Nekrmte mého psa! A vlastně žádná cizí zvířata. Můžete jim hodně uškodit
„Rozmohl se nám tady takový nešvar… všichni krmí cizí zvířata.“ Parafrázi na známý český film můžeme bohužel použít i pro téma krmení zvířat. Ať už se jedná o psí mazlíčky, nebo koně či ovce v ohradách. Jen málokterý soudný majitel zvířete by si podobné jednání měl nechat líbit. A přesto se tak děje každý den.
Jsem majitelkou krásné a na první pohled zcela zdravé fenky rasy Jack Russell teriér jménem Terezka. Naše slečna je povahy velmi vlídné a kamarádské, a proto s ní nejčastěji chodívám na psí louku, kde je ve svém živlu mezi partičkou oblíbených kamarádů. I já tam chodím ráda, jsou tam fajn pejskaři, se kterými mám vlastně jediný problém. Krmí mého psa! Bez ptaní, bez dovolení…
Tereza trpí chronickým zánětem střev, který na ní samozřejmě není vidět, ale projevuje se úpornými krvavými průjmy, křečemi, silným nadýmáním a mimo jiné také větším vypadáváním srsti. Znamená to spoustu bolesti pro ni, bezesné noci s mnoha rychlými přesuny ven pro nás i pro ni a v neposlední řadě pořádné zásahy do naší peněženky, při nezbytné návštěvě veteriny, kde Terka musí zvládat opakované, a dokonce velmi bolestivé injekce. Pokud Terka dodržuje přísnou dietu a krmíme ji pouze speciálním krmivem, udržuje se nemoc v jakž takž mírném stavu. A tady se právě dostáváme k jádru pudla. Nesmí sníst nic, kromě své diety!
Řešení jsou jenom dvě. Buď s ní můžeme chodit jenom na procházky na vodítku. Tak budeme mít dokonalý přehled o tom, jestli nepozře cokoli jiného, než má. Nebo budeme dál navštěvovat psí louku, Terka bude šťastná mezi spoustou dalších psů a bude volně běhat a my budeme riskovat, že ji každý nově příchozí nabídne nějakou pochutinu z kapsy. A neděje se tak výjimečně, ale opakovaně a každý den. Už jsem otravná i sama sobě, jak střežím jako ostříž a hlídám vchodová vrátka na louku. Kdokoliv vchází, už vidím, jak strká ruku do kapsy a chystá se nabídnout všem pejskům dáreček na přivítanou. A teď nechám jenom na vašem posouzení, jestli takové jednání považujete za milé či hloupé… Zdaleka se totiž netýká jen mého psa. Alík a Bibinka mají potravinovou alergii a nesmí kuřecí maso, Brituška jenom těžce snáší cokoli, co obsahuje více tuku a Beník s Emilkou nezvládají lepek… Psů s dietami přibývá, ale jen málokdo se poučí! I majitelé nemocných psů dál nosí na louku pochutiny pro ostatní psy. A tak si myslím, vážení spolupejskaři, že jednou už to někdo musel vyslovit nahlas. Nekrmte naše psy!
A jestli si myslíte, že se to týká pouze psích mazlíčků, pak jste na velikém omylu. Majitelé dalších zvířat s volným výběhem v ohradách, opakovaně prosí veřejnost, aby ničím nekrmila jejich koně, kozy, ovce… Každý rok zaplatí životem spousta takových zvířat neomalenost a neznalost lidí. Pokud každý, kdo jde okolo, podá zvířeti v ohradě, byť jen jediné jablko, natož kus housky nebo chleba, ohrožuje tím jeho život!
Moc děkuji, že jste dočetli až na konec!
Simona Sedláčková, redaktorka a majitelka jedné psí pacientky, které každé porušení diety zkracuje vyměřený čas na život