Smrtná neděle tradice a zvyky. Vynáší se smrt, chodí s lítem a vítá jaro

Do Velikonoc zbývají už jen dva týdny. Je tu pátá postní neděle, které se lidově říká Smrtná či Smrtelná. Má sice poněkud temný název, ale je plná veselí, radosti a naděje. Z vesnic a měst se vynáší smrt, která je symbolem všeho, co lidem škodí. Tím definitivně končí zima, začíná jaro. S vynášením smrti se mnohde prolínalo chození s lítem, i když je to zvyk mnohem mladší. Připomeňme si lidové tradice, zvyky a pověry, které se ctily a dodržovaly.

Co znamená Smrtná neděle

Starý slovanský zvyk vynášení figuríny smrti, která symbolizovala zimu, sahá do předkřesťanských pohanských dob, je to jeden z vůbec nejstarších lidových zvyků u nás. Obřad, který přivolával jaro a prosil o dobré počasí a dobrou úrodu, byl pro naše předky jedním z nejvýznamnějších z celého roku. Slavil se v den jarní rovnodennosti, ale postupem času se přesunul na jednu z postních nedělí – nejčastěji se návrat jara slavil během páté Smrtné, někde už čtvrtou Družební, jinde zase až šestou Květnou.

PŘEČTĚTE SI: Dnes je Květná neděle. Víte, proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty

Lidový obyčej vynášení smrti byl trnem v oku církvi, protože měl jednoznačně pohanské rysy, a tak ho pranýřovala a odsuzovala. Snad proto se nikdy asi nepokusila začlenit ho do duchovního života, jak to udělala to v mnoha případech jiné lidové zábavy. Měl ale hluboké tradice a byl tak oblíbený, že i když neodpovídá žádnému církevnímu svátku, přežil do současnosti.

Ve staroslovanském panteonu byla Morana bohyní zimy, ale taky smrti, a proto se figuríně říká Morana, Mořena, Mařena, Smrt či Smrtiholka.

Starý slovanský zvyk vynášení smrti (Smrtky, Morany, Moreny, Mořeny, Mařeny či Smrtholky) a vítání jara sahá do předkřesťanských pohanských dob, je to jeden z vůbec nejstarších lidových obřadů u nás. Zdroj: Muzeum v přírodě Vysočina

Co se děje na Smrtnou neděli

Starodávný zvyk vynášení smrti coby symbolu smutné zimy, nemocí a všeho, co lidem škodí, a vítání nového života, veselého jara se mnohde udržuje dodnes.

V hlavní roli je smrtka

Samotný průběh obřadu se lišil a liší podle regionu i konkrétní vesnice. Princip však zůstává všude stejný – hlavní roli v něm hraje figurína smrti, kterou vytvářejí většinou děvčata ze slámy, někde ze starých větví, jinde roští a staré uschlé trávy apod. Pak ji obléknou do starých obnošených šatů a kolem krku dají náhrdelník z vaječných skořápek a/nebo prázdných hlemýždích ulit. Používá se vše neživé a nepotřebné. Figurína smrti se původně dělala ve skutečné velikosti lidské postavy. V některých krajích se nasadila na tyč, jinde ji nosili na rukou.

Smrtná neděle: Ve staroslovanském panteonu byla Morana bohyní zimy, ale taky smrti, a proto se figuríně říká Morana, Mořena, Mařena, Smrt či Smrtiholka. Zdroj: Muzeum v přírodě Vysočina

Vynášení smrti

S figurínou smrti pak obcházela děvčata, někde všechna mládež i děti, vesnici, koledovala, zpívala a nakonec vynesla za ves. Ačkoliv byl tento zvyk velkou událostí pro všechny, do přípravy a vynášení smrti se zapojovali výhradně mladí lidé a děti. Dospělí pouze přihlíželi a bavili se. Podle moravské pověry se musí obřadu z každého domu ve vsi zúčastnit alespoň jeden chlapec, v opačném případě v tomto domě někdo do roka zemře. Existuje mnoho různých regionálních variant, například ve Slezsku chodili chlapci a děvčata zvlášť, jeden průvod nesl Mařenu a druhý Mařocha.

Smrtná neděle: S figurínou smrti pak obcházela děvčata, někde všechna mládež a děti, vesnici, koledovala, zpívala a nakonec vynesla za ves. Zdroj: Skanzen Strážnice

Jak se zbavit smrti

Když mládež vynesla smrt z vesnice, tak se jí museli nějak zbavit. Nejčastěji ji hodili do tekoucí vody (řeky nebo potoka), která ji odnesla pryč. Kde tekoucí voda nebyla, tak ji shodili ze skály, spálili nebo zahrabali do země, kdysi ji prý i kamenovali.

Kdo uteče, vyhraje

Jakmile byla smrt z dohledu, všichni se rychle rozeběhli zpět domů, protože podle jedné z pověr ten, kdo po zničení smrti přijde do vsi poslední, do roka zemře. Zpět od potoka se proto nevracel spořádaný průvod, ale každý běžel doslova o život.

Smrtná neděle: Když mládež vynesla smrt zvesnice, tak se jí museli nějak zbavit. Nejčastěji ji hodili do tekoucí vody (řeky nebo potoka), která ji odnesla pryč. Zdroj: skanzen Kouřim

Barevné líto přináší jaro a léto

S vynášením smrti se mnohde prolínalo chození s lítem, i když je to zvyk mnohem mladší. Většinou se odbývalo jeden den, někde až na Květnou neděli.

NENECHTE SI UJÍT: Velikonoční stromeček: Na jarní dekoraci použijte kvetoucí i holé větve a pohrajte si s kraslicemi

Líto, lítečko, létečko či máječek jsou živé vrbové proutky či vršky mladých smrčků ozdobené barevnými (obvykle zelenými a červenými) vyfouklými vajíčky, papírovými holubičkami, ptáčky z těsta, papírovými řetězy, mašlemi a pentlemi, odstřižky látek a malou panenkou na vršku, která symbolizovala plodnost.
Někde se vyrábělo přímo na místě, kde byla vyhozena smrt, jinde už předem. Barevné líto symbolizovalo pravý opak smrti – nový život, příchod jara a naději.
S lítem po vynesení smrtky zejména dívky obcházely vesnice, u každého domu říkankami a písničkami oznamovaly, že zima je definitivně pryč a za to dostaly nějakou dobrotu a z vykoledovaných dárků pak uspořádaly hostinu pro veškerou mládež.

S vynášením smrti se mnohde prolínalo chození s lítem, i když je to zvyk mnohem mladší. Většinou se odbývalo jeden den, někde až na Květnou neděli. Zdroj: skanzen Kouřim