17. dubna 2023 07:00
redakce Prima LivingJan Kotěra stavěl vily i dělnické kolonie. Tohle jsou jeho nejkrásnější stavby
Jan Kotěra a jeho nejznámější dílo: muzeum v Hradci Králové Zdroj: Profimedia/Wikimedia commons
Muzeum Východních Čech v Hradci Králové Zdroj: Profimedia.cz
Postava královny u monumentálního vstupu do královehradeckého muzea Zdroj: Profimedia.cz
Přestavba Červeného hrádku u Sedlčan byla jednou z prvních větších Kotěrových prací Zdroj: Profimedia.cz
Trmalova vila v pražských Strašnicích nese silné folklorní prvky Zdroj: Profimedia.cz
Kotěra stál i u zrodu čtvrti Letná ve Zlíně, ačkoli domy nenavrhoval Zdroj: Profimedia.cz
Vila Tomáše Bati ve Zlíně Zdroj: Profimedia.cz
Celkový pohled na Národní dům v Prostějově Zdroj: Profimedia.cz
Detail Národního domu v Prostějově Zdroj: Profimedia.cz
Laichterův dům u Riegrových sadů nevypadá jako výjimečná ukázka české architektury, ale zdání klame Zdroj: Profimedia.cz
Schodiště Laichterova domu Zdroj: Profimedia.cz
Detail interiéru Laichterova domu na Vinohradech Zdroj: Profimedia.cz
Dům Mozarteum v Jungmannově ulici na Novém Městě v Praze Zdroj: Profimedia.cz
Nedávno zrekonstruovaná vila v Roztocích je jednou z dřívějších prací architekta Zdroj: Profimedia.cz
Nový zámek várníka Mandelíka v Ratboři u Kolína Zdroj: Matouš Hartman
Detail nového zámku v Ratboři Zdroj: Matouš Hartman
Starý zámek v Ratboři Kotěra přestavěl Zdroj: Profimedia.cz
Kotěrovu vilu můžeme obdivovat na pražských Vinohradech Zdroj: Profimedia.cz
Právnická fakulta Univerzity Karlovy vznikla až po Kotěrově smrti podle jeho návrhů Zdroj: Profimedia.cz
Jan Kotěra a jeho nejznámější dílo: muzeum v Hradci Králové Zdroj: Profimedia/Wikimedia commons
Muzeum Východních Čech v Hradci Králové Zdroj: Profimedia.cz
Postava královny u monumentálního vstupu do královehradeckého muzea Zdroj: Profimedia.cz
Přestavba Červeného hrádku u Sedlčan byla jednou z prvních větších Kotěrových prací Zdroj: Profimedia.cz
Trmalova vila v pražských Strašnicích nese silné folklorní prvky Zdroj: Profimedia.cz
Kotěra stál i u zrodu čtvrti Letná ve Zlíně, ačkoli domy nenavrhoval Zdroj: Profimedia.cz
Vila Tomáše Bati ve Zlíně Zdroj: Profimedia.cz
Celkový pohled na Národní dům v Prostějově Zdroj: Profimedia.cz
Detail Národního domu v Prostějově Zdroj: Profimedia.cz
Laichterův dům u Riegrových sadů nevypadá jako výjimečná ukázka české architektury, ale zdání klame Zdroj: Profimedia.cz
Schodiště Laichterova domu Zdroj: Profimedia.cz
Detail interiéru Laichterova domu na Vinohradech Zdroj: Profimedia.cz
Dům Mozarteum v Jungmannově ulici na Novém Městě v Praze Zdroj: Profimedia.cz
Nedávno zrekonstruovaná vila v Roztocích je jednou z dřívějších prací architekta Zdroj: Profimedia.cz
Nový zámek várníka Mandelíka v Ratboři u Kolína Zdroj: Matouš Hartman
Detail nového zámku v Ratboři Zdroj: Matouš Hartman
Starý zámek v Ratboři Kotěra přestavěl Zdroj: Profimedia.cz
Kotěrovu vilu můžeme obdivovat na pražských Vinohradech Zdroj: Profimedia.cz
Právnická fakulta Univerzity Karlovy vznikla až po Kotěrově smrti podle jeho návrhů Zdroj: Profimedia.cz
Architekt Jan Kotěra zemřel před sto lety 17. dubna 1923, bylo mu pouhých 51 let. Je považován za zakladatele české moderní architektury, byl učitelem dalších významných tvůrců, neslevoval z estetických nároků a jeho stavby jsou dnes památkově chráněny.
Stavby proslulého architekta Jana Kotěry lze obdivovat po celém Česku, není nutné za nimi jezdit do Prahy. Naopak, Kotěra je významně spojen s Hradcem Králové, a dokonce i baťovským Zlínem. Začínal jako přívrženec zdobné secese a ke konci života navrhoval strohé cihlové stavby. Přesto má nezaměnitelný styl, který z jeho staveb dělá výjimečné ukázky architektury dvacátého století. Kotěra zvládl propojit folklorní motivy s tehdejšími technickými výstřelky a dokázal vytvořit nadčasové stavby s velikou uměleckou hodnotou.
Celkový pohled na Národní dům v Prostějově Zdroj: Profimedia.cz
Celkový pohled na Národní dům v Prostějově Zdroj: Profimedia.cz
Nevídaný talent
Jan Kotěra se narodil 18. prosince 1871 v Brně do českoněmecké rodiny a zprvu chodil na německé školy. První větší příležitost získal v Praze na praxi v projekční kanceláři. Ukázalo se, že mladý projektant má talent a bohatí mecenáši z řad šlechty mu pomohli, aby se dostal z provinční Prahy do opravdové metropole, Vídně.
