Vánoční zvyky a tradice: velký přehled starých i zapomenutých zvyků

S Vánocemi jsou spojené nejrůznější zvyky a tradice. U nás v rodinném kruhu napjatě sledujeme plavbu lodiček z ořechových skořápek, krájíme jablka či lijeme olovo a dohadujeme se, co se asi příští rok stane. Pojďme si připomenout staré, mnohdy už zapomenuté vánoční obyčeje, ale i jak se slaví Vánoce jinde ve světě.

Vánoční zvyky a tradice v Česku

České Vánoce a Štědrý den zvláště mají své vlastní tajemné kouzlo, a proto se tak ochotně oddáváme lidovým tradicím, zvykům, rituálům, magii a věštění budoucnosti. Napjatě sledujeme plavbu lodiček z ořechových skořápek v umyvadle, s obavami krájíme jablka nebo nebo lijeme roztavený vosk či olovo do vody. Slečny hází botou, kluci vyhlížejí první hvězdičku a všichni se líbají pod jmelím.

„Štědrý večer a noc byly pro naše předky časem, kdy se stírala hranice mezi světem pozemským a nadpřirozeným, kdy bylo možné nahlédnout do budoucnosti a případně ji i ovlivnit. Zatímco dávné rituály, které měly za úkol zajistit bohatou úrodu se ze současných Vánoc už téměř vytratily, věštby kolem lásky, manželství, zdraví, nemoci, štěstí i neštěstí zůstávají aktuální dodnes," uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

České Vánoce a Štědrý den zvláště mají své vlastní tajemné kouzlo Zdroj: iStock

Staré vánoční zvyky aneb věští celá rodina

Krájení jablek

Po štědrovečerní večeři si každý rozkrojí jablko kolmo na stopku. Nalezne-li v něm jadérka ve tvaru hvězdy, bude příští rok šťastný. Pokud je ale jádřinec červivý, může dotyčného potkat nemoc. A když jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí to nejhorší. Osudu se dá napomoci výběrem zdravého jablka.

Tři oříšky pro budoucnost

Po večeři rozpulte tři vlašské ořechy, jádra vyndejte. Do jedné skořápky dejte zeminu, do druhé kousek chleba a do třetí minci. Pak skořápky slepte k sobě a uložte zpět mezi ostatní ořechy. O půlnoci si každý z rodiny vezme z plné mísy jeden ořech.

Pokud někdo otevře ořech naplněný zeminou, čeká ho chudoba.
Chléb ve skořápce předpovídá spokojený život a mince prorokuje velké bohatství.
Kdo si vytáhne „obyčejný“ ořech, vše zůstane při starém.

Lití vosku nebo olova

Ke staročeským vánočním zvykům patří věštění z vosku. Vosk rozehřejte a lijte se do nádoby se studenou vodou. Někde vosk lili skrze dírky ve větších klíčích, aby odemkli tajemství. Náročnější je lití olova. Nad plamenem svíčky zahřívejte na lžíci olovo na lžíci. Když se roztaví, vlijte ho najednou do nádoby se studenou vodou.

Podle tvarů, do kterých olovo nebo vosk ve vodě ztuhne, se věští budoucnost, výsledný tvar je možné „číst“ i jako odpověď na předem položenou otázku:

rovný kousek znamená pohodu a klid v osobním životě
zvlněný tvar neklid a zmatky, ale také cestování
půlkruh skrývá zradu a rozchod
neuzavřený kruh značí problémy
kolo předvídá štěstí
dva uzavřené kroužky věští nezadaným vztah či manželství, naopak zadaným naznačuje, že se mohou rozvést či ovdovět
srdce věští vždy lásku a hvězda zvěstuje, že příští rok bude rokem splněných přání
hvězda zvěstuje, že příští rok bude rokem splněných přání.

NENECHTE SI UJÍT: Jak vznikly Vánoce a proč se slaví. Připomeňme si historii, tradice a proměny vánočních svátků

Lodičky ze skořápek

Poetický zvyk je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Každý u stolu rozpůlí vlašský ořech, do jedné skořápky připevní maličkou svíčku a svou lodičku se zapálenou svíčkou vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal.

Když svíčka dlouho svítí, čeká vás život dlouhý a šťastný.
Jestliže se pustí na volnou vodu, vydáte se do světa, drží-li se při břehu, zůstanete doma.
Pokud se lodička převrátí či plamínek zhasne, může vás potkat nemoc.
Když se skořápka při plavbě dotýká jiné, věští to lásku a přátelství.
Pluje-li lodička uprostřed jiných, majitel potřebuje ochranu.
Lodička točící se v kruhu upozorňuje na nerozhodnost.
Když vaše skořápka dopluje k protějšímu břehu, věští to úspěch a získání všeho po čem toužíte.
Obměnou je pouštění lodiček v páru kdy si dívka a chlapec rozpůlí ořech, dají do skořápky po svíčce a pustí je na vodu. Když se skořápky přiblíží, láska jim vydrží, když odplují, stejný osud potká i lásku.

