Brslen evropský rozzáří podzimní zahradu. Na co si dát pozor?
Brslen evropský, listnatý keř či strom, je během jara a léta docela nenápadný. Svou krásu plně rozvine až v pozdním létě a na podzim. Objevte jeho pěstování i jedovaté plody.
Brsleny – rod zahrnuje asi 200 druhů, které se vyskytují téměř po celém světě kromě Jižní Ameriky – patří mezi opadavé nebo stálezelené listnaté dřeviny. Mezi stálezelenými druhy najdete brslen japonský a brslen Fortuneův. Mezi brsleny opadavé se řadí také náš nejznámější domácí druh brslen evropský. Po většinu roku vypadají celkem nenápadně. Ovšem koncem léta a počátkem podzimu rozehrají nádhernou barevnou show.
Jak brslen evropský vypadá?
Brslen evropský (Euonymus europaeus) je keř či menší strom s hustě větvenou korunou. Nejlépe vypadá jako mnohokmen s holými kmínky a bohatou, zaoblenou korunou. Rozkladitý keř dorůstá výšky 3 až 6 m, strom s jedním kmenem může dosáhnout 7 až 9 m.
Trochu opomíjená dřevina roste po celé Evropě od Skotska a jižní Skandinávie přes severní Španělsko a Sicílii až po Řecko, Malou Asii a Kavkaz. Běžně ji potkáváme i u nás. V Česku se brslen evropský vyskytuje nejčastěji v nížinách až podhůřích, většinou na okrajích lesů. Pro svou podzimní krásu je vysazován i do zahrad a parků.
Přečtěte si: Chcete si založit nový živý plot? Poradíme, jaké keře vybrat.
Listy
Brslen evropský má zelené, podlouhlé, kopinaté až vejčité listy. Na podzim výrazně mění barvu z tmavě zelené na žlutou, poté přechází do žlutozelené a nakonec do nepřehlédnutelného růžovofialového odstínu.
Květy
Na jaře, od května do června, kvete drobnými kvítky s nazelenalými okvětními plátky. Příliš nezaujmou ani vzhledem, natož vůní, jež může být až nepříjemná.
Plody
Svou plnou krásu rozvine brslen evropský v pozdním létě a na podzim, kdy ho zdobí atraktivní, zářivě růžové plody tvaru kříže, které později puknou a odhalí jasně oranžová semena. Plody i semena vyniknou na pozadí listů a přetrvávají až do zimy i po opadu listí. Nebo než je sezobou ptáci.
Pro člověka je brslen jedovatý
Brslen evropský představuje i nebezpečí, protože celá rostlina je smrtelně jedovatá. Zejména její atraktivní plody. Jejich požití může skončit selháním krevního oběhu.
Celá rostlina obsahuje jedovaté kardenolidy a řadu alkaloidů s dráždivým účinkem na trávicí systém. Po jejím požití dojde k otravě (intoxikaci) organismu, která se projevuje nevolností, křečemi v břiše, zvracením, krvavým průjmem a zvýšenou teplotou. První symptomy se objevují po 12–18 hodinách, a pokud nedojde k ošetření, otrava končí selháním krevního oběhu.
V nebezpečí jsou především děti, pro které jsou růžovo-oranžové plody velmi lákavé. Za smrtelnou dávku pro dospělého člověka se považuje 30 tobolek.
Mohlo by vás zajímat: Okrasné keře s plody, které ptactvo miluje: Na podzim vysazujte ptačí zob, dřín, hloh, kalinu a další
Pro ptáky je to pochoutka
Semena brslenu evropského vyhledávají ptáci, pro které jsou velkou pochoutkou. Nejčastěji se jimi živí červenka obecná, v menší míře také kos černý, pěnice černohlavá a drozd zpěvný. Jejich trusem se pak semena brslenu šíří po okolí.
Brslen evropský (Euonymus europaeus) Zdroj: iStock
Jak pěstovat brslen evropský
Nenáročný brslen pěstujte na slunci nebo v mírném polostínu, kde se lépe vybarvují plody i listy.
Nejlépe prospívá ve vlhčí, ale nepřemokřené půdě s dostatkem humusu. Preferuje půdu slabě zásaditou až neutrální.
Je plně mrazuvzdorný do -32 °C až -35 °C, bez problémů tedy zvládá běžné zimy ve většině oblastí.
Řez provádějte podle potřeby, ideálně na jaře, kdy můžete zmladit starší větve a udržet hezký tvar keře.
Brslen můžete vysadit na podzim nebo na jaře jako solitérní keř i jako součást živého plotu či do skupinové výsadby. Protože je celá dřevina jedovatá, nepěstujte ji tam, kde se pohybují malé děti a domácí zvířata.
Jak množit brslen evropský
Nejlépe brslen evropský množte odebíráním řízků ze vzrostlé rostliny koncem léta nebo začátkem podzimu. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a hrubého písku. Květináč umístěte na jasné, nepřímé světlo a zalévejte tak často, aby směs byla vlhká, ale nikdy ne nasycená.
Lze také pěstovat ze semen, ale ta potřebují až rok, než vyklíčí.
Zdroje: gardenersworld.com; floralencounters.com; cs.wikipedia.org; Moderní zahrada (Vladimír Molzer)
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
