Na Velký pátek se jedlo ušelo. Víte, co to je? Máme pro vás recept

Staročeské ušelo Zdroj: Thinkstock

Velký pátek je významným církevním svátkem a také dnem, se kterým je spojena řada lidových tradic. Kromě nezbytných povinností lidé nesměli pracovat, aby se takzvaně nehýbalo zemí. Jaké další zvyky se na Velký pátek mají dodržovat a co jíst?

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, motliteb a klidu, modliteb a klidu, říkalo se, že je to nejtišší den v roce. Je to připomínka Ježíšovy smrti, a tak byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři. Proto v tento den naši předci jedli jen skromně do polosyta.

Co dělat a nedělat na Velký pátek?

Všechny lidové zvyky na Velký pátek se odehrávaly ještě před východem slunce, přes den se nesmělo pracovat na polích, ani v sadech, nesmělo se prát prádlo ani uklízet.

První vstala žena a v zahradě se pomodlila, aby se hospodářství dobře dařilo.
Pak s dalšími ženami ze vsi vyrazily k potoku.
Voda měla v pátek léčivou moc, dokázala léčit choroby očí a kůže. Též nosila krásu a svěžest, kdo ji nabral, měl být po celý rok šťastný.
A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně
Vodou, tentokrát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí.
Na Volyňsku se prý chlapci potápěli a snažili se ústy vylovit z vody kamínek. Ten pak hodili levou rukou za hlavu, což je mělo ochránit před bolením zubů.

Přečtěte si: Objevte staré lidové velikonoční tradice: Od Květné neděle po Červené pondělí

Co se vaří na Velký pátek

Lidé vyjadřovali smutek nad smrtí Ježíše Krista a káli se. I proto drželi přísný půst, kdy se nevařilo, nejedlo se maso. Podávat se mohla například baba s hrozinkami, kyselá polévka se zelím nebo ušelo – kaše z krupice, jejíž recept se liší kraj od kraje. Dříve se jedlo se sušeným ovocem (rozinky, křížaly, štěpány), kompotem nebo na másle osmahnutými kousky jablek obalenými v cukru. Dá se ozdobit skořicí i kakaem.

Recept na staročeské ušelo se skořicí

Ingredience na dvě porce

100 g másla
100 g cukru
80 g pšeničné krupice
1 lžička skořice
6 žloutků
špetku soli

Příprava

Nejprve na másle při velmi mírné teplotě osmažíme krupici, poté opatrně přilijeme mléko a za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Do kaše přidáme cukr a sůl, když je cukr rozpuštěný, přidáme žloutky a v kaši je dobře a rychle rozmícháme. Zakryjeme utěrkou a necháme asi 20 minut dojít. Podáváme posypané skořicí.

Kouzla a poklady

Na Velký pátek se prý otevírá země a vydává poklady, které označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí. Nebo v otvoru ve skále vycházející záře. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník s ukrytými rytíři.

Inspirujte se: Na Velikonoční neděli čili Boží hod velikonoční se světí mazance a malují kraslice

Předpověď počasí

Sledování počasí mělo tento den velký význam. Když pršelo, znamenalo to podle pranostik příznivý rok a rozmnožení statků, když hřmělo, znamenalo to, že bude dobrá úroda. Jak už jsme říkali dříve, nesmělo se hýbat s půdou, orat, to by bylo špatné pro úrodu.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), jimeto.cz