Vánoční magické zvyky pro svobodné

Zájem svobodných se soustřeďuje především na informace ohledně lásky a životního partnera. Dívky byly co se týká v svatby a manželství vždycky vynalézavější a aktivnější než chlapci, i když ani ti nezůstávali úplně stranou štědrovečerní magie.

Patrně nejznámější je házení botou přes hlavu. Na Štědrý den se můžete dozvědět, čeká-li vás v příštím roce svatba. Jestliže dopadne bota patou ke dveřím, zůstanete i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čeká vás odchod z rodičovského domu.
Jste-li singl mladá žena, tak o Štědrém večeru pojídejte jablko ve venkovních dveřích. Když projde kolem vás jako první muž, tak se v novém roce na devadesát procent vdáte.
Oloupejte jablko tak, aby byla slupka vytvořila dlouhou spirálu. Tou pak následně třikrát zatočte nad svou hlavou a hoďte ji za sebe. Slupka spadne na zem do určitého tvaru, z tohoto se snažte přečíst písmeno. A právě tím začíná jméno vaší životní lásky.
Kdo je zvědavý, jak urostlý bude jeho životní partner/ka, nechť zavře oči a z hromady dřevěných polínek si jedno vytáhne. Rovné naznačuje krásného štíhlého, křivé, sukovité znamená muže kulhavého či pokřiveného, silné polínko pak tlustého a břichatého. Tuto věštbu rádi zkouší i mladí muži, kteří si přejí znát tělesné parametry své nastávající.
Dívky také mohou klepat botou na kurník. Pokud se ozve kdákání slepice, zůstanete nadále svobodná, zakokrhá-li kohout, tak jsou vdavky do roka takřka jisté.
Bez černý má nejen léčivou, ale i kouzelnou moc – když jím po štědrovečerní večeři zatřesete a budete při tom říkat: „Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes" a když se někde ozve pes, partner se pak do roka dostaví, z té strany, z které štěkal pes. Nebo trochu jinak: „Třesu, třesu, třas, ozvi se mi hlas, kde já budu za rok večeřeti zas."
Pod zavěšeným jmelím má podle pověry muž právo políbit kteroukoli dívku nebo ženu. Kdo pod jmelím se políbí, ten druhému se zalíbí a magická moc jmelí zajistí, že jejich láska bude věčná.
Je-li v rodině svobodných víc, rozkrájejte vánočku na tolik kusů, kolik jich je. Pak přidělte každému svobodnému muži a dívce jeden kousek, zavolejte domácího mazlíčka (tedy psa nebo kočku). Čí kousek si vybere, ten jako první potká životní lásku.
A nakonec něco extra pro ženitbychtivé mládence: První hvězda, která na Štědrý den vyjde, ukazuje směr, odkud přijde chlapci jeho vyvolená.

Štědrovečerní věštění pro svobodné z jablka Zdroj: iStock

Vánoční pověry a rituály, které byste měli dodržet

O Štědrém dnu nezametejte, nemalujte, nešijte, nevylévejte vodu na dvůr, nevynášejte popel, nevstávejte prudce od stolu, nic si nepůjčujte, neobchodujte, nekýchejte – to může přivolat neštěstí, ba dokonce smrt.
U štědrovečerního stolu by vás měl být sudý počet, pokud tomu tak není, nesmí chybět talíř navíc – to proto, aby si pro někoho z rodiny nepřišla v dalším roce smrt.
Štěstí do domu přináší seno pod stolem, což připomíná narození Ježíška v chlévě.
Nohy stolu sepněte řetězem, tak vytrvá vaše rodinná soudržnost.
Jestli máte strach ze zlodějů, pak k řetězům přidejte ještě provazy – odpudí je.
Pod ubrus (měl by být čistě bílý a vydržet na stole až do Štěpána) dejte semena všech plodin, které chcete příští rok pěstovat. Pak je přidejte k ostatním, která budete sít, a dobrou úrodu máte zaručenou.
Nezapomeňte, že pod ubrus nebo pod talíř patří rybí šupina, jinak se bohatství nedočkáte.
Hojnost rodině přinese také mince či bankovka ukrytá pod pecnem chleba na prostřeném stole.
Pokrmů na štědrovečerním stole má být devatero, protože devítka symbolizuje úplnost a je to číslo, které přivolává zázraky.

