Vyhledávání

Zelí hlávkové (Brassica oleracea convar. Capitata) je bezesporu důležitým zdrojem vitaminu C. Ten hraje významnou roli pro zachování imunity. I když naši předkové o imunitě moc nevěděli, konzumací zelí měli jistotu, že budou zdravější a odolnější vůči nemocem. V zelí jsou také vitaminy A, B, z minerálů především železo, zinek, selen, draslík, sodík a mangan. Obsahuje spoustu vlákniny, bílkovin a aminokyselin. Červené zelí obsahuje také důležité vitaminy K, E a flavonoidy, které působí jako antioxidant, je výrazným zdrojem selenu, který přispívá k dobrému fungování imunitního systému. Bílé zelí je naopak zásobárnou kyseliny listové, což ocení všichni, kteří jsou vystaveni stresové zátěži. Zelí snižuje vysoký krevní tlak, uklidňuje náš nervový systém a léčí nespavost, nervozitu a napětí. Nejvíce léčivých účinků vykazuje čerstvá zelná šťáva. Hojí vředy a záněty v trávicím ústrojí, zejména v žaludku a dvanácterníku, skvělý je i její účinek detoxikační. Krájené zelné listy zmírňují otoky.
Kysané zelí pro zdraví
Kysané zelí obsahuje zvýšené množství vitaminů B12 a B6, které pomáhají zlepšovat náladu, jeví se proto jako ideální potravina pro dlouhé zimní dny, kdy trpíme nedostatkem světla a depresemi. Obsah vitaminu C je v kysaném zelí vyšší než v čerstvém - 200 g kysaného zelí dokonce pokryje celou denní potřebu vitamínu C! Je to důsledek činností bakterií mléčného kvašení. Žvýkání kysaného zelí je skvělou prevencí před paradontózou.
10 pravidel pěstování hlávkového zelí
- Hlávkové zelí prospívá na světlém a slunném místě. Potřebuje hlubokou, propustnou půdu dostatečně zásobenou živinami, pH by se mělo pohybovat v rozmezí 6 až 7.
- Zelí pěstujeme každý rok na jiném místě a na záhoně, kde nebylo nejméně minulé dva až tři roky. To samé platí i o květáku, kapustě, brokolici, ředkvičkách a kedlubnách. Zelí si na záhonu rozumí s celerem, mangoldem, brutnákem a nevadí mu ani blízkost brambor. Vůni zelí vylepšuje přítomnost heřmánku a koriandru. Naopak se vyhýbáme sousedství s cibulí, česnekem, hořčicí a řepkou. Dobře uděláme, když zelí vysadíme na záhon po luštěninách nebo po salátu.
- Na záhon pro výsadbu sadby zelí přidáme kvalitní kompost a necháme několik dní odpočinout, aby se rozležel. Uhrabeme.
- Rané odrůdy zelí vysazujeme do sponu minimálně 35 x 45 cm od poloviny května; sklízíme od července do srpna. Polopozdní a pozdní odrůdy zelí pro podzimní sklizeň od září do listopadu vysazujeme na záhon od června do srpna do na vzdálenost nejméně 50 x 60 cm. Pozdní můžeme vysévat také přímo na záhon.
- Zdravé sazenice zelí mají rovný, krátký a pevný stonek a 5 až 7 pravých listů. Je důležité mít zdravou, dostatečně silnou sadbu vhodných odrůd.
- Pro každou sazeničku uděláme sázecí lopatkou důlek, nalijeme do něho vodu a sazenici vložíme do mokré půdy. Osázený záhon důkladně zalijeme. Zelí v počátku růstu potřebuje dostatek vláhy, jinak zasychá a podléhá nemocem. Půda by měla být vlhká do hloubky 20–30 cm. Dobře přitlačíme.
- Osvědčenou ochranou před škůdci je překrytí průsvitnou netkanou textilií hned po výsadbě. Folii postupně uvolňujeme, ale můžeme ji na záhoně až do doby uzavírání hlávek.