Tam na studiích potkal další velikány architektury. Seznámil se s tvůrcem funkcionalistických vil Adolfem Loosem, architektem T. G. Masaryka Josipem Plečnikem nebo u nás méně známým, ale o to významnějším Josefem Hoffmannem, který v Bruselu postavil palác Stoclet, dnes pod ochranou UNESCO. Jan Kotěra se tak dostal do nejlepší společnosti, a když se mu podařilo vycestovat do Říma, tak získal možnost inspirovat se v zemi, která dala evropskému umění snad nejvíce.
Koncem 19. století tak nastupoval na pražskou UMPRUM jako nadějný tvůrce se zahraničními zkušenostmi. Mezi jeho žáky byl i Josef Gočár. Později se Kotěra stal profesorem na škole architektury na AVU a jeho kariéra se slibně rozjela.
Vily, muzea i dělnické kolonie
Nejzajímavější je Kotěrův široký záběr. Vnímal architekturu komplexně a pracoval na rozličných projektech. Ve stejné době, kdy projektoval obrovskou budovu východočeského muzea v Hradci Králové, navrhoval kolonii domů pro drážní zaměstnance v Lounech. Byl schopný pracovat na megalomanských zdobných projektech a stejně tak chápal potřeby řadových zaměstnanců.
Stál u zrodu čtvrti Letná ve Zlíně, kde společně s Tomášem Baťou vytvořil specifické ubytování pro zaměstnance firmy, které mělo dělníkům pomoct s přechodem z venkovského zemědělského života do toho městského. Kotěra navrhl i Baťovu zlínskou vilu, kde se inspiroval anglickými rodinnými domy.
Vila Tomáše Bati ve Zlíně Zdroj: Profimedia.cz
Vila Tomáše Bati ve Zlíně Zdroj: Profimedia.cz
Dům jako umělecké dílo
Kotěra uměl vnést do českého prostředí zahraniční vlivy a přizpůsobit je domácím potřebám, zároveň nestavěl jen schránky, které by si majitelé naplnili, čím je napadne. Budova pro něj představovala celek, takže se věnoval i interiérům a vnímal potřebu uměleckých děl, které měly budovy doplňovat. Spolupracoval tak s významnými umělci své doby.
Jeho přemýšlení o stavbách je vidět nejen na soukromých vilách, které byly jeho parketou, ale také na větších projektech. Jako ukázka poslouží dům Mozarteum v centru Prahy. Kotěrovu architekturu tu doplňují plastiky Jana Štursy, jednoho z nejvýznamnějších českých moderních sochařů.
Kotěra stavěl i zámky
Jan Kotěra si v době před první světovou válkou získal pozornost a dosáhl prestiže, se kterou se pojily zajímavé zakázky. Vytvořil zmíněné muzeum v Hradci Králové nebo elegantní Národní dům v Prostějově. Zájem o jeho nápady měli ale také bohatí Češi, kteří si u něj objednávali soukromá sídla. Výjimečnou stavbou je nový zámek továrníka Mandelíka v Ratboři nedaleko Kolína.
Nový zámek várníka Mandelíka v Ratboři u Kolína Zdroj: Matouš Hartman
Nový zámek várníka Mandelíka v Ratboři u Kolína Zdroj: Matouš Hartman
Vesnice neslibuje zrovna architektonický zážitek, ale na jejím okraji stojí vkusný palác se zahradou, monumentálním vstupem a dominantní kupolí. Dnes je v paláci hotel, a když rodině Mandelíkových komunisté stavbu sebrali, fungovala tu škola. Zároveň to není jediná Kotěrova stopa v poměrně malé vísce. Pro Mandelíkovy tu přestavěl ještě jednu historickou stavbu. Říká se jí starý zámek.
Starý zámek v Ratboři Kotěra přestavěl Zdroj: Profimedia.cz
Starý zámek v Ratboři Kotěra přestavěl Zdroj: Profimedia.cz
Každá vila je originál
Kotěra byl velice zručný stavitel vil, který vytvářel originální sídla. Například Trmalova vila v pražských Strašnicích je stylově Mandelíkovu novému zámku na hony vzdálená. Nese folklorní prvky a její střecha odkazuje na klasické venkovské stavby.
Trmalova vila v pražských Strašnicích nese silné folklorní prvky Zdroj: Profimedia.cz
Trmalova vila v pražských Strašnicích nese silné folklorní prvky Zdroj: Profimedia.cz
Pozornost si zaslouží i Peterkova vila v Roztokách u Prahy. Donedávna vypadala ohyzdně po tom, co přešla necitlivou přestavbou, která osekala secesní detaily, z balkonu udělala lodžii a doplnila ji nehodícími se luxferami. Nyní ji majitelé vrátili do původní secesní podoby. Je to neskutečná proměna a ukázka záchrany výjimečného architektonického díla.
Nedávno zrekonstruovaná vila v Roztokách je jednou z dřívějších prací architekta Zdroj: Profimedia.cz
Nedávno zrekonstruovaná vila v Roztokách je jednou z dřívějších prací architekta Zdroj: Profimedia.cz
Pro sebe si Kotěra také vybudoval zcela originální vilu. Najdeme ji v Praze na Vinohradech, a ačkoli má čtvercový půdorys, o žádnou kostku se nejedná. Je důmyslně členěná a stylem se už blíží nastupujícímu funkcionalismu. V domě Kotěra dokonce vyučoval, což po něm na nějaký čas převzal i jeho dřívější žák Josef Gočár. Jan Kotěra zemřel v jednapadesáti letech 17. dubna 1923. Jedna z jeho nejvýznamnějších staveb byla vybudována až posmrtně. Jedná se o elegantní a zároveň dominantní budovu Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Zdroj: autorský text Radka Wallerová, wikipedie, archiweb.cz
Autor článku
redakce Prima Living
redakce Prima Living