PŘEČTĚTE SI: Čím víc má jmelí bobulek, tím víc smí muž pod ním políbit cizích žen

Vánoční lidové pranostiky

Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Nedej Bůh teplých Vánoc a pošmourného svatého Jiří!
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
Na Adama, Evu čekej oblevu.
Svítí-li na Štědrý den od deváté hodiny jasně slunce, bude krásné počasí na žně obilné, senné i otavové.
Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka slepičky.
Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.
Padá-li na Štědrý den v noci sníh, urodí se hojně vína.
Když na Štědrý den sněží, na pytle se chmel těží.
Jasné vánoce - hojnost vína a ovoce.

Vánoční tradice a zvyky ve světě

Vánoce jsou v každé zemi trochu jiné. Například v Anglii a v Americe se rozbalují dárky ráno 25. prosince na Boží hod, ve Španělsku nebo v některých oblastech Itálie až 6. ledna na Tři krále, v Nizozemsku a Belgii se v některých rodinách omezuje nadělován dárků jen na sv. Mikuláše 5. prosince večer. V pravoslavných zemích se Vánoce slaví až na začátku ledna.

„Takřka v každé zemi naděluje dárky někdo jiný. Pestrost těchto postav je velká, většinou je nosí vánoční muži, skřítci, někde se můžeme setkat i se zvířaty. Většinou vycházejí z národních mýtů a legend. Ježíšek naděluje dárky pod stromeček v Česku a na Slovensku, ale taky v části Německa, Rakouska, Švýcarska nebo Maďarska či v Portugalsku," vysvětluje A. Vondrušková. V každé zemi existuje hned několik různých vánočních tradic, které se navíc liší region od regionu i rodina od rodiny.

Vánoční zvyky v Německu

Nedílnou součástí Vánoc je ozdobený vánoční stromeček, který se v německých domácnostech objevuje již od středověku. Slavnostní večeře i rozbalování dárků připadá v Německu stejně jako u nás na 24. prosince. V jižních částech Německa nosí dárky Christkind čili Ježíšek, na severu Weihnachtsmann neboli Vánoční muž, který má zrzavé vlasy i vousy, dlouhý plášť s kapucí a cestuje na divokém větru.

Místo betlémů v Německu staví vánoční pyramidy, které jsou ze dřeva a také jsou v nich tradiční postavičky jako v našem betlému. Ve spodním patře jsou svíčky. Teplo, které od nich stoupá vzhůru, otáčí velkou vrtuli v horní části betlému.

V žádném německém domě a bytě nesmí chybět vánoční andělé, tedy Weihnachtsengel. Jedna z nejoblíbenějších vánočních dekorací se dává na stromeček nebo na nábytek. V některých rodinách se předávají z generace na generaci a mají zvláštní významy, jako je naděje, radost, láska, pospolitost a mír.

vánoční pyramida Zdroj: iStock

Vánoce v Anglii

Dárky ve Velké Británii nosí Father Christmas neboli Otec Vánoc (nebo v poslední době Santa Claus) v noci z 24. na 25. prosince a naděluje je dětem do připravených červených punčoch či povlaků na polštář. Dárky se rozbalují 25. prosince ráno.

Tradičním anglickým vánočním pokrmem je krocan s ořechovou nádivkou a vánoční pudink. Na přípravě vánočního pudinku se obvykle podílí celá rodina, ukrývají se v něm mince nebo drobné předměty, které přinesou štěstí tomu, kdo je v pudinku najde. K anglickým Vánocům patří ozdobené vánoční stromky a mše v kostelech.

Slovenské vánoční tradice

U našich slovenských sousedů jsou zvyky nejvíc podobné těm našim. Dárky pod stromeček nosí večer 24. prosince Ježíšek, slovensky Ježíško. Svobodná děvčata také hází střevícem za hlavu, aby zjistily, zda se vdají nebo zůstanou doma. Také poslouchají, kolikrát zakope čuník na vrata chlíva. Kolikrát klepne, za tolik let se dívka vdá.

Štědrovečerní večeře začíná tím, že se rodina sejde u stolu a společně se pomodlí. V některých regionech je zvykem, že hlava rodiny udělá před večeří všem na čelo medový křížek. Jako první se většinou jí tradiční oplatka namáčená v medu. Následuje kapustnica, polévka podobná naší zelňačce. Někde se podává polévka čočková nebo fazolová, protože symbolizují hojnost na další rok.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), vanocnisen.cz, ceskenoviny.cz, cs.wikipedia.org, whychristmas.com