Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Jak vybrat správnou hmoždinku? (1. část)

Jak vybrat hmoždinku? Podle barvy.
Vydáno: 04.09.2014
Každý materiál potřebuje jinou hmoždinku
Každý materiál potřebuje jinou hmoždinku Autor: Thinkstock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Připevnit poličku nebo skříňku na stěnu dnes už není problém. Nakoupíme hmoždinky, vruty, případně využijeme ty, které nám s nábytkem jeho výrobce dodal, a je to! Jenže ouha, stěna, kterou chceme zatěžkat, není z cihly, ale z betonu nebo sádrokartonu. Hodí se tedy hmoždinka, kterou mám právě v ruce, pro tento materiál? A udrží připevňovací vruty tu tíhu, kterou chci na stěnu umístit?

Kdo se ptá, ten by se také měl něco dozvědět. V hobby marketech vám obsluha určitě poradí. Dobré je ale být připraven ještě před rozvažováním, kam který kus nábytku chci dát a co jeho připevnění s sebou přináší. Máme pro vás tedy dvoudílný článek se základními informacemi o hmoždinkách.

Hmoždinka do dutinových cihel. Její tělo se vzpírá vůči materiálu do čtyř stran.
Hmoždinka do dutinových cihel. Její tělo se vzpírá vůči materiálu do čtyř stran.
Archiproducts.com

Kam s ní?

Každá situace věšení je trochu jiná, výrobci upevňovacího materiálu ale dokážou nabídnout pro každý případ alespoň jedno řešení. Nejdůležitější věcí při věšení je, abychom dobře znali materiál, který budeme věšením čehokoliv zatěžkávat. Domy a byty dnes firmy i jednotlivci staví z různých stavebnin. Ve starších bytech se setkáme s cihlami, někdy plnými, ale ponejvíce dutými. Moderní zástavba sebou přinesla fenomén betonu. Ten hledejte hlavně v nosných stěnách, plášti budovy, stropech a podlahách. Některé z nenosných stěn pak mohou být z cihel (většinou dutých), pórobetonu nebo sádrokartonu. Rodinný dům si jednotlivci často staví z cihel, pórobetonu či vápenopískových cihel. A pochopitelně nesmíme zapomenout ani na domy vystavěné ze dřeva. U nich v zásadě platí, že můžeme kulatinu, dřevěné hranoly apod. brát jako plný materiál, dřevotřískové desky v krajním případě jako sádrokarton.

Z čeho ty stěny vlastně jsou?

Poznat, který materiál vám při vrtání vypadne v podobě prášku na zem, nemusí být až tak těžké. Právě podle něj můžeme rozpoznat, co se za omítkou skrývá. Tedy pokud to již dopředu nevíme např. z projektové dokumentace. Červená cihlová odkazuje na cihlu, čistě bílý prach ulpívající na vrtáku značí sádrokarton (někdy jej určíte i poklepáním s odezvou dutého zvuku). Bílou barvou se vyznačuje i pórobeton a vápenopísková cihla. Oproti sádrokartonu je prach z pórobetonu hrubší a mazlavější a prášek z vápenopískové cihly působí jako jemný písek.

Hmoždinky jsou rozlišené barvou

Podle materiálu určíme, který druh hmoždinek použijeme. Výrobci se snaží jednoduchým barevným rozlišením obalů (výrazným barevným pruhem) zákazníka navést, do kterého materiálu jsou ty nebo ony hmoždinky určeny:

Zelenou barvou značí univerzální hmoždinky

Univerzální hmoždinka v pevném stavebním materiálu.
Univerzální hmoždinka v pevném stavebním materiálu.
Sygonyx.de

Žlutou barvou značí hmoždinky pro plné stavební materiály a zdivo

Klasický tvar hmoždinky do pevných materiálů.
Klasický tvar hmoždinky do pevných materiálů.
Sabaripower.com

Oranžovou barvou značí hmoždinky pro duté (děrované) materiály. Někteří výrobci ale plné a pevné děrované materiály značí společně pouze žlutou barvou.

Hmoždinka do dutinových cihel. Její tělo se vzpírá vůči materiálu do čtyř stran.
Hmoždinka do dutinových cihel. Její tělo se vzpírá vůči materiálu do čtyř stran.
Archiproducts.com

Modrou barvou se značí hmoždinky pro sádrokarton
Hmoždinka pro sádrokarton.
Hmoždinka pro sádrokarton.
Eurofix.cz

Šedivou barvou
značí hmoždinky, které jsou vhodné do betonu a mají udržet velkou zátěž.

Univerzální hmoždinky

Pokud zvolíte univerzální hmoždinky pro běžnou tíži značené zelenou barvou, měli byste být při svém pokusu o zavěšení běžných věcí na stěnu úspěšní. Důležité hlavně je, aby se vám hmoždinka v materiálu neprotáčela a při šroubování vrutu dokonce nepovytáhla zpět na povrch. K zabránění protáčení a vysunutí slouží na jejím povrchu různé vroubkování, zuby, styl stočení hmoždinky uvnitř dutiny nebo případně malá křidélka na bocích.

Historie hmoždinek: Dnešní hmoždinku byste ještě na začátku minulého století hledali marně. Tehdy se pro ukotvení do zdi využíval dřevěný špalík a v něm zašroubovaný vrut. Ve zdi jste udělali větší díru, do ní tento špalík natlačili a zasádrovali. Už ale kolem roku 1910 přišel Angličan John Joseph Rowlings se svou hmoždinkou. Byla to věcička z vlákna namočeného ve zvířecí krvi a vypálená. Svou slávu si užila po 1. světové válce, kdy se nejen hodně stavělo, ale hlavně se ve větší míře zaváděla do staveb elektřina a kabely bylo třeba nějak přichytit. Na konci 50. let se pak zrodila matka dnešních umělohmotných hmoždinek. Otcem byl Artur Fischer a vězte, že pod tímto jménem naleznete dnes už více než 2000 dalších přihlášených patentů.

 

Hmoždinky se liší i podle způsobu instalace

Velký přehled hmoždinek (2. část)

 

(fis)

Mohlo by vás zajímat:

Každá tapeta potřebuje jiné zacházení

Kolik druhů tapet existuje? Přehled všech typů

U některých silikonů můžete nanést i větší množství, ale nejlepší je lepit bodově, zvlášť u silnějších lepidel.

Jak připevnit zrcadlo na zeď? Lepidlo, páska, držáky?

Kdo je nejkrásnější...

Jak připevnit zrcadlo na zeď – držáky a úchytky (2.díl)

Článek je zařazen v:
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama