soukromých vilách, které byly jeho parketou, ale také na větších projektech. Jako ukázka poslouží dům Mozarteum v centru Prahy. Kotěrovu architekturu tu doplňují plastiky Jana Štursy, jednoho z nejvýznamnějších českých moderních sochařů.

Kotěra stavěl i zámky

Jan Kotěra si v době před první světovou válkou získal pozornost a dosáhl prestiže, se kterou se pojily zajímavé zakázky. Vytvořil zmíněné muzeum v Hradci Králové, nebo elegantní Národní dům v Prostějově. Zájem o jeho nápady měli ale také bohatí Češi, kteří si u něj objednávali soukromá sídla. Výjimečnou stavbou je nový zámek továrníka Mandelíka v Ratboři nedaleko Kolína.

Vesnice neslibuje zrovna architektonický zážitek, ale na jejím okraji stojí vkusný palác se zahradou, monumentálním vstupem a dominantní kupolí. Dnes je v paláci hotel a když rodině Mandelíkových komunisté stavbu sebrali, fungovala tu škola. Zároveň to není jediná Kotěrova stopa v poměrně malé vísce. Pro Mandelíkovi tu přestavěl ještě jednu historickou stavbu. Říká se jí starý zámek.

Každá vila je originál

Kotěra byl velice zručný stavitel vil, který vytvářel originální sídla. Například Trmalova vila v pražských Strašnicích je stylově Mandelíkovu novému zámku na hony vzdálená. Nese folklorní prvky a její střecha odkazuje na klasické venkovské stavby.

Pozornost si zaslouží i Peterkova vila v Roztokách u Prahy. Donedávna vypadala ohyzdně po tom, co přešla necitlivou přestavbou, která osekala secesní detaily, z balkonu udělala lodžii a doplnila ji nehodícími se luxferami. Nyní ji majitelé vrátili do původní secesní podoby. Je to neskutečná proměna a ukázka záchrany výjimečného architektonického díla.

Pro sebe si Kotěra také vybudoval zcela originální vilu. Najdeme ji v Praze na Vinohradech a ačkoli má čtvercový půdorys, o žádnou kostku se nejedná. Je důmyslně členěná a stylem se už blíží nastupujícímu funkcionalismu. V domě Kotěra dokonce vyučoval, což po něm na nějaký čas převzal i jeho dřívější žák Josef Gočár. Jan Kotěra zemřel v jednapadesáti letech 17. dubna 1923. Jedna z jeho nejvýznamnějších staveb byla vybudována až posmrtně. Jedná se o elegantní a zároveň dominantní budovu Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
Štítky: Adolf Loosarchitekturačeská architekturaJan Kotěra
reklama