Kolem sv. Vavřince léto už pomalu končí. A padají hvězdy, tak si nezapomeňte něco přát

Kolem svátku svatého Vavřince (10. srpna) začínají denní teploty pozvolna klesat a léto, ať se nám to líbí, nebo ne, se s námi pomalu loučí. A staré pranostiky už mluví o podzimu: Svatý Vavřinec dá létu žďuchanec či Svatý Vavřinec – první podzimec. Víte, kdo byl sv. Vavřinec, patron vinařů či hasičů, nebo co to jsou Vavřincovy slzy?

Kdo byl svatý Vavřinec

Svatý Vavřinec patří mezi nejznámější a nejuctívanější světce. Narodil se kolem roku 230 a po příchodu do Říma z rodného Španělska se stal nejvyšším jáhnem papeže Sixta II., kterému nechal pronásledovatel křesťanů a krutovládce císař Valerianus 6. srpna 258 setnout hlavu. Papež svého jáhna pověřil, aby po jeho smrti rozdělil celý majetek církve mezi chudáky. Vavřinec po popravě papeže dostal za úkol vydat císaři veškeré bohatství církve. Úkol nesplnil, majetek rozdal a tvrdil, že největšími poklady církve jsou právě chudí, nemocní a trpící lidé. Císař za to odsoudil Vavřince k hrozné smrti upálením zaživa na železném roštu nad horkým uhlím. Zemřel 10. srpna 258.

Vavřinec je patron vinařů či hasičů

Svatý Vavřinec je patronem knihovníků a archivářů, hasičů, kuchařů, cukrářů a hostinských, pivovarníků a sládků, vinařů, pradlen, sklenářů, správců, žáků a studentů.

Sv. Vavřinec chrání duše proti mukám v očistci, proti chudobě nebo nebezpečí ohně, pomáhá při očních a kožních chorobách, houseru, horečkách a moru, bývá vzýván za dobrou úrodu vinných hroznů a zdravé vinohrady.

Ve středověku byl svatý Vavřinec uctíván jako ochránce před ohněm, od 17. století ho v této funkci nahradil svatý Florián.

Jeřabiny chrání před ohněm

V Čechách se mnohde na svátek sv. Vavřince zdobily domy červenými jeřabinami jako připomínka legendy, podle níž vojáci právě plody jeřábu označili dům, v němž se Vavřinec skrýval, aby ho mohli druhý den zatknout. Když si ale pro něj přišli, aby ho odvedli, místní křesťané mezitím ozdobili jeřabinami všechny domy, aby je zmátli, a tak vojáci museli odejít s nepořízenou.

Jeřabiny se tak staly symbolickou ochranou před ohněm a bleskem. Věnce, věnečky nebo větvičky se dávaly na dveře, do oken, do štítů chalup i stodol, aby je chránily před ničivými požáry a bouřkami. Jako ochrana hospodářství sloužil také obrázek svatého Vavřince v domě. O svátku sv. Vavřince se rozeznívaly zvony a konaly se proslulé pouti. Někde zůstaly tyhle tradice živé dodnes.

Perseidy neboli Vavřincovy slzy

Oblíbený „ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy, létající či padající hvězdy – můžete sledovat od konce července a obvykle jsou nejvíce vidět okolo 12. srpna. Letos by maximum své krásy měly předvést v noci z 12. na 13. srpna. Na rozdíl od loňského roku, kdy pozorování kazil svým svitem měsíc v úplňku, tento rok budou podmínky možná nejlepší za posledních několik let.

První zmínky o létajících či padajících hvězdách pocházejí z poloviny třetího století našeho letopočtu a objevily se v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 z nočního nebe padaly třpytivé hvězdy připomínající slzy a od té doby se jim lidově říká Slzy svatého Vavřince nebo Vavřincovy slzy. Za jasných nocí bývají v tomto období vidět stovky padajících hvězd. A kdo má romantickou duši, jistě bude tohle magické nebeské divadlo s nadšením sledovat.

Když padá hvězda, něco si přejte

Při pohledu na padající hvězdy si můžete přát naprosto cokoliv, ovšem údajně Vavřincovy slzy plní takřka stoprocentně přání zamilovaných, kteří si přejí věrnou lásku a manželské štěstí.

  • Pokud chcete, aby se vám vaše přání vyplnilo, musíte si formulovat přesně to, co si přejete. A v případě, že padající hvězdu uvidíte, tak rychle zavřete oči a intenzivně myslete na své přání. Nesmíte udělat zásadní chybu – nikomu nesmíte říct, co jste si přáli, jinak se přání nesplní.

Svatý Vavřinec v lidových pranostikách a rčeních

Předpověď počasí

Kolem svátku sv. Vavřince začínají průměrné denní teploty obvykle klesat a léto pomalu končí. A staré lidové pranostiky a rčení to vyjadřují jasně, navíc ještě přidávají generacemi vypozorované předpovědi, jaké bude počasí na podzim a v zimě. Však posuďte sami!

  • Svatý Vavřinec – první podzimec.
  • Svatý Vavřinec dá létu žďuchanec.
  • Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
  • Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
  • Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
  • Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
  • Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
  • Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
  • Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
  • Je-li počasí na svatého Vavřince pěkné, možno očekávat deště.

Předpověď úrody

Podobně jako sv. Anna, Medard či ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác je taky sv. Vavřinec hojně spojován s pranostikami vztahujícími se k úrodě, která mnohdy rozhodovala doslova o bytí a nebytí. A jelikož je svatý Vavřinec patron vinařů, hodně lidových mouder se zabývá právě předpovědí úrody a kvality hroznů. I když ani žně a sklizeň dalších plodin nezůstává stranou.

  • Na svatého Vavřince slunečnost dává vína hojnost.
  • Jak Vavřinec uvaří, tak se víno vydaří.
  • Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
  • Na Vavřince slunce všudy, naplňuje vínem sudy.
  • Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.
  • Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
  • Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
  • Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
  • Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
  • Na svatého Vavřince první zelí do hrnce.
  • Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
  • Do svatého Vavřince nechval pšenice.
  • Svatý Vavřinec dělá žním konec.

Zdroje: farnostvmyto.cz, pranostik.cz, cs.wikipedia.orgzoom.iprima.czzeny.iprima.cz, horydoly.cz, Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková)


Přečtěte si také