Na svátek sv. Josefa končí zima a přichází jaro. Připomeňme si josefské tradice i pranostiky
Svátek sv. Josefa pokládali naši předkové za první skutečně jarní den, 19. březen pro ně byl jedním z nejvýznamnějších zlomů v celém roce. Na Josefa lidé vítali přicházející jaro, radovali se a veselili, odhazovali zimní oblečení, podle počasí odhadovali bohatost budoucí úrody nebo předpovídali, jaké bude počasí.
Svatý Josef
Josef, partner Panny Marie se staral o malého Ježíše, i když nebyl jeho biologickým otcem. Byl sice potomkem krále Davida, ale křesťané ho vnímali spíše jako prostého tesaře a spravedlivého a starostlivého muže. Zemřel v Nazaretu ještě předtím, než začal Ježíš veřejně vystupovat (1. polovina 1. století). Uctívání sv. Josefa se traduje až od vrcholného středověku. Od renesance ho uctívali jak významní církevní hodnostáři, tak i prostí lidé. Sv. Josef bývá nejčastěji zobrazován s malým Ježíškem, bílou lilií anebo s tesařským či truhlářským nářadím v ruce.
Svatý Josef bývá nejčastěji zobrazován s malým Ježíškem, bílou lilií nebo s tesařským či truhlářským nářadím v ruce Zdroj: Pixabay
Svatý Josef bývá nejčastěji zobrazován s malým Ježíškem, bílou lilií nebo s tesařským či truhlářským nářadím v ruce Zdroj: Pixabay
Koho je sv. Josef patronem
Svatý Josef je patronem manželství a rodiny, vychovatelů a sirotků, ochráncem panenství, lidí v zoufalé situaci, pronásledovaných a umírajících, pomocníkem při očních chorobách. Drží patronát nad celou řadou řemesel a řemeslníků, zejména tesařů, truhlářů, řezbářů a dřevorubců, ale i dělníků a hrobníků.
- Od roku 1654 byl patronem Čech, a tak se není co divit, že Josef u nás patří už od období třicetileté války k nejpoužívanějším mužským jménům.
PŘEČTĚTE SI TAKY: Se svátkem sv. Jiří se pojí mnoho tradic a legend. Nejznámější je, že se otevírá země a vylézají hadi a štíři
Josefské lidové zvyky a tradice aneb Co dělat na Josefa
Osení prozradí, kdy bude svatba
V některých krajích vysévala svobodná děvčata ve svátek svatého Josefa osivo ječmene nebo jiného obilí do misky s hlínou a čekala, jak do Velikonoc vyroste. Když bylo osení pěkně zelené a svěží, mohla se těšit na veselku, pokud vyrostlo nerovnoměrně nebo bylo slabé a nažloutlé, znamenalo to, že si ještě přinejmenším rok musí na svatební den počkat.
- Ať tak či tak, do velikonočního osení se pak dávaly obarvené kraslice, podobně jako to dnes děláme my.
Sliby věrnosti
- Na svatého Josefa lidé vítali přicházející jaro hudbou a zpěvem, lidovými zábavami a josefskými poutěmi.
- Zamilované páry si tento den slibovaly manželství a rodiny věrnost.
- Jako důkaz věrné lásky dávali mladí muži svým vyvoleným medový perník ve tvaru srdce, čím větší, tím lepší. Někde se josefským perníkovým srdcem dívky chlubily před ostatními, zvláště těmi nezadanými, jinde ho naopak ukrývaly, aby mužská láska a věrnost přetrvaly.
Jako důkaz věrné lásky dávali mladí muži svým vyvoleným medový perník ve tvaru srdce, čím větší, tím lepší. Zdroj: Pixabay
Jako důkaz věrné lásky dávali mladí muži svým vyvoleným medový perník ve tvaru srdce, čím větší, tím lepší. Zdroj: Pixabay
Na Josefa končí zima a přichází jaro
Od druhé poloviny března dochází ve střední Evropě velmi často k oteplení se slunečnými dny zásluhou vysokého tlaku vzduchu. Podle lidové meteorologie končí předjaří, dříve obvykle nazývané pozimek, a vlády se ujímá tzv. josefské jaro (josefské oteplení, josefská tepla), které se s poměrně vysokou pravděpodobností vyskytuje od 18. do 22. března. Josefské jaro je zpravidla výrazným teplotním předělem, kterým končí chladné zimní období a začíná oteplení v období jarní rovnodennosti.
- Období kolem jarní rovnodennosti přináší jisté zvláštnosti – sluneční záření silně vzrůstá, noci se neustále zkracují. Ve vzduchu je nízký obsah prašných částic a vodních par. To vytváří specifický ráz počasí, který se projevuje výrazným rozdílem teplot, takže se někdy může stát, že ranní minima klesnou na minus 6 °C, zatímco přes den dosáhne teplota až na 17 °C.
INSPIRUJTE SE: V březnu sbíráme první jarní bylinky. Už najdeme mladé kopřivy, sedmikrásky, popenec či plicník
Josefské lidové pranostiky a předpověď počasí
Patronem první části jara je svatý Josef, který podle lidových tradic ukončuje zimu a přináší jaro, což se objevuje v mnoha lidových pranostikách, které předpovídají počasí.
- Svatý Josef s tváří milou, zakončuje zimu plnou.
- Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
- Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
- Josef s Marií (25. 3.) zimu zaryjí.
- Josefova širočina ničí poslední ledy.
- Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
- Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria (25. 3.) zatopí.
- Svatý Josef rovná vodu.
- Svatý Josef zháší světlo.
- Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
- Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
Na Josefa počasí napoví, jaká bude úroda
Jak moc se na jaro těšíme my dnes, tak také v dávných časech všichni, zvláště pak po dlouhých a tvrdých zimách, jaro nedočkavě vyhlíželi. Svátek sv. Josefa naši předkové brali za první skutečně jarní den, 19. březen pro ně byl jedním z nejvýznamnějších zlomů v celém roce, zvláště pro hospodáře v zemědělských oblastech, protože začínaly první jarní práce na polích, v sadech a zahradách. Proto také mnohá lidová moudra považují tento den za určující pro výsledek sklizně. Lidé v tento den podle počasí odhadovali, jak bohatá bude úroda.
- Na Josefa den když jasný, hospodář rok očekává krásný.
- Když je pěkně na Josefa, bude úrodný rok a obzvláště zemáky se urodí.
- Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
- Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
- Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
- Na svatého Josefa i pluh vdovy vyjíždí na pole.
- Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
- Na svatého Josefa sníh – urodí se hojně bílého jetele.
- Svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy; a když z polské strany – bude zrní i slámy.
- Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), pranostik.cz,