Na Josefa končí zima a přichází oteplení. Nevěsty musí vysít osení a muži slíbit věrnost

Od druhé poloviny měsíce dochází ve střední Evropě velmi často k oteplení se slunečnými dny zásluhou vysokého tlaku vzduchu. Podle lidové meteorologie končí předjaří, dříve obvykle nazývané pozimek, a vlády se ujímá tzv. josefské jaro (josefské oteplení, josefská tepla), které se s poměrně vysokou pravděpodobností vyskytuje od 18. do 22. března. Patronem první části jara je svatý Josef (19. března), který podle lidových tradic ukončuje zimu a přináší jaro, což se objevuje v mnoha lidových pranostikách, které předpovídají počasí.

Josefské lidové pranostiky a předpověď počasí

• Svatý Josef s tváří milou, zakončuje zimu plnou.
• Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
• Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
• Josef s Marií (25. 3.) zimu zaryjí.
• Josefova širočina ničí poslední ledy.
• Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
• Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria (25. 3.) zatopí.
• Svatý Josef rovná vodu.
• Svatý Josef zháší světlo.
• Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
• Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.

Svatý Josef je ochránce rodiny a patron řemeslníků

Josef byl manžel Panny Marie a staral se o malého Ježíše, i když nebyl jeho biologickým otcem. Křesťané ho vnímají jako spravedlivého a starostlivého muže. Uctívání Josefa se traduje až od středověku. Od renesance ho uctívali jak významní církevní hodnostáři, tak i prostí lidé. V roce 1870 vyhlásil papež svatého Josefa patronem celé církve. Kromě hlavního březnového svátku byl v polovině minulého století ustanoven ochráncem 1. máje. Od roku 1654 byl patronem Čech, a tak se není co divit, že Josef u nás patří už od období třicetileté války k nejpoužívanějším jménům.

Svatý Josef je patronem manželství a rodiny, vychovatelů a sirotků, ochráncem panenství, lidí v zoufalé situaci, pronásledovaných a umírajících, pomocníkem při očních chorobách. Drží patronát nad celou řadou řemesel a řemeslníků, zejména tesařů, truhlářů, řezbářů a dřevorubců, ale i dělníků a hrobníků. Josef bývá nejčastěji zobrazován s malým Ježíškem, bílou lilií nebo s tesařským či truhlářským nářadím v ruce

Josefské lidové zvyky a tradice

Osení prozradí, kdy bude svatba

V některých krajích vysévala svobodná děvčata ve svátek svatého Josefa osivo ječmene nebo jiného obilí do misky s hlínou a čekala, jak do Velikonoc vyroste. Když bylo na osení pěkně zelené a svěží, mohla se těšit na veselku, pokud vyrostlo nerovnoměrně nebo bylo slabé a nažloutlé, znamenalo to, že si ještě přinejmenším rok musí na svatební den počkat. Ať tak či tak, do velikonočního osení se pak dávaly obarvené kraslice, podobně jako to dnes děláme my.

Perníkové sliby věrnosti

Na svatého Josefa lidé vítali přicházející jaro hudbou a zpěvem, lidovými zábavami a josefskými poutěmi. Zamilované páry si na svátek patrona slibovaly manželství a rodiny slibovaly věrnost. Jako důkaz věrné lásky dávali mladí muži svým vyvoleným medový perník ve tvaru srdce, čím větší, tím lepší. Někde se josefským perníkovým srdcem dívky chlubily před ostatními, zvláště těmi nezadanými, jinde ho naopak ukrývaly, aby mužská láska a věrnost přetrvaly.

Pohřbívání světla

Ve sklářských pohraničních oblastech sv. Josefa oslavovali především skláři, kteří následující sobotu po svátku chodili srozsvícenou lucernou do lesa, kde ji pověsili na strom, popíjeli a bavili se pod ní až do rána a nakonec ji zhasli a zakopali do země. Pohřbili tak umělé světlo, které je při práci provázelo celou zimu.

Na Josefa počasí napoví, jaká bude úroda

Jak moc se na jaro těšíme my dnes, tak také v dávných časech všichni, zvláště pak po dlouhých a tvrdých zimách, jaro nedočkavě vyhlíželi. Svátek sv. Josefa naši předkové brali za první skutečně jarní den, 19. březen pro ně byl jedním z nejvýznamnějších zlomů v celém roce, zvláště pro hospodáře v zemědělských oblastech, protože začínaly první jarní práce na polích, sadech a zahradách. Proto také mnohá lidová moudra považují tento den za určující pro výsledek sklizně. Lidé v tento den podle počasí odhadovali, jak bohatá bude úroda.

Josefské pranostiky pro zemědělství

• Na Josefa den když jasný, hospodář rok očekává krásný.
• Když je pěkně na Josefa, bude úrodný rok a obzvláště zemáky se urodí.
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok.
• Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
• Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
• Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
• Na svatého Josefa i pluh vdovy vyjíždí na pole.
• Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Na svatého Josefa sníh – urodí se hojně bílého jetele.
• Svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy; a když z polské strany – bude zrní i slámy.
• Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.

První jarní den 2021

Josefské jaro je zpravidla výrazným teplotním předělem, kterým končí chladné zimní období a začíná oteplení v období jarní rovnodennosti. Jarní rovnodennost je okamžik, kdy Slunce protne na své zdánlivé dráze po obloze nebeský rovník ve směru z jižní polokoule na severní.

První jarní den – astronomické jaro, jarní rovnodennost – letos nastane v sobotu 20. března v 10 hodin a 37 minut středoevropského času.

Jarní rovnodennost a pranostiky

• Na svatého Jáchyma (20. 3.) u nás zima končívá.
• Když dva nebo tři dny před svatým Benediktem (21. 3.) prší a v rovnodennostní den nebo dva dny po něm panuje pěkné počasí a potom opět dva dny prší, budou léto a žně deštivé.
• Když před Benediktem jest pěkně a v rovnodennostní den dva až tři dny prší a potom jest pěkně, bude v létě panovat stálé počasí a budou pohodlné žně.

Mohlo by vás taky zajímat: