reklama

Proč se na Květnou neděli světí kočičky a musíme mít nové šaty?

redakce Prima Zoom
Aktualizováno: 6. dubna 2022 Aktualizováno
Velikonoce jsou tady! Začínají dnes Květnou nedělí, která je šestou postní nedělí. Váže se k ní spousta pěkných tradic, pověr a zvyků, tak si některé pojďme připomenout. Asi nejznámější je svěcení kočiček v kostele, aby nás celý rok ochraňovaly před nemocemi a zlými silami. Zejména ženám a dívkám se jistě bude líbit tradice, že si musí obléknout nové šaty.
reklama

I když se dnes oslavy Velikonoc scvrkly na několik dnů od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, pro naše předky šlo o nejdůležitější svátek roku, na který se důkladně připravovali už od masopustu. Velikonocemi končí čtyřicetidenní období půstu, kdy se nejedlo maso a tučná jídla. Už dříve lidé věděli, že je dobré své tělo očistit a dodat mu na jaře novou energii.

Význam Velikonoc

Velikonoce měly pro naše předky obrovský význam hned ze dvou důvodů – náboženského i světského. Tím prvním jsou oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tím druhým pak příchod jara, které znamená nový život i začátek těžkých zemědělských prací. Samotným Velikonocím předchází  pašijový nebo taky svatý, veliký nebo barevný týden, který je plný tradic, pověr a zvyků, ale i povinností, protože každá domácnost se musela na přicházející Velikonoce pořádně připravit.

Pašijový týden

Název pašijového týdne je odvozen od takzvaných pašijí, tedy biblického vyprávění o utrpení Ježíše Krista, které sepisovali jeho apoštolové. Nejčastěji se pak čtou pašije svatého Marka, podle nichž se také provozovaly lidové pašijové hry, jejichž tradice opět ožívá. V pašijovém týdnu si křesťané připomínají poslední události Kristova pozemského života – Jidášovu zradu, Ježíšovo umučení i zmrtvýchvstání.

Květná neděle a liturgie

Pašijový týden začíná Květnou nedělí, latinsky Dominica in palmis, Palmare nebo taky Pašijová neděle latinsky De passione Domini, která je poslední ze šesti postních nedělí. Květná neděle (další lidové názvy jsou např. Květnice, Beránková či Palmová) připomíná slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kterého lidé nadšeně vítali palmovými ratolestmi, respektive jejich jarními výhonky, které mu házeli k nohám. A protože u nás palmy nerostou, nahradily je kočičky a zelené větvičky z vrby, jívy, jasanu, břízy i dalších keřů a stromů. Někde bylo zvykem svazky proutků svazovat pentlemi, říkalo se jim palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště. V kostelech při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, takzvané pašije, a svěcenou vodou se žehnají přinesené mladé větvičky svěcenou vodou. V tento den je liturgickou barvou červená, která připomíná krev Ježíše Krista.

Svěcené kočičky

Svěcené větvičky mají do domu a celého hospodářství přinést požehnání. Věřící je mají doma celý rok a před Popeleční středou, kterou začíná období předvelikonočního půstu, se spálí a jejich popelem se na Popeleční středu udílí popelec – znamení kříže. Svěcení jívových větviček - kočiček a jiných mladých jarních větviček nemá jen náboženský význam, ale mají důležité postavení také v lidových tradicích a pověrách. Svěcené větvičky přinášejí štěstí, ochraňují před všemi nemocemi, zlou mocí, čarodějnicemi a černou magií. Mají také velkou léčivou moc.

  • Nemocní lidé a zvířata by měli pít lektvar z rozdrcených svěcených větviček smíchaných s vodou, aby se uzdravili.
  • Někde lidé polykali jednu až tři kočičky v domnění, že je celý rok nebude bolet v krku. Také se kočičkami potíraly oči, aby nebolely.
  • Proutek posvěcených kočiček zapíchnutý do rohu pole měl přinést dobrou úrodu.
  • Kočičky zastrčené za trámem v chalupě, za dveřmi, okny nebo za svatými obrázky či křížem chránily stavení před blesky, požáry a krupobitím.

Květná neděle v lidových zvycích a pověrách

  • O Květné neděli se nesmělo péct z mouky!!! Lidé věřili, že by tak zapekli květy na stromech, záhonech a loukách a pak by nebyla žádná úroda.
  • Na Květnou neděli si měl každý obléknout nové šaty, aby v nich člověk rozkvetl jako příroda na jaře – a čím pestřejší a barevnější oblečení, tím lepší. Kdoví, možná že odtud pochází pověra, že bychom si měli o Velikonocích koupit něco nového na sebe, aby nás nepokakal beránek.
  • Někde bylo zvykem vymést dům zelenými vrbovými větvičkami, které z domu vyhnaly všechny neřesti a nemravnosti.
  • Kdo na Květnou neděli vejce od černé slepice, měl ho zahrabat do slámy a uříznout si vrbový proutek. Před půlnocí pak měl vejce i proutek vzít, jít na křižovatku lesní a polní cesty a tam vejce položit. Když zamával vrbovým proutkem postupně k jihu, sever a k východu, zjevil se mu duch a vyplnil mu každé přání.

Květná neděle v lidových pranostikách

  • Nečas na Květnou neděli není pro rok dobré znamení.
  • Jaká Květná neděle, takové žně
  • Týden před Květnou nedělí a týden po Květné neděli rády padají pašije (poletuje sníh).

Po Květné neděli začíná jarní úklid

Po Květné neděli začal důkladný jarní úklid, bílily se zdi, dělal se pořádek v kredencích, myla se okna i podlahy, vymetaly se pavučiny, upravovala se zahrádka a okolí domu a připravovalo se oblečení na následující sváteční dny. Stavení zkrátka mělo vypadat na Velikonoce jako nové, jako všechno, co se s příchodem jara v přírodě zase rodí.

Kdy bude Květná neděle v dalších letech

Rok Den
2023 2. dubna
2024 24. března
2025 13. dubna
2026 29. března
2027 21. března
2028 9. dubna
2029 25. března
2030 14. dubna

Sílejte článek
Štítky: VelikonocetradiceJežíš KristuspověrašatyVelikonoční pondělíVelký pátekkvětná neděleMasopustsvěcené kočičkyPopeleční středaKvětná neděle
reklama