- Osázený záhon důkladně zalijeme. Zelí v počátku růstu potřebuje dostatek vláhy, jinak zasychá a podléhá nemocem. Zelí zaléváme vydatně a pravidelně ráno a večer. Ale pozor, zelí nesnáší jak nedostatek vody, tak i nadbytek!
- Správné hnojení je předpokladem dobré úrody. Zelí potřebuje chlévský hnůj (4 až 5 kg/m²) nebo kvalitní kompost ( až 6 kg/m²). Použít se dá také speciální hnojivo pro košťáloviny, které nesmí obsahovat mnoho dusíku, ten zelí nemá rádo.
- Během vegetace musíme záhon se zelím povrchově kypřit a pečlivě odplevelovat.
Co asi děláme špatně, že nám hlávkové zelí chřadne
Hlávky jsou zakrnělé: Jednou z příčin může být nedostatek zálivky během vegetace, ale také přelévání, kdy dochází k poškození kořenového systému a rostliny jsou celkově zesláblé. Při zalévání tedy platí zlatá střední cesta.
Vykousané listy a hlávky: Největším škůdcem zelí je bělásek zelný. První generace běláska zelného, létající od konce dubna do počátku června, je méně početná a znatelné škody nepůsobí. Větší problémy přináší teprve druhá, početnější generace, která se vyskytuje v červenci a v srpnu. Můžeme zkusit aromatické byliny, které housenkám ani motýlům nevoní a odpuzují je. Ověřený je výluh ze šalvěje, vratiče nebo máty peprné. Starým zahrádkářským trikem je posypat zeleninu drcenými vaječnými skořápkami. Samičky bělásků si budou myslet, že na zelí již nakladla vajíčka jiná samička a vydají se hledat zeleninovou kolébku pro potomstvo jinam.
Hlávkové zelí v kuchyni
Zelí je možné využít ve studené i teplé kuchyni mnoha způsoby v mnoha pokrmech. Křehké hlávky raných odrůd jsou vhodné k přímé konzumaci, odrůdy pozdní se hodí hlavně pro tepelnou úpravu. Velmi oblíbené je zelí kysané a nakládané. Vyzkoušejte také papriky plněné zelím nebo poctivou zelňačku s klobásou.
Ve studené kuchyni se z nakrouhaného zelí nejčastěji připravují saláty. V teplé kuchyni se zelí čerstvé i kysané používá jako příloha k masu, základ vydatných polévek, jako náplň knedlíků i závinů, rozumí si s těstovinami, zabijačkovými pochoutkami, uzeninami atd. Ze zelných listů se také dělají závitky s různými náplněmi.
Doporučené odrůdy hlávkového zelí
Juna F1
Velmi rané hlávkové zelí pro nejranější sklizně. Je je nízké se středními, tmavozelenými listy, hlávka je vejčitá, dobře uzavřená.
Minica F1
Rané malohlávkové zelí určené pro přímý konzum, hlávka je kulovitá, mírně špičatá s jemnou vnitřní strukturou a malým vnitřním košťálem.
Megaton F1
Polorané, výnosné a velmi vitální zelí má velké hlávky s jemnou strukturou a krátkým košťálem.
Mars
Poloraná odrůda červeného zelí pro letní i podzimní sklizeň. Hlávka je kulovitá až slabě zploštělá, pevná, dobře uzavřená, středně fialová, hustá, se středním vnitřním košťálem
Ruby Perfection F1
Poloraná odrůda hlávkového zelí s výborným zdravotním stavem, s vejčitě kulovitými dobře olistěnými hlávkami o hmotnosti až 2 kg.
Trvalo F1
Pozdní odrůda určená pro dlouhodobé skladování se vyznačuje mohutnějším vzrůstem, vyšším košťálem a větší manžetou, hlávky jsou vejčitého tvaru.
Pourovo pozdní
Výnosné pozdní zelí má velké, kulovité, tmavě zelené hlávky s fialovým nádechem vnějších listů a středním ojíněním, jsou pevné a dobře uzavřené.