Na Velký pátek naši předkové jedli ušelo. Víte, co to je?

Ušelo - jídlo na Velký pátek Zdroj: iStock

Velký pátek je významným církevním svátkem a také dnem, se kterým je spojena řada lidových tradic. Například se jedlo staročeské ušelo. Máme pro vás recept!

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, modliteb a klidu, říkalo se, že je to nejtišší den v roce. Je to připomínka Ježíšovy smrti, a tak byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři. Proto v tento den naši předci jedli jen skromně do polosyta.

Co se vařilo na Velký pátek?

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, kdy se nevařilo, nejedlo se maso. Podávat se mohla například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – kaše z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje. Dříve se jedlo zejména se sušeným ovocem (rozinky, křížaly, štěpány), kompotem nebo na másle osmahnutými kousky jablek obalenými v cukru. Dá se ozdobit skořicí i kakaem nebo ořechy.

Recept na staročeské ušelo se skořicí

Ingredience na dvě porce

100 g másla
100 g cukru
80 g pšeničné krupice
1 lžička skořice
6 žloutků
špetku soli

Příprava

Nejprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici, poté opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky a v kaši je dobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme asi 20 minut dojít. Podáváme posypané skořicí.

Co se dělalo na Velký pátek?

První v rodině vstávaly ženy a v zahradě se pomodlily, aby se hospodářství dobře dařilo.
Pak vyrazily k nejbližšímu vodnímu toku. Voda totiž měla na Velký pátek léčivou moc, dokázala léčit choroby očí a kůže. Nosila krásu a svěžest, kdo ji nabral, měl být po celý rok šťastný.
A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně

Přečtěte si: Objevte staré lidové velikonoční tradice: Od Květné neděle po Červené pondělí

Kouzla a poklady

Na Velký pátek se prý otevírá země a vydává poklady, které označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, nebo vycházející záře v otvoru ve skále. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník s ukrytými rytíři.

Inspirujte se Na Velikonoční neděli čili Boží hod velikonoční se světí mazance a malují kraslice